Febrilní křeče jsou poměrně časté, ale ve většině případů ne vážné stavy. Objevují se v okamžiku, kdy u dítěte narůstá tělesná teplota – někdy nemusíte ani zaznamenat, že se to děje. Rychlý vzestup teploty je krátký časový úsek, a tudíž může probíhat ve stejném momentu jako křeče. Většina dětí s febrilními křečemi má horečky nad 39 °C. Ovšem potom, co horečka dosáhne vysoké hodnoty, je riziko těchto obtíží nízké.
Příčiny křečí jsou neznámé. Ví se ale, že bývají spjaty se začátkem vysokých horeček. Ty jsou nejčastěji způsobeny infekčními onemocněními, jako jsou plané neštovice, chřipka, záněty středního ucha nebo angína. Je možné, že existují i jisté genetické předpoklady. Riziko vzniku křečí se totiž zvyšuje, pokud jimi trpěl i blízký příbuzný.
Křeče jsou s největší pravděpodobností spojeny s horečkou, pokud:
Rodiče může tento stav u potomka velmi vystrašit. Ve většině případů však febrilní křeče nepoškozují organismus a nezpůsobují dlouhodobé následky, jako poškození mozku, poruchy intelektu či učení. Mohou se ale opakovat. Záleží na věku, ale u asi 30–50 % dětí se tato potíž znovu objeví během jednoho roku od první epizody. Je důležité vědět, že se nejedná o typ epileptických křečí. Ovšem v nízkém procentu se může epilepsie u dětí s opakovanými febrilními křečemi vyvinout.
Mezi první příznaky často patří ztuhlost těla a během záchvatu může dítě i ztratit vědomí. Objevují se třes a záškuby paží a nohou na obou stranách těla. Někdy může dítě na několik sekund přestat dýchat. Občas se vyskytuje též zvracení, pomočení či odchod stolice. Křeče obvykle trvají od 1 do 3 minut. Po atace bývá dítě spavé. Nechte je odpočívat, ovšem pravidelně kontrolujte, zda se nemění barva kůže, pravidelnost dýchání či se znovu neobjevují záškuby. Po záchvatu může dítě vypadat zmateně, ale během jedné hodiny by se mělo začít chovat tak, jak jste zvyklí.
V rámci domácí péče je účinná samotná terapie horečky, které v tomto případě nejspíše působí jako stimulant křečového stavu. Jejím srážením tedy můžeme částečně předejít rozvoji febrilních křečí.
Obecně bychom měli začít s podáváním léků proti horečce, pokud tělesná teplota stoupá na 38 °C a více. Pro děti jsou doporučovány léky na bázi účinné látky ibuprofenu či paracetamolu a pro malé děti jsou nejvhodnější ve formě čípku či sirupu. Dávkování léků závisí na hmotnosti dítěte a je uvedeno v příbalovém letáku. Nezapomínejte ale, že dávky se nesmí překračovat a je nutné hlídat i celkovou denní dávku. Poté, co lék přestane účinkovat, může teplota znovu stoupat, proto teplotu pravidelně měřte každé 3–4 hodiny, a pokud opět vystoupá na 38 °C, je nutné podat další dávku.
Kontaktovat doktora je nutné tehdy, pokud:
Dopravit dítě do nejbližší nemocnice pak musíte:
V průběhu křečí děti mohou ztrácet vědomí a může dojít k poranění. Co dělat?
Lékař může poznat febrilní křeče hlavně podle popisu událostí. Jelikož je malá šance, že uvidí dítě přímo během záchvatu, je velmi užitečné snažit se přesně si zapamatovat a později popsat sled událostí. Lékaře bude hlavně zajímat, jak dlouho křeče trvaly, jaký byl průběh (ztuhlost, kde se záškuby objevily, případná ztráta vědomí), zda se dítě navrátilo do původního stavu během 60 minut a jestli se již takovéto křeče někdy dříve objevily. Další testy mohou být třeba, pokud není přesně objasněna příčina infekce vyvolávající horečku.
(cean)
Zdroj:
www.webmd.com
