Již v roce 2005 byla publikována studie o zvýšeném riziku vzniku malignit u pacientů s morbus Gaucher. Tehdy se za příčinu považovala potenciální chronická stimulace imunitního systému a lymfoproliferace ve spojitosti s ukládáním glukocerebrosidu ve tkáňových makrofázích.
Protože předcházející články na toto téma byly ovlivněny malým množstvím pacientů, zahrnula zmíněná studie 2 742 pacientů z Mezinárodního registru pro Gaucherovu chorobu. Počet malignit zjištěných u pacientů z registru pak byl srovnáván s americkou populací podobného věku a pohlaví. Většina pacientů byla mladého a středního věku, pouze 14 % jich bylo ve věku nad 60 let.
Zachyceno bylo deset pacientů s mnohočetným myelomem, relativní riziko dosahovalo 5,9. Relativní riziko rakoviny obecně pak bylo 0,79. V dalších podskupinách rakoviny mimo myelom, tedy rakoviny prsu, prostaty, kolon a rekta, plic a hematologických malignit, nebylo zvýšené riziko statisticky signifikantní. Tato studie tedy napovídá, že pacienti s Gaucherovou chorobou nejsou obecně ve zvýšeném riziku malignit, minimálně v mladém a středním věku. Naopak pro mnohočetný myelom je toto riziko vyšší, a sledování těchto pacientů je tedy nezbytné.
Novější studie, která byla publikována v květnu 2009, se zabývala nejčastější prevalentní mutací Gaucherovy nemoci N370S v genu GBA1, který kóduje lysozomální glukocerebrosidy. Cílem bylo vyzdvihnout nutnost sledování pacientů na kostní choroby a rakovinu včetně mnohočetného myelomu.
Pacientů bylo celkem 403, většina (54 %) byly homozygoti pro mutaci N370S a byl pro ně typický pozdní nástup zejména kostních chorob. Zbývajících 46 % byli heterozygoti, většina se manifestovala časně, a to postižením viscerálním či hematologickým.
V celé kohortě bylo vysoce zvýšené riziko mnohočetného myelomu (relativní riziko 25,0 ve srovnání s americkou populací). Pacienti měli rovněž vyšší riziko hematologických malignit (relativní riziko 3,45) i rakoviny obecně (relativní riziko 1,80).
Přesto, jak uzavírají autoři, fenotyp Gaucherovy choroby vázaný s Parkinsonovým syndromem, plicní hypertenzí nebo rakovinou je neobvyklý, a převážná většina pacientů tedy může být stran těchto komplikací klidná.
(pes)
Zdroje:
Am J Hematol 2009; 84: 208–214.
Blood 2005 Jun 15; 105 (12): 4569–72.
