Logo  preLekára.sk
Prihlásiť
  • Články
    • Z medicíny
  • Časopisy
  • Kurzy
  • Témy
  • Kongresy
  • Videa
  • Podcasty
  • Kariéra
  • Kalendár kongresov
Odoberajte náš newsletter
Logo preLekára.sk
  • Články
    Články
    • Z medicíny

    Top novinky

    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby
    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika
    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    Spectral characteristics of urine from patients with end-stage kidney disease analyzed using Raman Chemometric Urinalysis (Rametrix)
    cagA gene EPIYA motif genetic characterization from Colombian Helicobacter pylori isolates: Standardization of a molecular test for rapid clinical laboratory detection
    Human-raptor conflict in rural settlements of Colombia
    Maternal depressive symptoms and children’s cognitive development: Does early childcare and child’s sex matter?

    Nové číslo

    2
    Časopis lékařů českých
    2026:Číslo 2
  • Kurzy
    Kurzy
  • Témy
    Témy

    Top novinky

    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Len pre vás

    Staňte sa súčasťou komunity a získajte prístup k obsahu na mieru.

    Prihlásiť
  • Kongresy
    Kongresy
  • Videa
    Videa

    Nové videá

    VIDEOPREZENTACE OHD 2023: Současné trendy v léčbě CML a ALL
    VIDEOPREZENTACE OHD 2023: Současné trendy v léčbě CML a ALL
    Záznam webinára Cielená diagnostika a liečba získanej hemofílie A z 26.1.2023
    Záznam webinára Cielená diagnostika a liečba získanej hemofílie A z 26.1.2023
  • Podcasty
    Podcasty

    Najčítanejšie

    Litiáza dolného kalichu: Kedy s liečbou počkať a kedy zasiahnuť?
    Ako vyberať endpointy klinických štúdií
    Prečo onkológia potrebuje inovatívne dizajny a reálne dáta
    Aká dôležitá je štatistická významnosť
  • Kariéra
    Kariéra

    Odporúčané pozície

  • Kalendár kongresov
    Kalendár kongresov
SK logo
    Články
    • Z medicíny
    Časopisy
    Kurzy
    Témy
    Kongresy
    Videa
    Podcasty
    Kariéra
    Kalendár kongresov

    © 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
    Stránky preLekára.sk sú určené výhradne odborníkom v zdravotníctve. Čítajte prehlásenie a Zásady spracovania osobných údajov.

    Prihlásiť
    preLekára.skČlánkyZ medicíny
    Z medicíny

    Je „freeze-all“ pro všechny? Odborníci na fertilitu diskutovali na virtuálním summitu

    20. decembra 2019
    3 min čítania
    Otěhotnění ze zmraženého embrya dříve bývalo nemyslitelné. Dnes tato technika přináší řadu výhod a skoro to vypadá, že transfer čerstvých embryí by bylo nejlepší úplně opustit..., nebo ne?

    Utkání po síti

    Debata expertů o možnostech využití techniky freeze-all byla zlatým hřebem „První virtuální konference o plodnosti“, která se uskutečnila 19. listopadu 2019 na platformě společnosti MSD. „Utkali“ se v ní profesoři Stratis Kolibianakis z Aristotelovy univerzity v Soluni a Christophe Blockeel z Univerzitní nemocnice v Bruselu. Jejich debatu sledovali a k tématu se vyjadřovali lékaři z dalších 9 zemí a vše probíhalo jako na pravé mezinárodní konferenci – s tím rozdílem, že všichni zúčastnění mohli zůstat v pohodlí svých ordinací, kanceláří či domovů.

    Reklama

    Zmrazit vše a hned

    Prof. Kolibianakis pro začátek připomněl, v čem metoda freeze-all spočívá. Klasický postup in vitro fertilizace (IVF) začíná hormonální stimulací ovarií a odběrem oocytů, po němž následuje oplodnění oocytů a pár dní poté transfer čerstvého embrya/embryí s podporou luteální fáze, přičemž zbývající kvalitní embrya jsou kryokonzervována. Při metodě freeze-all se k posledním dvěma krokům nepřistoupí – všechna kvalitní embrya se rovnou zmrazí a první transfer je proveden až v dalším cyklu.

    Reklama

    Proč o takovém postupu vůbec uvažovat? Kromě jednoznačných indikací, jako je potřeba preimplantační diagnostiky nebo onkologické onemocnění, existují dva významné důvody pro jeho zvážení u všech žen podstupujících IVF.

