Depotní lanreotid je prvním léčivem, jehož řízené uvolňování je založeno výhradně na přirozené tvorbě nanostruktur. Unikátní léková forma, příznivá farmakokinetika, ale také profil účinnosti a bezpečnosti samotného léčiva a snadnost aplikace může zvýšit kvalitu života pacientů a šetřit čas zdravotníků.
Neuroendokrinní tumory (NET) jsou relativně vzácným onemocněním, které nejčastěji postihuje zažívací trakt (GIT). Dobře diferencované NET jsou velmi pomalu proliferující tumory. Pokud nejsou hormonálně aktivní, bývají diagnostikovány až v pokročilém či metastatickém stadiu, kdy již nejsou řešitelné chirurgickým zákrokem a nemívají dobrou prognózu. Hormonálně aktivní NET jsou diagnostikovatelné snáze, neboť obtěžují pacienta příznaky z nadprodukce některého z hormonů, nejčastěji serotoninu, což je doprovázeno vznikem karcinoidového syndromu.
Základem léčby NET je snaha o kontrolu nádorové proliferace a potlačení symptomů onemocnění. Analoga somatostatinu cílí na oba dva aspekty terapie, snižují nadprodukci hormonů v GIT a rovněž se prokázalo, že mají antiproliferativní účinky.
Depotní lanreotid s řízeným uvolňováním (Somatuline Autogel, Ipsen Pharma, Francie) je vedle akromegalie indikovaný právě k léčbě gastroenteropankreatických neoperabilních, lokálně pokročilých nebo metastatických NET a karcinoidového syndromu. V onkologických indikacích se podává 60−120 mg subkutánně 1× za 28 dní. Přípravek je distribuován v předplněných injekčních stříkačkách určených k přímému použití.
Převratná je především sama léková forma přípravku. Jedinou pomocnou látkou je rozpouštědlo – voda. Samotný lanreotid ve formě acetátu totiž díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem za určitých podmínek (koncentrace, pH) vytváří nanogel. Peptid se přirozeně seskládá nejprve do sekundární struktury β-skládaných listů, které následně vytvoří vlákna. Z vláken se potom sestavují stabilní nanotrubičky, jež tvoří nejprve hexagonální strukturu a poté se zasouvají do sebe. Všechny tyto děje se odehrávají díky nekovalentním vazbám a nevazebným interakcím mezi jednotlivými strukturními podjednotkami bez působení jakýchkoli dalších pomocných látek.
Po aplikaci do podkoží se na základě koncentračního spádu nanotrubičky rozpadají a pasivní difuzí uvolňují lanreotid, který se absorbuje do systémové cirkulace. Postupné uvolňování je charakteristické nízkou vrcholovou sérovou koncentrací léčiva (cmax = 6,79 ng/ml) a dlouhým biologickým poločasem (τ1/2 = 30,1 dne).
Ve studii CLARINET se prokázalo, že depotní lanreotid prodlužuje přežití bez progrese onemocnění (PFS) u pacientů s pokročilými NET. Jednalo se o mezinárodní randomizovanou placebem kontrolovanou studii s účastí 204 pacientů. Mediánu PFS ve skupině léčené lanreotidem nebylo dosaženo, ve skupině s placebem činil 18 měsíců (p < 0,001). Snášenlivost přípravku byla v této studii dobrá. Většina nežádoucích účinků byla mírná nebo středně závažná, nejčastěji šlo o průjem nebo bolest břicha.
Klinická studie ELECT se zaměřila na potlačení symptomů karcinoidového syndromu. Dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie se zúčastnilo 115 nemocných. Primárním cílem bylo průměrné procento dní, ve kterých bylo nutné užít záchrannou medikaci (krátkodobě účinný oktreotid). Rozdíl mezi skupinami byl významný, 34 % u skupiny léčené lanreotidem a 49 % u placebo skupiny (p = 0,017). Nežádoucí účinky byly mírně častější ve skupině s aktivní léčbou (26 vs. 19 %) a byly většinou gastrointestinální.
V mezinárodní observační studii SYMNET, které se zúčastnilo 273 nemocných, se ukázalo, že 76 % pacientů s NET a průjmy souvisejícími s karcinoidovým syndromem bylo s účinností depotního lanreotidu zcela nebo spíše spokojeno. Potvrdilo se snížení denní frekvence stolic, snížení bolestivosti, urgence a úniků stolice.
Byl také proveden kvantitativní výzkum názorů a preferencí sester z Evropy i USA. Srovnáván byl subkutánní lanreotid s intramuskulárním oktreotidem. Sestry, které se výzkumu zúčastnily, měly předchozí zkušenost s podáváním analog somatostatinu. U depotního lanreotidu oceňovaly především rychlost a spolehlivost aplikace, možnost kontroly, zda byla aplikována plná dávka, snadnost přípravy injekce a také minimální riziko ucpání jehly.
Lanreotid patří mezi léčiva dobře účinná u NET, a to jak ve smyslu kontroly nádorové proliferace, tak i kontroly příznaků onemocnění. Ve spojení s pokročilou lékovou formou nanogelu tvoří moderní léčivý přípravek, který je snadno a spolehlivě aplikovatelný formou subkutánní injekce s výhodnou frekvencí podávání 1× za 4 týdny.
(jam)
Zdroje:
