Jejich účinek spočívá v tom, že složité cukry nejsou štěpeny, a tedy ani vstřebávány. Na začátku užívání způsobují kvůli cukrům zadrženým ve střevech nadýmání a průjem. Tyto obtíže se však po čase zmírňují.
Zatím nebyla registrována v ČR. Napodobují účinek amylinu, hormonu, který se uvolňuje spolu s inzulinem. Blokují hormon glukagon, který zvyšuje glykémii, zpomalují vyprazdňování žaludku a snižují chuť k jídlu. Pomáhají tak redukovat tělesnou hmotnost a dlouhodobě regulovat glykémii. Mohou způsobit těžkou hypoglykémii.
Základní lék pro diabetes 2. typu. Tlumí produkci glukózy v játrech, zvyšuje citlivost k inzulinu. Pokud je užíván spolu s deriváty sulfonylurey, může způsobit hypoglykémii a přibývání na váze. U někoho vyvolává pachuť v ústech. Je-li užit s alkoholem, může dojít k závažné reakci. Je třeba ho vysadit před použitím jodové kontrastní látky.
Blokují enzym DPP-4, který odbourává hormon inkretin. Inkretin stimuluje produkci inzulinu a tlumí tvorbu glukagonu, zpomaluje trávení a snižuje chuť k jídlu. K jeho nežádoucím účinkům patří nevolnost, průjem, bolest žaludku, příznaky chřipky (bolest hlavy, rýma, bolest v krku), pálení kůže následované výsevem rudého nebo fialového ekzému.
Napodobují účinek inkretinu, jak byl popsán výše. Při jejich užívání se může objevit nevolnost, průjem, zvracení, bolest hlavy, závratě, pocení, zhoršení trávení, ztráta chuti k jídlu nebo zácpa. Hypoglykémie je nepravděpodobná. Zpomalují vyprazdňování žaludku, je tedy vhodnější neužívat je s jinými léky. Vzájemné působení bylo pozorováno jednak s warfarinem, jednak s antibiotiky.
Stimulují slinivku břišní k vyšší produkci inzulinu. Charakteristický je jejich rychlý nástup a krátká doba účinku, jsou proto výhodné u lidí s nepravidelným životním stylem. Z nežádoucích účinků byly pozorovány hypoglykémie, kožní alergie, jaterní problémy, bolesti břicha, nevolnost, průjem a zácpa.
Zabraňují zpětnému vychytávání glukózy v ledvinách, takže přebytečná glukóza prostě odteče spolu s močí. Jsou vhodné zejména u těch pacientů, kteří mají špatně regulovatelné vysoké glykémie. Nehodí se při snížené funkci ledvin. Nežádoucími účinky jsou infekce močopohlavní soustavy a hypoglykémie. Dlouhodobé dopady nejsou zatím známé. Klinické studie naznačují možné zvýšení výskytu poškození jater, karcinomu prsu a karcinomu močového měchýře u dapagliflozinu. Canagliflozin způsobuje vzestup HDL i LDL (dobrého i špatného) cholesterolu.
Účinkují prostřednictvím zvýšení tvorby inzulinu a zlepšení jeho účinnosti v organismu. Nedoporučují se u nadváhy a obezity, protože jejich vedlejším účinkem může být přibývání na váze. Při jejich užívání hrozí hypoglykémie, i když u glimepiridu je už riziko nižší. Někteří pacienti zaznamenali během prvních 6–8 týdnů kožní reakce – svědění a zarudnutí kůže.
Zvyšují citlivost orgánů na inzulin. Snižují krevní tlak a zlepšují metabolismus lipidů – zvyšují HDL (dobrý) cholesterol. Pomáhají ochraňovat tvorbu inzulinu ve slinivce břišní. Mezi nežádoucí účinky patří zadržování vody (otoky, dušnost), přibývání na váze, problémy s viděním, zhoršené dotykové čití, infekce plic a dolních dýchacích cest, kožní reakce. Méně často se objevují kardiovaskulární problémy, selhání jater, chudokrevnost, zlomeniny, bolest kloubů. V roce 2010 vyšlo najevo, že rosiglitazon způsobuje akutní infarkt myokardu a cévní příhody mozkové, a to způsobem, kdy riziko již převyšuje přínos léku, a byl proto v mnoha zemích zakázán. Pioglitazon může způsobit karcinom močového měchýře, zatím ale nebyl stažen z trhu, doporučuje se pouze zvýšené sledování pacientů.
(pez)
