Význam terapie interferonem u starších osob nakažených hepatitidou C dosud nebyl ozřejměn. Tuto mezeru ve znalostech dnešní medicíny se rozhodli zaplnit vědci z Japonska. Shromáždili úctyhodný soubor čítající 5 645 pacientů s chronickým onemocněním jater v souvislosti s infekcí hepatitidou C. Z tohoto souboru vyčlenili ty, jimž bylo více než 60 let (1 917 osob) a porovnali osoby léčené (N = 454) a neléčené interferonem.
Použili mnohočetné testování dat a s ohledem na první výstupy studie se pak podrobněji zaměřili na problematiku karcinogeneze a přežívání nemocných. Po patnácti letech byl počet přeživších starších neléčených nemocných 73 % u skupiny s počtem destiček více než 150 tisíc/mm3, 48 % u skupiny s počtem destiček 100–149 tisíc/mm3, a 25 % u skupiny osob s počtem destiček menším než 100 tis./mm3.
K rozvoji hepatocelulárního karcinomu do pěti let došlo u 11 % nemocných ze skupiny s počtem destiček menším než 150 tis./mm3, kteří byli léčeni interferonem. Ve skupině neléčených osob s nižším počtem destiček došlo k rozvoji hepatocelulárního karcinomu u 20 % sledovaných případů. Po deseti letech byla čísla zhruba dvojnásobná, tedy 22 % u pacientů léčených interferonem a 43 % u pacientů neléčených interferonem.
V souboru pacientů s vyšším počtem krevních destiček se hepatocelulární karcinom objevil do deseti let u 8,3 % nemocných léčených interferonem a u 14 % osob bez léčby interferonem. Tyto rozdíly však nedosáhly hladiny statistické významnosti.
Vědci prokázali, že podávání interferonu snižuje riziko karcinogeneze, a to především u starších osob se sníženým počtem destiček. U těchto pacientů jeho podávání také prodlužuje dobu přežití. Ačkoliv je podávání léků u starší skupiny pacientů vždy provázeno úvahami o možných nežádoucích účincích léků, zdá se, že z podávání interferonu mohou i starší pacienti nakažení hepatitidou C výrazně profitovat.
(hul)
Zdroj: Ikeda K. et al.: Necessities of Interferon Therapy in Elderly Patients with Chronic Hepatitis C. Am J Medicine (2009) 122, 479–486.
