Nedávno publikovaná studie v časopisu Lancet shrnuje výsledky zjištěné ve dvou dánských univerzitních nemocnicích. Pacienti byli do této otevřené studie zařazeni v době prvního STEMI, pokud měli kromě uzavřené tepny ještě klinicky významnou stenózu nejméně jedné koronární tepny.
Po úspěšně provedené perkutánní koronární intervenci (PCI) uzavřené tepny byli pacienti randomizováni v poměru 1 : 1 buď k ukončení invazivní léčby, nebo k provedení kompletní funkční revaskularizace indikované podle měření FFR.
Primárním sledovaným parametrem byla celková mortalita, výskyt dalšího nefatálního IM a provedení revaskularizace z důvodu ischemie tepny, která nezpůsobila první IM. Sledování bylo ukončeno rok poté, co byl zařazen poslední pacient.
Studie proběhla v letech 2011–2014. Z celkem 627 pacientů jich 313 podstoupilo revaskularizaci pouze uzavřené tepny a 314 kompletní funkční revaskularizaci. Střední délka sledování dosáhla 27 měsíců (rozmezí 12–44 měsíců). K příhodám zahrnutým do primárního sledovaného parametru došlo u 22 % pacientů, kterým byla provedena pouze revaskularizace uzavřené tepny, a u 13 % pacientů s kompletní funkční revaskularizací (poměr rizik [HR] = 0,56; 95% CI 0,38–0,83; p = 0,004). Tento rozdíl byl dán především nižším počtem následných revaskularizací, protože celková mortalita a výskyt dalších nefatálních IM se mezi skupinami nelišily.
Autoři proto u pacientů se STEMI s klinicky významnou stenózou více tepen doporučují provést kompletní funkční revaskularizaci hned v době prvního IM. Tímto postupem lze předejít opakovaným revaskularizačním zákrokům.
(zza)
Zdroj: Engstrøm T., Kelbæk H., Helqvist S. et al. DANAMI-3—PRIMULTI Investigators. Complete revascularisation versus treatment of the culprit lesion only in patients with ST-segment elevation myocardial infarction and multivessel disease (DANAMI-3-PRIMULTI): an open-label, randomised controlled trial. Lancet 2015 Aug 15; 386 (9994): 665–671.