Léčba hepatitidy C s sebou nese i různé nežádoucí účinky, které mohou průběh terapie značně zkomplikovat. Například intersticiální pneumonie, které se mohou vyskytnout v kterékoliv fázi léčby. Jak tyto pneumonie zvládat, popsali v odborném lékařském časopise World journal of gastroenterology čínští lékaři.
Intersticiální pneumonie jsou málo častá infekční onemocnění, alespoň co se spojitosti s léčbou virové hepatitidy pomocí interferonu týče. Mezi vzácnější nežádoucí účinky kombinace pegylovaného interferonu s ribavirinem patří mimo jiné kromě intersticiálních pneumonií i sarkoidóza plic, vznik pleurálních výpotků nebo akutní exacerbace bronchiálního astmatu.
Podle retrospektivní studie čínských lékařů, kdy byla zkoumána dostupná literatura z let 1986–2009, se pneumonie může objevit v kterékoliv fázi léčby virové hepatitidy. Nejčastěji se však u popisovaných pacientů objevila do dvanáctého týdne od zahájení terapie. Klasicky ji provázely klinické příznaky jako dušnost, suchý kašel, horečka, únava, bolesti kloubů a svalů a také nechutenství. Všechny tyto příznaky ale po vysazení interferonové terapie odezněly.
Jako nejvíce vypovídající diagnostická metoda se ukázala být bronchoalveolární laváž v kombinaci s hrudním HR-CT. Základním terapeutickým kamenem je pak zcela jednoznačně změna medikace u léčby virové hepatitidy, tzn. vysazení interferonu, a také kortikoidní léčba. Jako nejvhodnější kortikoid lékaři doporučují pulzní terapii metylprednisolonem (160 mg/den po dobu 3 dnů) s následujícím podáváním malých dávek prednisolonu. Tím se zabrání fatálnímu poškození plicní tkáně.
Čínská souhrnná studie ukázala, že i vcelku bezpečná léčba, jakou interferonová terapie je, s sebou může nést riziko nežádoucích účinků. Lékaři by proto měli na tyto vedlejší účinky myslet, aby dokázali včas a správně určit diagnózu.
(kam)
Zdroj: Ji F. P. et al.: Diagnosis and management of interstitial pneumonitis associated with interferon therapy for chronic hepatitis C., World J Gastroenterol. 2010 Sep 21; 16 (35): 4394–9.
