Kombinace antidepresiv a psychoterapie coby 1. linie léčby těžké depresivní poruchy má při zahájení terapie jen 50–60% úspěšnost, a proto je využívání podpůrných metod, které účinně posilují efekt terapie antidepresivy, velmi žádoucí.
Pacienti s těžkou depresivní poruchou dle DSM-IV (Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch, 4. vydání), u nichž měla 8týdenní stabilní léčba antidepresivy nedostatečný účinek, byli zařazeni do jógového programu sestaveného z dechového cvičení sudaršan krija, cvičení jógy a edukace týkající se stresu. SKY se považuje za meditační techniku založenou na rytmickém dýchání, která má potenciál pozitivně ovlivnit symptomy deprese a snížit hladinu kortizolu.
Primárním sledovaným cílem studie byla změna celkového skóre dle Hamiltonovy škály pro hodnocení deprese (HDRS-17 – Hamilton Depression Rating Scale) po 2 měsících programu. Sekundárním sledovaným cílem byla změna ve skóre BDI (Beck Depression Inventory) a BAI (Beck Anxiety Inventory).
Studie se účastnili pacienti ve věku 18–67 let, jimž byla diagnostikována těžká depresivní epizoda bez psychotických příznaků a kteří byli po celou dobu trvání programu léčeni stejným antidepresivem ve stejné dávce jako před zahájením studie. Skóre HDRS-17 muselo před začátkem osmitýdenního programu dosahovat minimálně hodnoty 14. Účastnit se nemohli pacienti s bipolární poruchou, ADHD, epilepsií či těhotné ženy.
Celkem 25 pacientů bylo randomizováno do 2 skupin – 13 se jich účastnilo jógového programu (z nich 2 odstoupili ze studie během 1. týdne), 12 pacientů žádné specifické cvičení po dobu sledování nepraktikovalo. V 1. týdnu absolvovali pacienti 6 lekcí s instruktorem a cvičení věnovali celkem 3,5 hodiny. Ve 2.–8. týdnu strávili pacienti s instruktorem 1,5 hodiny týdně a individuální cvičení jim zabralo 20–25 minut denně.
Průměrná hodnota skóre HDRS-17 činila na začátku studie 20,4 (tj. těžká deprese). Více než 50% snížení tohoto skóre bylo pozorováno u 46,15 % pacientů z jógové skupiny (u 54,54 % pacientů z jógové skupiny, kteří dokončili program), zatímco u necvičících šlo o 8,33 %. Průměrné skóre HDRS-17 (primární sledovaný parametr) kleslo o 9,77 ve skupině s jógou vs. o 0,5 v kontrolní skupině (p = 0,0032). U pacientů, kteří praktikovali dechové cvičení, také došlo k významně většímu poklesu skóre BDI ( – 17,23 vs. – 1,75; p = 0,0101) i BAI ( – 5,44 vs. – 0,25; p = 0,0097). V průběhu programu nebyly zaznamenány žádné nežádoucí příhody.
Pilotní studie z Pensylvánské univerzity prokázala, že depresivní a úzkostné symptomy se u pacientů s MDD s nedostatečnou odpovědí na farmakoterapii při jógovém programu založeném na dechovém cvičení výrazně zmírňují. Pacienti, kteří se programu účastnili, vykazovali značné zlepšení ve skóre HDRS-17, což nelze konstatovat o skupině, která do cvičení jógy zahrnuta nebyla. Prezentované výsledky korespondují s předchozími zjištěními, že SKY má antidepresivní účinky srovnatelné například s léčbou imipraminem.
V návaznosti na prokázanou krátkodobou účinnost a bezpečnost této intervence by podle autorů mohlo proběhnout dlouhodobější sledování, které by pomohlo stanovit optimální délku trvání popsané jógové terapie.
(pak)
Zdroj: Sharma A., Barrett M. S., Cucchiara A. J. et al. a breathing-based meditation intervention for patients with major depressive disorder following inadequate response to antidepressants: a randomized pilot study. J Clin Psychiatry 2017 Jan; 78 (1): e59–e63, doi: 10.4088/JCP.16m10819.
