Nadcházející svátky znamenají krásné chvíle strávené s našimi blízkými. Ale pro někoho, například pro lidi s cukrovkou, jsou také zkouškou pevné vůle. Je totiž obzvláště důležité, aby tito jedinci volili svoji stravu opravdu správně. Poradíme, jak na to.
Stravovací plán. Sestavte si ho pečlivě a snažte se ho dodržet. Pomůže vám nevrhnout se po všem, co se zrovna objeví na stole. Pokud nevaříte, zjistěte si předem, co se bude podávat. Do plánu uveďte, i kolik alkoholu hodláte maximálně vypít. Je důležité, abyste seznam psali v době, kdy jste sytí, protože hlad by mohl negativně ovlivnit váš úsudek. U alkoholických nápojů nezapomeňte na to, že mají často vysokou energetickou hodnotu. Pokud bude o vašem plánu vědět rodina, jistě vám ho pomůže dodržet.
Stop hladovění. O Vánocích k tomu může paradoxně snadno dojít. Třeba když čekáte, až se ke svátečnímu stolu sejde celá rodina nebo chystá-li se náročnější menu, jehož příprava se může protáhnout. Vyhladovění vede k přejedení a oba tyto extrémy diabetikům škodí. Proto si v takových situacích vyžádejte zeleninový nebo bílkovinný předkrm, například syrovou zeleninu nebo pár kousků masa.
Zavodnění. Před jídlem vypijte sklenici vody, snáze se tak vyhnete zkonzumování většího množství potravy. Tekutina jednak zčásti zaplní žaludek, jednak zajistí bobtnání snědeného pokrmu.
Zelenina na 1. místě. Ve vašem jídle by měla tato složka převládat. Má nízkou energetickou hodnotu a navíc obsahuje vitamíny, minerály a vlákninu.
Hlavně pomalu! Pokud jste rychlí jedlíci a po snědení své porce zjistíte, že ostatní ještě mají plný talíř, snadno vás napadne, že byste si měli přidat. Lepší je konzumovat pomalu – jídlo si lépe užijete a méně sníte.
Menší porce. Pokud jsou to vaše první Vánoce s diabetem, pamatujte si, že byste měli sníst méně než v předchozích letech. Vše, co pozřete, přechází do vašeho krevního oběhu a množství glukózy, která je vstřebána z „vánočních“ porcí, bývá velké. Když uberete, ulevíte svému trávení a svátky si lépe užijete, protože vám nebude těžko.
Bez cukroví. Naučte se mu vyhýbat. Občas si zahřešit – to se smí, ale o Vánocích je těch příležitostí až příliš mnoho. Dejte si jen párkrát a jezte pomalu.
Pravidelnost je základ. Jezte vždy ve stejnou dobu, tak jak jste celoročně zvyklí. Pokud zrovna nestolujete, ukliďte vše lákavé z dosahu. Vyhnete se tak bezúčelnému přejídání mezi chody.
Pohyb pomáhá. Pokud toužíte po dobrotách tak silně, že to nemůžete vydržet, měli byste to doslova vychodit nebo vyběhat. Budete se divit, ale opravdu to funguje.
Nutné kontroly. Měříte-li si sami glykémii glukometrem, čiňte tak co nejčastěji. Budete mít přehled o tom, jak si stojíte, a případně tomu můžete uzpůsobit léčbu.
Přejeme vám bezstarostně a šťastně prožité vánoční svátky. A nezapomeňte, že největším darem ze všech je zdraví.
Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatia (CIDP) je imunopatologicky sprostredkované ochorenie postihujúce myelín periférnych nervov. Nasledujúci stručný prehľad okrem iného vychádza z odporúčaní EAN/PNS 2021 pre diagnostiku a liečbu CIDP.
Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.