Signální dráha vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (vascular endothelial growth factor, VEGF), zahrnující ligandy, receptory a intracelulární signální kaskády, je klíčová v procesu angiogeneze za normálních i patologických podmínek. Protože se účastní také tvorby cévního zásobení zhoubných nádorů, existuje v současnosti již několik terapeutických strategií, jejichž cílem je některý z účastníků této signální dráhy. Inhibitory VEGF se vhodnou inhibicí této signální dráhy snaží zpomalit či zastavit nádorový růst, pro nějž je dostatečné cévní zásobení nezbytné.
Některé VEGF inhibitory jsou již používány v klinické praxi (monoklonální protilátky bevacizumab a ranibizumab, nízkomolekulární inhibitory kináz sorafenib a sunitinib), další se dosud nachází ve fázi klinických studií. Všechny tyto látky však výrazně ovlivnily onkologickou léčbu nejrůznějších nádorů. Na druhou stranu, pokroky v terapii jsou přirozeně doprovázeny novými, především kožními nežádoucími účinky. Na tyto možné vedlejší účinky doprovázející léčbu VEGF/VEGFR (VEGF tyrozinkinázové receptory) inhibitory by kromě onkologů měli pamatovat především dermatologové.
Při zvažování nežádoucích účinků spojených s inhibitory VEGF je nutno si uvědomit několik věcí: poměrně málo informací o těchto účincích pochází z placebem kontrolovaných studií, protože z etických důvodů je obvykle nemožné zahrnout do studie kontrolní skupinu pacientů s placebem. Dále, protože v onkologii je často používána kombinovaná terapie, je při vzniku nežádoucích účinků většinou obtížné prokázat kauzální vliv konkrétního léčiva. A nakonec, výskyt nežádoucích účinků rovněž do velké míry závisí na původním maligním onemocnění. Z těchto důvodů je v literatuře možné najít i dost odlišné údaje o frekvenci výskytu a závažnosti vedlejších kožních účinků inhibitorů VEGF.
Spektrum nežádoucích kožních účinků vyvolaných monoklonální protilátkou bevacizumabem zahrnuje periferní senzorickou neuropatii, stomatitidu, suchost kůže, změny zbarvení kůže a exfoliativní dermatitidu. Naopak vedlejší kožní účinky pozorované u méně specifických nízkomolekulárních sloučenin sunitinibu a sorafenibu zahrnují svědivé exantémy, změny na nehtech, záněty rtů a bolestivý „hand-foot syndrom“.
Článek na téma vedlejších kožních účinků inhibitorů VEGF vyšel v říjnovém čísle časopisu Journal of the German Society of Dermatology.
(vek)
Zdroj: Wozel G.: Cutaneous side effects of inhibition of VEGF signal transduction. Journal of the German Society of Dermatology, October 2009
