Hrozí každému diabetikovi. Vyvíjí se nenápadně a může ohrozit život. Řeč je o hyperglykemickém kómatu. Zjistěte více o jeho příčinách, projevech i možné prevenci. Jednou vaše znalosti možná někomu zachrání život.
Není kóma jako kóma. Vždy se jedná o bezvědomí, ale to diabetické vás neupoutá na lůžko na dlouhé roky. Rychle se z něj můžete zotavit zpět do plného zdraví. Možný je však bohužel i vývoj opačným směrem.
Odvodnění i otrava mozku
Rozlišujeme dva hlavní typy hyperglykemického kómatu. Příčina je vždy stejná: dlouhotrvající výrazně zvýšená glykémie neboli hladiny krevního cukru. K té dochází nejčastěji při porušování doporučené diety a léčby nebo v případě, že terapie pacientovi nevyhovuje. Může ji ale způsobit i infekční nemoc nebo zranění. Podle mechanismu, jakým kóma vznikne, jej dělíme na:
- Diabetickou ketoacidózu. Ta je typická pro diabetiky 1. typu, může se však objevit i u ostatních. Protože buňky nemají k dispozici inzulin, který by jim zprostředkoval přísun glukózy, hladoví a berou si energii z tělesného tuku. Jeho spalováním vznikají toxické látky (ketolátky). S těmi se za běžných podmínek vypořádávají játra, ale u špatně léčených diabetiků jejich hladina stoupne natolik, že játra „nestíhají“. Ketolátky se pak krví dostávají do mozku, kde mohou způsobit až poruchu vědomí – kóma.
- Diabetický hyperosmolární syndrom je naopak běžnější u diabetiků 2. typu. Nejhorším faktorem tu není hladovění buněk, ale samotná hyperglykémie. Cukr se z krve zvýšeně vylučuje do moči a strhává s sebou i vodu. To je příčinou nadměrného močení a samozřejmě odvodnění – dehydratace. Ta může vést až k úplnému narušení vnitřní rovnováhy organismu, na což mozek reaguje poruchou činnosti a člověk upadá do kómatu.
První varovné signály
Zpozorněte, jakmile se u vás objeví tyto příznaky hyperglykémie:
- žízeň a sucho v ústech;
- časté močení;
- sladký, ovocný zápach z úst;
- únava a zadýchávání;
- bolest břicha, nevolnost a zvracení;
- zrychlený pulz.
Diabetik léčený inzulinem by si měl v tuto chvíli aplikovat dávku hormonu. Kromě toho je, v případě výrazných potíží, namístě volat záchrannou službu nebo navštívit co nejrychleji svého lékaře. Ten v první řadě stanoví hladinu cukru v krvi a dále bude pátrat, co k problému s hyperglykémií vedlo (např. vynechání léků, nevhodné jídlo, špatné dávkování léku). Poté musí zajistit, aby se tato nebezpečná situace už znovu neopakovala.
Když je na prevenci pozdě
Pokud se hyperglykémie neřeší, dojde ke ztrátě vědomí. Takový člověk je odkázán na zásah okolí – ten musí být rychlý a správný. Protože cukrovka je jedno z nejčastějších onemocnění naší populace, znalost následujících zásad první pomoci se může hodit každému:
- Ke člověku v bezvědomí vždy voláme rychlou záchrannou službu.
- Nesnažíme se mu dávat jídlo ani pití.
- Otočíme jej na bok, abychom zabránili ucpání dýchacích cest zvratky či zapadlým jazykem.
- Do příjezdu záchranky kontrolujeme bezvědomému dech a činnost srdce.
- Pokud víme, že jde o diabetika, nezapomeneme to záchranářům sdělit.
Hyperglykémie člověka neohrožuje jen vznikem kómatu, ale i dlouhodobým poškozením cév a vnitřních orgánů. Jedná se tedy o stav, kterému se nemocný musí snažit vždy vyhnout.
(luko)
Zdroje:
www.mayoclinic.org
http://care.diabetesjournals.org
www.betterhealth.vic.gov.au
