Alespoň jedenkrát ve svém životě trpělo kvasinkovou infekcí více než 75 % žen. Diabetičky jsou těmito záněty ohroženy více, protože vyšší hladiny krevního cukru množení kvasinek podporují. Jak se proti nepříjemnému svědění a pálení, které toto onemocnění provází, účinně chránit?
Oblékejte se s rozumem
Při výběru spodního prádla dejte přednost tomu bavlněnému, které je prodyšnější.
Přiléhavé oblečení není vhodné, podporuje totiž vznik vlhké zapářky – pro kvasinky ideální prostředí.
Vyhýbejte se nylonovým punčochám či oděvům ze syntetického materiálu.
Vlhké prádlo z posilovny či bazénu co nejdříve vyměňte za suché.
Nepoužívejte parfémované toaletní potřeby nebo deodoranty – mohou narušit přirozenou rovnováhu poševní flóry, která zabraňuje přerůstání nežádoucích mikroorganismů včetně kvasinek.
Při použití toaletního papíru po stolici postupujte vždy zepředu dozadu tak, aby se předešlo zavlečení nežádoucích mikroorganismů z oblasti konečníku do pochvy.
Roli hraje strava i léky
Dodržujte dietní a další léčebná opatření doporučená vaším diebetologem. Zvýšené hladiny krevního cukru zvyšují riziko vaginálních i jiných infekcí.
Zkušenosti mnoha žen naznačují, že výskyt potíží s kvasinkami vzrůstá při nadměrné konzumaci cukru a piva. Pokuste se proto jejich příjem omezit.
Vyvarujte se stresu. I ten může přispět k oslabení imunitního systému a následnému přemnožení kvasinek.
Pokud se u vás opakovaně objevila vaginální kandidóza po užívání antibiotik, poraďte se s lékařem o možnosti preventivního braní lokálních antimykotických přípravků v úvodu antibiotické léčby.
Předcházet kvasinkovým zánětům může pomoci také pravidelná konzumace jogurtů s obsahem živých kultur či užívání probiotik ve formě kapslí. Ty jsou běžně dostupné v každé lékárně.
Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