    Vyšší úspěšnost při menším ohrožení ženy

    Prvním z nich je fakt, že suprafyziologické dávky hormonů používané pro ovariální stimulaci a přítomnost mnoha žlutých tělísek snižují šanci na otěhotnění tím, že děložní sliznice je méně připravená, a proto je menší šance na uhnízdění embrya. Vyčká-li se s transferem další měsíc, například v přirozeném cyklu, endometriální receptivita je vyšší a to může v kombinaci s transferem těch nejlepších embryí vést k lepší šanci otěhotnění.

    Skutečnost, že se z organismu před vlastním pokusem o oplodnění eliminuje medikace použitá k ovariální stimulaci, má ještě jednu výhodu – klesá riziko syndromu hyperstimulace ovarií (OHSS), potenciálně smrtelné iatrogenní komplikace IVF. Nejnovější práce dokonce ukazují, že při použití techniky freeze-all v kombinaci se stimulací maturace oocytů agonistou gonadotropin uvolňujícího hormonu (GnRH) namísto lidského choriového gonadotropinu (hCG) je incidence závažného OHSS 0 %, jeho riziko se tedy úplně eliminuje.

    Skutečný přínos a druhá strana mince

    Ale od teorie k praxi: Skutečně zvyšuje freeze-all šanci porodu živého dítěte oproti klasickému postupu? Dle dosavadních studií tomu tak je u pacientek s vysokou odpovědí na stimulaci ovarií, zatímco u žen s normální odpovědí je tato pravděpodobnost stejná. V obou zmíněných skupinách zároveň tento přístup významně snižuje riziko OHSS. Pro ženy s nízkou odpovědí na stimulaci zatím nejsou k dispozici randomizované studie, nicméně data z registrů naznačují spíše nižší pravděpodobnost úspěšnosti IVF při freeze-all strategii.

    Prof. Kolibianakis však připomněl také rizika, s nimiž je kryoembryotransfer (KET) spojen: vyšší riziko placenta accreta, těhotenstvím indukované hypertenze a preeklampsie nebo makrosomie plodu. Mezi benefity lze naopak řadit mj. nižší riziko ektopického těhotenství, menší výskyt monozygotních dvojčat, hypotrofických plodů, porodů před 37. týdnem nebo nižší perinatální mortalitu. Nabídl dokonce i řešení, díky kterému by mohlo být možné zachovat výhody a zároveň eliminovat rizika KET. Ve studiích porovnávajících různé druhy embryotransferu (fresh ET vs. KET, který dále dělíme na KET v nativním a KET v substituovaném cyklu) vycházel co do rizik nejhůře KET v substituovaném cyklu, který se přitom používá nejčastěji. Změna této praxe by tak mohla vést k lepším výsledkům.

    Kdy (zatím) ne

    Prof. Blockeel navázal na předchozí sdělení řečnickou otázkou: Má tedy ještě vůbec smysl provádět transfer čerstvých embryí? Poté se zaměřil na některé sporné situace. Dle jím prezentovaných studií by se mohla technika freeze-all stát přínosem pro ženy po opakovaném selhání implantace, s endometriózou či adenomyózou, ale jsou zapotřebí další výzkumy. S rezervou přistupuje k jejímu využití u žen s nízkou, ale i s normální odpovědí na stimulaci: Na základě prací sledujících kumulativní porodnost se freeze-all nehodí pro ženy, u kterých je po stimulaci ovarií získáno < 15 oocytů.

    Indikace freeze-all v kostce

    Belgický odborník dále hovořil o otázce zvýšeného progesteronu v pozdní folikulární fázi. Ten má negativní dopad nejen na endometriální receptivitu, ale možná i na kvalitu embryí. Kvůli kombinaci obou faktorů klesá při využití čerstvých embryí kumulativní porodnost, zatímco u KET je receptivita endometria vyšší, a tím vzrůstá i pravděpodobnost úspěchu. Podobná situace je také u pomalu se vyvíjejících embryí – protože mají přirozeně horší výsledky, mělo by se v případě zárodků, jež dosáhnou stadia blastocysty až 6. den kultivace, automaticky přistoupit ke KET.

