S cukrovkou je třeba stravu předem pečlivě plánovat. Přestože je hlavním problémem cukr, v jídelníčku by se měl najít prostor třeba i pro kousek bábovky nebo malý nanuk. Pokud bojujete s touhou mlsat dnes a denně, nabízíme pár „bezbolestných“ tipů, jak zvítězit.
Proč vlastně sladké tolik milujeme? Při jeho konzumaci se nám v mozku uvolňuje dopamin, chemická látka, která zprostředkovává pocity štěstí. A my chceme být šťastní. Přesto lze omezit pojídání sladkostí tak, abychom netrpěli.
Reklama
Začněte pomalu. Snižujte příjem cukru postupně. Začněte se slazenými nápoji, do čaje nebo kávy dávejte každý den méně cukru. Limonády a džusy řeďte vodou.
Zkoumejte etikety. Pátrejte po skrytých zdrojích cukru, jako je například kečup, salátové dresinky nebo chléb a jiné pečivo. Čtěte složení potravin a vše, čemu nerozumíte, hledejte na internetu. Budete překvapeni, kolik cukru sníte i bez sladkostí.
Nevynechávejte jídla. Hladovění způsobuje chuť na sladké, která se může stát nezvladatelnou. Jezte včas a rozumně.
Zkuste pohyb. Projděte se nebo proběhněte, když to na vás přijde. Vědci dokázali, že cvičení může snížit chuť mlsat, protože v mozku vytváří endorfiny, které účinkují podobně jako dopamin.
Poproste o pomoc. Pokud rodina chce jíst sladké, ať tak činí mimo vaše zorné pole. Když lákadla neuvidíte, nebude se vám po nich tolik stýskat.
Vyhněte se nudě. Jde o jeden z nejznámějších spouštěčů mlsání. Pokud jste doma a odpočíváte, zkuste při tom plést, kreslit, číst nebo hrát hry. Všechno je lepší než stálé zobání dobrot.
Vsaďte na náhražky. Mějte po ruce kousek ovoce, který zažene chuť na sladké. Pokud to bude banán nebo hroznové víno, moc vám to ale nepomůže, protože obsahují velké množství cukru. Lepší jsou jahody, ostružiny nebo borůvky, meloun, případně citrusy.
Stanovte si pravidla. Například se rozhodněte, že dezert si dáte jen jednou denně. Budete se cítit volněji než pod absolutním zákazem a budete se mít na co těšit. Méně přísná pravidla lze také snáze dodržet.
Žvýkejte. Žvýkačky bez cukru vám pomohou omezit chuť na jídlo.
Čistěte si často zuby. I zubní pasta zahání chutě.
Zaveďte „zkušební dobu“. Dostanete-li velkou chuť na sladké, zapněte si kuchyňskou minutku třeba na 20 minut. Pokud i po této době vaše touha trvá, dejte si něco malého. Zkuste třeba mraženou hořkou čokoládu. Vydrží v ústech déle a její chuť si lépe užijete.
Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatia (CIDP) je imunopatologicky sprostredkované ochorenie postihujúce myelín periférnych nervov. Nasledujúci stručný prehľad okrem iného vychádza z odporúčaní EAN/PNS 2021 pre diagnostiku a liečbu CIDP.
Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.