Britská směrnice pro antiemetickou léčbu při chemoterapii

Základní definice

Britská směrnice dělí nauzeu a zvracení spojených s onkologickou léčbou do 5 kategorií: akutní, opožděné, anticipační, průlomové a refrakterní. Pro akutní obtíže je typický nástup během 24 hodin po chemoterapii, opožděná nauzea a zvracení nastávají po více než 24 hodinách a mohou trvat až týden po chemoterapii. K anticipačnímu zvracení a nevolnosti dochází před novým cyklem chemoterapie, nejčastěji po 3–4 cyklech léčby, při nichž došlo k akutní či opožděné nevolnosti. Průlomovým zvracením a nauzeou trpí pacienti navzdory běžné antiemetické léčbě a k refrakternímu zvracení dochází při selhání všech využitých farmakologických postupů.

Intenzita obtíží

Intenzitu nauzey a zvracení hodnotí směrnice 5 stupni na škále od 1 do 5. Přehledně jsou shrnuty v následující tabulce. 

Vybraná doporučení

• Antiemetika se podávají před podáním chemoterapie, perorální přípravky ideálně alespoň 30 minut předem.
• Antiemetická léčba vyžaduje pravidelnost. Správně zvolené postupy v akutní fázi předcházejí opožděné nevolnosti a zvracení.
• Dexamethason je vhodné podávat nejpozději ve 14 hodin, aby se předešlo problémům s nespavostí.
• Při volbě antiemetika se vychází z emetogenity protinádorových léků.
• Při kombinované chemoterapii se volí antiemetika podle nejvíce emetogenní složky.
• Využití kortikosteroidů u pacientů s diabetem vyžaduje zvýšenou pozornost.
• Cílem antiemetické léčby je prevence nevolnosti – pokud se jí podaří zabránit, snižuje se riziko anticipační a refrakterní nauzey a zvracení.

Výběr antiemetik podle emetogenity

Výběr antiemetik se odvíjí od emetogenního potenciálu protinádorové léčby:

• Při nízké emetogenitě (riziko zvracení < 30 %) nebývá rutinní podávání antiemetik před chemoterapií nutné. Po prvním cyklu chemoterapie se doporučuje zvážit perorální podání domperidonu v dávce 20 mg 3× denně nebo metoklopramid v dávce 20 mg 3× denně po dobu 5 dní.
• Pro středně emetogennní léčbu (riziko zvracení 30–60 %) je britskou směrnicí doporučeno perorální či intravenózní podání 8 mg dexamethasonu a 20 mg metoklopramidu před chemoterapií.
• U vysoce emetogenní léčby (spojené s rizikem zvracení 60–90 %) se před chemoterapií doporučuje podání antagonistů receptorů 5-HT₃ a dexamethasonu.
• Nejvyšší emetogenita představuje riziko zvracení > 90 %. Antiemetická terapie v takovém případě využívá trojkombinaci aprepitantu, dexamethasonu a antagonistů receptorů 5-HT₃, někdy i ve vícedenním režimu.

(pak)

Zdroj: Chambers P., Daniels S. Antiemetic guidelines for adult patients receiving chemotherapy and radiotherapy. University College Hospital NHS Foundation Trust, 2012. Dostupné na: www.londoncancer.org/media/65597/antiemetic-guidelines-november-2010.pdf