Femoroacetabulární impingement je charakterizován patologickým kontaktem mezi prominujícími skeletálními částmi acetabula a femuru během pohybu v kyčelním kloubu. Tyto prominence limitují fyziologický rozsah pohybu, zejména flexi a vnitřní rotaci s addukcí. Podle převažující anomálie lze rozdělit impingement syndrom na dvě velké skupiny. Takzvaný pincer impingement představuje acetabulární příčinu nemoci a je způsoben zvětšeným krytím hlavice stehenní kosti. Naopak cam impingement je způsoben zbytnělou cervikokapitální junkcí, která se ve flexi nevejde do acetabula, čímž dochází k iritaci labra a následným degenerativním změnám. U většiny pacientů je nalézána kombinace obou změn, tedy smíšený impingement syndrom.
Během běžných denních pohybů i sportovních aktivit vznikají při kontaktu kostěných prominencí opakovaná mikrotraumata. Jejich důsledkem je iritace kloubních struktur, postupný rozvoj degenerativních změn a ireverzibilního poškození chrupavky. Věk pacientů se typicky pohybuje kolem 20−40 let, incidence se odhaduje na 10−15 % populace. V terapii femoroacetabulárního impingmentu se u nás začínají podobně jako v zahraničí uplatňovat artroskopické miniinvazivní přístupy. Cílem studie publikované mezinárodním týmem evropských lékařů bylo ozřejmit efektivitu artroskopicky asistovaného miniinvazivního přístupu v terapii femoroacetabulárního syndromu.
Studie se zúčastnilo celkem 72 jedinců s femoroacetabulárním impingementem, kteří podstoupili operační zákrok ve dvou klinických centrech. Operace vedli chirurgové se zkušeností v artroskopické operativě s miniinvazivním přístupem. Po průměrné sledovací době 15 měsíců (6−24 měsíců) byly stanoveny následující parametry: Western Ontario and McMaster Universities Arthritis Index (WOMAC), Hip disability and Osteoarthritis Outcome Score (HOOS), skóre UCLA, alfa-úhel a Wibergův úhel.
V obou klinických centrech došlo k signifikantnímu zlepšení ve všech třech skórovacích systémech. Index WOMAC stoupl v prvním centru z průměrných 64,3 na 91,4 a ve druhém centru z 68,1 na 89. V případě skóre HOOS došlo ke zvýšení v prvním centru z průměrných 59,5 na 94,4 a ve druhém centru z 62,1 na 93,8. Skóre UCLA doznalo zlepšení v prvním centru z průměrných 5,2 na 8,1 a ve druhém centru z 5,3 na 8,4. V případě alfa-úhlu a Wibergova úhlu došlo k signifikantnímu snížení při osteoplastice. Celkový výskyt komplikací byl nízký.
Časné výsledky multicentrické studie ukazují zlepšení v klinickém i radiologickém nálezu. Artroskopicky asistované miniinvazivní výkony tak mohou být využívány jako účinná alternativa ke klasickým operačním postupům.
(holi)
Zdroj:
1. Kuhns B. D., Frank R. M., Pulido L. Open and arthroscopic surgical treatment of femoroacetabular impingement. Front Surg 2015 Dec 2; 2: 63; doi: 10.3389/fsurg.2015.00063.
2. Ezechieli M., De Meo F., Bellotti V. et al. Arthroscopic assisted mini-open approach for femoroacetabular impingement: early multicentric experience. Technol Health Care 2016; 24 (3): 359−365, doi: 10.3233/THC-151127.