    Freeze-all strategie by měla být indikována v následujících případech:

    • syndrom polycystických ovarií (PCOS)
    • > 15 odebraných oocytů
    • > 18 folikulů o průměru > 11 mm ve dni trigger dávky
    • vysoká hladina progesteronu ve dni trigger dávky
    • 6denní embrya
    • endometriální patologie
    • potřeba preimplantačního genetického testování (PGT-A).

    Psychologie pacienta a lékaře

    Závěrem profesor Blockeel přešel od reprodukční fyziologie k psychologii. Podotkl, že pohled řady lékařů na KET je zbytečně negativní, čímž – možná nevědomky – ovlivňují také pohled samotných pacientek a jejich partnerů. Připomněl, jak důležitou roli hraje v těchto odborně i emocionálně složitých situacích dobře vedená komunikace.

    V závěrečném hlasování publika o tom, zda je metoda freeze-all vhodná pro všechny, nebo jen pro některé pacientky, hlasovalo pro druhou možnost 89,4 % diváků, tedy o 6 % více než na začátku. Dá se ovšem předpokládat, že spíše než na odklon účastníků tohoto semináře od metody freeze-all to ukazuje na jejich lepší orientaci v celé problematice po skončení summitu.

    (luko)

    Tagy:

    Gynekológia a pôrodníctvoReprodukčná medicína

    Populárne články

    Z medicíny
    Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u opioid-tolerantnej pacientky – kazuistika

    Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u opioid-tolerantnej pacientky – kazuistika

    Téma: Analgézia20. mája 2025
    Téma: Analgézia20. mája 2025
    Metamizol predstavuje účinnú a bezpečnú alternatívu v liečbe pooperačnej bolesti a stal sa celkom bežnou súčasťou multimodálnej analgézie u všetkých pacientov s akútnou aj chronickou bolesťou. Skúsenosti z praxe potvrdzujú jeho analgetickú účinnosť, opioidy šetriaci efekt a veľmi dobrú znášanlivosť s minimálnym výskytom nežiaducich účinkov. Kazuistika 58-ročnej pacientky po abdominálnej hysterektómii ilustruje prínos metamizolu v rámci multimodálnej analgézie u opioid-tolerantnej pacientky.
    Z medicíny
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
    Z medicíny
    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    1. decembra 2025
    1. decembra 2025
    Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatia (CIDP) je imunopatologicky sprostredkované ochorenie postihujúce myelín periférnych nervov. Nasledujúci stručný prehľad okrem iného vychádza z odporúčaní EAN/PNS 2021 pre diagnostiku a liečbu CIDP.
    Z medicíny
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami −⁠ primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) −⁠ a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.

    Súvisiace

    Reklama

    Odporúčané

    Reklama
    Z medicíny
    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby

    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby

    16. marca 2026
    16. marca 2026
    Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
    Z medicíny
    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika

    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika

    9. marca 2026
    9. marca 2026
    Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
    Z medicíny
    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
    Z medicíny
    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami −⁠ primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) −⁠ a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
    Z medicíny
    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
    Z medicíny
    Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u opioid-tolerantnej pacientky – kazuistika

    Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u opioid-tolerantnej pacientky – kazuistika

    Téma: Analgézia20. mája 2025
    Téma: Analgézia20. mája 2025

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Z medicíny
    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    1. decembra 2025
    1. decembra 2025

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026

    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Z medicíny
    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika

    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika

    9. marca 2026
    9. marca 2026

    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby

    16. marca 2026
    16. marca 2026
    Z medicíny
    Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u opioid-tolerantnej pacientky – kazuistika

    Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u opioid-tolerantnej pacientky – kazuistika

    Téma: Analgézia20. mája 2025
    Téma: Analgézia20. mája 2025
    Z medicíny
    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke

    1. decembra 2025
    1. decembra 2025
    Z medicíny
    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie9. februára 2026
    Z medicíny
    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika

    Nejnovější pokroky v péči o pacienty s NCL2: Kauzální léčba je v Česku dostupná, klíčem k úspěchu je včasná diagnostika

    9. marca 2026
    9. marca 2026

    Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie1. decembra 2025

    Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie6. februára 2026

    Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL

    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026
    Téma: Primárne a sekundárne imunodeficiencie11. februára 2026

    S MUDr. Robertem Šáhó o dnešním pohledu na mukopolysacharidózy: Od fatální prognózy k novým nadějím a možnostem léčby

    16. marca 2026
    16. marca 2026