Nemoci se nevyhýbají ani celebritám. Onemocnět cukrovkou může opravdu každý – herec, zpěvák, sportovec i politik. Představujeme vám několik osobností, kterým ošetřující lékař sdělil diagnózu s názvem diabetes.
Tom Hanks. V roce 2013 oznámil držitel dvou Oscarů za hlavní role ve filmech Philadelphia a Forrest Gump, že se u něj objevila stejná nemoc jako u milionů jiných Američanů – diabetes 2. typu. Když ve věku 57 let zjistil, že měl po léta zvýšenou hladinu cukru v krvi, nejednalo se o nic pro tuto nemoc neobvyklého. Nejen přibývání na váze, ale i její prudké změny nikomu na zdraví nepřidají. Kvůli rolím ve filmech Velké vítězství a Trosečník musel oblíbený herec rychle shodit i přibrat mnoho kilogramů, což se mohlo na vzniku diabetu neblaze podepsat.
Halle Berry. Jedné z nejznámějších hollywoodských hereček byl diagnostikován diabetes 1. typu již ve věku 22 let poté, co onemocněla a v důsledku hyperglykémie upadla do kómatu. V roce 2007 však herečka překvapivě oznámila, že už inzulín nepotřebuje. Lékaři své stanovisko přehodnotili a nyní říkají, že se tehdy jednalo nejspíš o diabetes 2. typu – pro pacienty s cukrovkou 1. typu je totiž podávání inzulínu nezbytné. Vzhledem k tomu, že tato čokoládová kráska pravidelně sportuje a cítí se dobře, mohou lékaři ohledně jejího zdravotního stavu zůstat klidní.
Elizabeth Taylor. O herečce, která patřila k největším sexsymbolům své doby, se povídá, že jí byl diagnostikován diabetes 1. typu. Tato informace nebyla ale oficiálně potvrzena. Nikdy se nenechala omezovat v životním stylu. Během své kariéry získala dva Oscary v kategorii nejlepší herečka, byla celkem osmkrát vdaná a porodila čtyři děti.
Salma Hayek. Půvabná mexická herečka o sobě prozradila, že se u ní během těhotenství s dcerou Valentinou v roce 2007 objevil gestační diabetes neboli těhotenská cukrovka.
Elvis Presley. Král rokenrolu a lamač dívčích srdcí rovněž trpěl touto nemocí, ale není známo, kterým typem.
Sharon Stone. Hvězdě stříbrného plátna byl diagnostikován diabetes 1. typu. Navzdory onemocnění si stále udržuje fantastickou postavu. I když si denně píchá injekce s inzulínem, v životě si nekladla žádná omezení, a zůstává tak inspirací pro miliony diabetiků na celém světě.
Sir Steve Redgrave. Tento britský veslař patří ke sportovcům, kteří dokázali překonat sami sebe. Své čtvrté i páté olympijské zlato vyhrál i navzdory cukrovce, jíž trpí od 35 let. Ve skutečnosti se u něho diabetes objevil jako následek léčby onemocnění střev zvaného ulcerózní kolitida. Za své mimořádné sportovní úspěchy obdržel šlechtický titul.
Larry King. Známý americký komik a televizní i rozhlasový moderátor trpí již dlouhá léta diabetem 2. typu. Diagnóza z něj učinila jiného člověka. Změnil svůj životní styl. Přestal kouřit, zhubl a změnil stravovací návyky. Dokonce napsal i jednu knihu o zdraví.
Aretha Franklin. Královnu soulu a ženu mnoha talentů potkala stejná nemoc. Se svými hity „Respect“, „Say a little prayer“ a „Think“ dobývala přední příčky hitparád. Dodnes se neví, zda trpěla cukrovkou 1., nebo 2. typu. Za svůj život obdržela dvacet prestižních cen Grammy.
Mike Huckabee. Americký politik, neúspěšný republikánský kandidát na prezidenta USA a guvernér státu Arkansas v letech 1996–2007 se dozvěděl o svém diabetu 2. typu v roce 2003. Byl tehdy těžce obézní a pociťoval sníženou citlivost v rukou. Po stanovení diagnózy se nad sebou zamyslel, začal se zdravě stravovat, pravidelně cvičit, zhubl a již nekouří. Zdravý životní styl také sám propaguje.
Trpí i státníci
Český prezident Miloš Zeman se svou cukrovkou 2. typu netají. Trápí ho onemocnění nervů dolních končetin odborně zvané diabetická neuropatie. To se ukázalo v roce 2013, kdy hlava státu zakopla o palec, který necítí. Prezident podstupuje pravidelné lékařské prohlídky a na naléhání lékařů nyní žije zdravěji. Dokonce prý omezil alkohol a cigarety. Média přinesla také zprávu, že pravidelně obědvá salát, i když z diety radost nemá.
Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatia (CIDP) je imunopatologicky sprostredkované ochorenie postihujúce myelín periférnych nervov. Nasledujúci stručný prehľad okrem iného vychádza z odporúčaní EAN/PNS 2021 pre diagnostiku a liečbu CIDP.
Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
