Prudkým zvýšením množství krevního cukru jsou ohroženy osoby trpící cukrovkou obou typů. Takzvané hyperosmolární hyperglykemické kóma, které se může následkem výrazného vzestupu glykémie rozvinout, je typické pro diabetiky II. typu, zejména starší jedince, kteří prodělávají nějaké infekční onemocnění. Výjimkou však není ani situace, kdy je v souvislosti s výraznou hyperglykémií cukrovka poprvé odhalena.
Závažný stav, který může skončit až ztrátou vědomí a úmrtím, se rozvíjí pozvolna. S nárůstem glykémie se organismus snaží přebytečný cukr z těla vyloučit, a to skrze ledviny. Dotyčný proto dochází častěji na toaletu, kde vymočí velké množství moči. Se ztrátami tekutin, ke kterým tak dochází, se pojí velká žízeň. Jestliže diabetik nezvládne potřebné množství vody doplnit, rozvíjí se těžká dehydratace a následně porucha vědomí, kóma. Zůstane-li postižený neléčen, končí takový stav úmrtím. I přes odpovídající terapii bývá však prognóza značně nepříznivá.
Mezi alarmující příznaky, které by měly každého diabetika a jeho okolí upozornit na blížící se nebezpečí, patří:
Na nárůst glykémie je nutné co nejdříve zareagovat úpravou léků. Pokud se stav diabetika zhorší natolik, že dojde ke ztrátě jeho vědomí, je nezbytná léčba na jednotce intenzivní péče. Prevencí takových následků je pravidelná kontrola glykémie v domácím prostředí, zejména v období probíhajícího infekčního onemocnění.
(veri)
Zdroj:
www.diabetes.co.uk
