Alergická reakce může vzniknout jako odpověď organismu na přítomnost jakékoliv látky – potraviny, chemikálie, ale také léků. Jinak tomu není ani v případě přípravků proti bolesti. Cizí látky rozpozná náš imunitní systém a začne proti nim vytvářet protilátky. Vzorek si nechá a vystaví jej na povrchu speciálních buněk – jde o tzv. antigen prezentující buňky. Pokud se s lékem člověk v budoucnu setká znovu, imunitní systém jej pozná a začne uvolňovat nejrůznější chemické látky, například histamin. Vystupňovaná alergická reakce se může projevit různě. Nejčastěji neškodnou vyrážkou, ale někdy i anafylaktickým šokem, což je závažný život ohrožující stav.
Přecitlivělost na analgetika bývá z lékových alergií nejčastější. Není to proto, že by jejich složení dráždilo imunitní systém více než jiná léčiva. Důvodem je, že analgetika jsou asi nejpoužívanější skupinou vůbec. Časté jsou rovněž alergické reakce při dlouhodobém braní některých preparátů, například antiepileptik. Riziko přecitlivělosti se tedy zvyšuje častou konzumací a vysokými dávkami. Opatrnější by měli být pacienti, kteří mají i jiné alergie (potravinové, na pyly či prach), nebo ti, kdo léky užívají v injekční formě.
Probíhající alergická reakce má velmi různorodé projevy.
Ačkoliv jsou některé reakce závažné, je jejich výskyt tak nízký, že benefity léčby analgetiky jasně převažují nad rizikem alergií. Je ale dobré mít na paměti, že možnost potíží existuje, a v případě jejich objevení se obrátit na lékaře. Nastane-li léková alergie, doporučuje se vysadit užívanou medikaci a v budoucnu o proběhlé reakci informovat lékaře. Ti tak mohou předepsat lék s jinou účinnou látkou. Pokud problém vznikl při užívání volně prodejných přípravků, poraďte se při dalším nákupu s magistrou.
(idav)
