Autoři ze Španělska se zaměřili na novorozence a kojence mladší 90 dnů, kteří byli vyšetřeni na urgentním pediatrickém příjmu kvůli teplotě. Studie se týkala 19 center a probíhala celkem 2 roky (mezi říjnem 2011 a zářím 2013). Důraz byl kladen na prevalenci infekce invazivními bakteriemi (pozitivní hemokultura či vzorek mozkomíšního moku), ostatními bakteriemi (infekce močového traktu, další mikrobiologicky potvrzené bakteriální infekce), na počet leukocytů a na celkový klinický stav.
Do studie bylo zahrnuto 3401 dětí, z nichž u 680 byla diagnostikovaná neinvazivní bakteriální infekce a u 107 invazivní bakteriální infekce. Ze všech pacientů zařazených do studie byla leukopenie (< 5,0 × 109/l) zaznamenaná u 7 %, normální počet leukocytů u 70 % a leukocytóza (> 15,0 × 109/l) u 23 %. V době vyšetření na pohotovosti vypadalo klinicky nenápadně 89 % dětí – u nich byla v případě potvrzené neinvazivní bakteriální infekce leukopenie méně často přítomná oproti normálnímu počtu leukocytů (8,1 vs. 14,7 %). V případě invazivní bakteriální infekce byla leukopenie přítomná téměř stejně často jako normální počet leukocytů (2,5 vs. 2,0 %). Z dětí, které iniciálně při prvním vyšetření klinicky nevypadaly dobře, byla leukopenie častěji přítomná v případě invazivní bakteriální infekce.
Tato prospektivní studie, vedená pod hlavičkou Group for the Study of Febrile Infant of the RiSeuP-SPERG Network, ukázala, že u velmi malých dětí s teplotou, které vypadají klinicky dobře, by leukopenie samotná neměla být považovaná za rizikový faktor přítomnosti bakteriální infekce.
(eza)
Zdroj: Gomez B. et al. A prospective multicenter study of leukopenia in infants under 90 days of age with fever without source. Pediatr Infect Dis J 2015 Oct 7; doi: 10.1097/INF.0000000000000919 [Epub ahead of print].
