Studie dánsko-čínského týmu publikovaná v lednu 2018 v časopisu Pediatrics se zabývala prokázáním či vyvrácením možné spojitosti mezi užíváním selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) u budoucích otců a rizikem rozvoje poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) u jejich dětí. Výzkumníci měli k dispozici data z národního registru týkající se rozsáhlé populační kohorty.
ADHD (attention deficit hyperactivity disorder) řadíme mezi tzv. neurovývojové poruchy. Celosvětová prevalence ADHD u dětí a adolescentů se odhaduje na 3,4 %. Porucha je charakterizovaná nepozorností, motorickým neklidem a impulzivitou postižených dětí, které následkem toho nejsou schopné regulovat svoje chování a většinou působí konfliktně až agresivně. Onemocnění může mít i dlouhodobé důsledky zahrnující poruchy chování, antisociální jednání a drogovou závislost.
V etiopatogenezi ADHD se uplatňují genetické i environmentální faktory, přesná příčina vzniku choroby však není objasněna. V odborné literatuře se objevuje řada prací, které vyzdvihují prenatální faktory podílející se na vzniku ADHD (např. nikotinismus matek, abúzus alkoholu a drog nebo expozice toxinům z okolního prostředí).
V současné době však existuje minimum poznatků o možné roli paternálních faktorů v etiopatogenezi ADHD. Je známo, že xenobiotické vlivy na paternální gamety mohou způsobit reprodukční a vývojové abnormality u potomků (vrozené vývojové vady, růstovou retardaci, poruchy chování a vývojové deficity), eventuálně ovlivnit karcinogenezi. Mezi xenobiotika s vlivem na paternální faktory patří i farmaka užívaná k léčbě depresivních či s anxietou spojených onemocnění. Studie provedené ve skandinávských zemích a v Nizozemsku ukazují, že třetina otců užívala nejméně jeden lék po dobu 6 měsíců před koncepcí.
Vlivu selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu po dobu 3 měsíců před koncepcí bylo vystaveno nejméně 1,4 % budoucích otců. Z literatury je známo, že SSRI mohou indukovat zhoršení kvality spermatu a abnormální fragmentaci DNA spermií. Tyto změny mohou být asociovány se zhoršenou schopností koncepce, ztrátou těhotenství a vyšším rizikem nežádoucích účinků na potomky (psychomotorická retardace, změny sociálního a adaptivního chování aj.).
Cílem prezentované studie bylo zjistit, zda existuje spojitost mezi užíváním SSRI u budoucích otců a rizikem rozvoje ADHD u jejich dětí. Do výzkumu byla zařazena data z dánského národního registru zahrnující kohortu 781 470 dětí z jednočetných těhotenství. Děti se narodily v období 1996–2008, jejich sledování probíhalo až do roku 2003. Potomci, jejichž otcové užívali SSRI nejméně 3 poslední měsíce před koncepcí, byli označeni jako exponovaní. Pomocí Coxovy regresní analýzy byl vypočítán poměr rizik (HR – hazard ratio) pro ADHD.
Z celkového počtu zařazených dětí mělo 12 520 jedinců stanovenou diagnózu ADHD. Exponované děti měly o 26 % vyšší riziko vývoje ADHD než děti neexponované SSRI (HR 1,26; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,06–1,51). U otců užívajících SSRI v období 3–12 měsíců před koncepcí činil poměr rizik pro ADHD u potomků 1,35 (95% CI 1,10–1,66), u otců exponovaných pouze 3 měsíce před koncepcí potom 1,31 (95% CI 0,95–1,82).
Užívání SSRI u otců bylo spojeno s mírně zvýšeným rizikem rozvoje ADHD. U podskupiny exponovaných dětí otců se SSRI a afektivními poruchami však vyšší riziko ADHD zjištěno nebylo. Lze tedy předpokládat, že na rozvoj ADHD u potomků otců má vliv zejména vlastní paternální onemocnění (eventuálně jiné, nezjištěné faktory), nikoliv samotná terapie prostřednictvím SSRI.
(moa)
Zdroj: Yang F., Liang H., Chen J. et al. Prenatal paternal selective serotonin reuptake inhibitors use and risk of ADHD in offspring. Pediatrics 2018 Jan; 141 (1), pii: e20171081, doi: 10.1542/peds.2017-1081.
