Definice insomnie neboli nespavosti zahrnuje spektrum problémů, které spočívají v obtížném usínání, častém nočním probouzení nebo předčasném ranním probouzení. Noční spánek je v takovém případě nekvalitní a během dne poté se objevuje alespoň některý z následujících příznaků: únava, denní ospalost, poruchy koncentrace a paměti, poruchy nálady, podrážděnost, tenze, úbytek energie, motivace a iniciativy.
V souvislosti s nespavostí pozorujeme tendence ke zvýšené nehodovosti, nebo u některých pacientů dokonce výskyt somatických potíží – nejčastěji bolestí hlavy a gastrointestinálních obtíží. Lidé trpící nespavostí mají dvakrát častější výskyt ischemické choroby srdeční, třikrát častěji bolesti hlavy a čtyřikrát častěji trpí depresemi.
Časté probouzecí reakce navozují zvýšené vylučování stresového hormonu kortizolu, dochází i ke změnám lipidového spektra a glukózové tolerance, což má za následek nejen zvýšené riziko hypertenzní choroby a kardiovaskulárních komplikací, ale i obezity a diabetu. Chybění hlubších stadií spánku, takzvaného delta spánku, vede i k poruchám imunitního systému a ke zvýšené náklonnosti k interkurentním infekčním onemocněním.
To, že se problémy se spánkem dají vyřešit pomocí rozličných hypnotik, je značně rozšířený a nebezpečný omyl. Chronické užívání hypnotik má svá rizika, a terapie by proto neměla spočívat jen v jejich paušálním podávání. Hypnotika, která se k terapii insomnie používala v minulosti, zejména benzodiazepinové řady, byla výrazně návyková a většina z nich měla prodloužený poločas vylučování oproti hypnotikům 3. generace. To bylo také důvodem přetrvávání jejich sedativního účinku i do ranních a dopoledních hodin druhého dne.
Ideální hypnotikum by nemělo způsobovat návyk a mělo by mít krátký poločas rozpadu, nemělo by měnit fyziologickou spánkovou strukturu a mělo by uchovávat dostatečné množství hlubokého non-REM a REM spánku. Tato kritéria splňuje melatonin (látka přirozeně produkovaná v epifýze), který zkracuje latenci večerního usnutí a zlepšuje kvalitu nočního spánku. Zkracuje také reakční čas, zvyšuje pozornost a bdělost, zlepšuje výkonnost. Prokázána byla i jeho vynikající snášenlivost a to, že nevede k závislosti.
Melatonin se může uplatnit i jako synchronizátor biorytmů. Je známo, že ovlivňuje příznivě i řízení imunitních mechanismů či práh bolesti a má výrazný antioxidační účinek, který může být uplatněn v prevenci civilizačních chorob. Diskutuje se také o jeho úloze v ovlivnění délky života a stárnutí.
(jos)
Zdroj: Medical Tribune 2008(září);4(26).
