Mezi medicínské obory, ve kterých má biologická léčba největší využití, patří kromě onkologie také gastroenterologie (nespecifické střevní záněty), revmatologie a dermatologie (lupénka). Tématu biologické léčby v neonkologických oborech, její efektivitě a nákladům na ni se věnovali účastníci konference, která proběhla počátkem června na 1. LF UK v Praze.
Ne každý si dnes uvědomuje, že původní definice identifikovala biologické léky jako přípravky, které na rozdíl od klasických léků nejsou produktem chemické syntézy, ale k jejich výrobě slouží živé organismy. Kromě látek, na které dnes pohlížíme jako na klasické zástupce biologických léčiv, proto do této skupiny patří dle definice také například inzulín, erytropoetin nebo některé enzymy.
Podle docenta Radana Keila z interní kliniky 2. LF a FN Motol znamenalo zavedení přípravků biologické léčby do terapie Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy obrovský pokrok a pozitivní změnu pro pacienty. Léky cíleně inhibující TNF-alfa mají nejen výrazně méně nežádoucích účinků, ale jsou také efektivnější. Přestože přináší nejlepší výsledky, pokud je nasazena v počáteční fázi onemocnění, kvůli vysokým nákladům je možné biologickou léčbu často nasadit bohužel až ve chvíli, kdy jiné možnosti selžou.
Také v případě revmatoidní a juvenilní artritidy a spondyloartritidy přináší biologická léčba nejlepší výsledky tehdy, pokud je nasazena velmi časně. Většina přípravků biologické léčby dnes patří v léčbě těchto chorob mezi léky první volby.
K systémové léčbě lupénky se přistupuje tehdy, pokud selže léčba lokální a fototerapie. Naštěstí v dnešní době může být naprostá většina pacientů léčena přípravky biologické léčby, které mají výrazně méně nežádoucích účinků a zároveň jsou velmi účinné.
(vek)
Zdroj:
Biologika využívá nejen onkologie. Medical Tribune, ročník VI, číslo 16, 2010.
