Lyžování v cizině: znáte pravidla a dodržujete je?
1 min čítania
Súvisiace
Reklama
Odporúčané
Reklama
Lyžování v cizině: znáte pravidla a dodržujete je?
Při alpském lyžování je bezpečnost na prvním místě. Přesto někteří sportovci riskují a brázdí svahy bez helmy i cestovního pojištění. Na začátku zimní sezony proto přinášíme souhrn nejdůležitějších pravidel pro vzrušující a přitom bezpečnou lyžařskou dovolenou v zahraničí.
V Alpách si můžete vybírat ze sjezdovek všech stupňů obtížnosti. Vždy volte takové, které odpovídají vašim schopnostem. Přeceňovat síly se nevyplácí, protože můžete ohrozit nejen sebe, ale i ostatní lyžaře.
V některých oblastech Rakouska musejí nosit lyžařskou helmu děti do 15 let, ostatním sjezdařům je tato ochrana hlavy jen doporučena. Helmu byste si však měli pořídit automaticky s ostatní výbavou. Výrazně totiž snižuje riziko vážného zranění hlavy při pádu nebo srážce s jiným lyžařem.
Nespoléhejte na svoji českou kartičku zdravotního pojištění, která by vám v případě úrazu na horách v cizině zajistila pouze základní ošetření ve státem provozovaných zařízeních. Před cestou si vyberte vhodné cestovní pojištění a nezapomeňte na pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu. V zahraničí je poměrně běžné, že po vás osoba, kterou zraníte, bude požadovat proplacení bolestného či svých nákladů na léčbu.
Lyžování mimo sjezdovku je mezi zkušenými lyžaři oblíbeným zpestřením zimní dovolené. I na tuto aktivitu byste se měli dobře připravit:
Při pádu masy sněhu vám může zachránit život lavinová sonda. Laviny jsou v Alpách podceňovaným rizikem, přitom hlavně v jarních měsících nejsou ničím výjimečným.
Sledujte sněhové podmínky v místě, na které se chystáte, a pokuste se zjistit co nejvíce informací o tamním terénu.
Sjezdové lyžování je rizikový sport. Nezapomeňte proto uzavřít speciální připojištění. Stejné pravidlo platí i pro snowboarding.
Pamatujte, že alkohol na sjezdovku nepatří. Nejenže pomalé a zmatené reakce komplikují pohyb po svahu, ale v případě úrazu pod vlivem alkoholu by vám pojišťovna nemusela uhradit výdaje za ošetření a léčbu.
Výšková nemoc nemusí trápit jen horolezce v Himálaji. Citlivější jedinci můžou její příznaky pociťovat již v nadmořské výšce 2500 metrů, tedy i v Alpách. Pokud na vás dolehne únava, rozbolí vás hlava či budete špatně spát, zkuste si příště vybrat níže položenou sjezdovku.
Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatia (CIDP) je imunopatologicky sprostredkované ochorenie postihujúce myelín periférnych nervov. Nasledujúci stručný prehľad okrem iného vychádza z odporúčaní EAN/PNS 2021 pre diagnostiku a liečbu CIDP.
Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.