Do této retrospektivní studie bylo zapojeno 29 neonatologických jednotek intenzivní péče v Kanadě. Zařazeno bylo 9833 novorozenců narozených před dokončeným 33. týdnem gestace v letech 2010 až 2012. Při přijetí jim byla v axile nebo rektu změřena tělesná teplota. Primární sledovaný parametr byl složený a zahrnoval mortalitu a výskyt některé z následujících komplikací: závažného neurologického postižení, závažné retinopatie, nekrotizující enterokolitidy, bronchopulmonální dysplazie nebo nozokomiální infekce. Souvislost s tělesnou teplotou byla hodnocena pomocí multivariační analýzy.
Rozložení tělesné teploty bylo následující: < 34,5 °C (1 %), 34,5–34,9 °C (1 %), 35,0–35,4 °C (3 %), 35,5–35,9 °C (7 %), 36,0–36,4 °C (24 %), 36,5–36,9 °C (38 %), 37,0–37,4 °C (19 %), 37,5–37,9 °C (5 %) a ≥ 38,0 °C (2 %). Po úpravě na charakteristiky matky a dítěte byla zjištěna vzájemná závislost tělesné teploty a sledovaného složeného parametru, jejíž křivka vykázala tvar písmene U (p < 0,05). Nejnižší výskyt sledovaného složeného parametru byl zjištěn při tělesné teplotě 36,8 °C (95% CI 36,7–37,0 °C). Rozmezí tělesné teploty s nejnižším rizikem závažného neurologického postižení, závažné retinopatie, nekrotizující enterokolitidy, bronchopulmonální dysplazie a nozokomiální infekce bylo 36,5–37,2 °C.
Kontrola tělesné teploty je základní součástí neonatologické péče. Zjištění ideální teploty u předčasně narozených novorozenců v prvních dnech života by mohla pomoci snížit riziko nepříznivých výsledků.
(zza)
Zdroj: Lyu Y., Shah P. S., Ye X. Y., et al. Association between admission temperature and mortality and major morbidity in preterm infants born at fewer than 33 weeks' gestation. JAMA Pediatr. Apr 6; 169 (4): e150277.
