Aby vám prášky nevypadly z hlavy aneb Mazaně proti zapomínání
1 min čítania
Súvisiace
Reklama
Odporúčané
Reklama
Aby vám prášky nevypadly z hlavy aneb Mazaně proti zapomínání
Trpíte-li cukrovkou již delší dobu, asi jste na pravidelné polykání pilulek zvyklí. Pokud však stále zapomínáte nebo vám byly léky nasazeny teprve nedávno, nabízíme pár tipů, jak si vždy vzpomenout a předcházet tím komplikacím.
Přiznejme si – všichni čas od času něco zapomeneme. Někdy jsou důsledky selhání naší paměti zanedbatelné, ale v případě braní léků to neplatí. Nevzít si lékařem předepsané pilulky nebo je užívat nesprávně může mít až život ohrožující následky. Pacienti s cukrovkou musí myslet na spoustu věcí. Kromě správného dávkování a užívání tablet či inzulinu musí několikrát denně měřit hladinu cukru v krvi a dodržovat správnou, speciálně upravenou dietu. Jak si ulehčit situaci?
Reklama
Nejen paměťové triky
Jednou z nejefektivnějších metod, jak si zapamatovat, že je čas na lék, je propojit tuto činnost s nějakou jinou, kterou běžně denně provozujeme. Například mnoho léčiv se užívá v souvislosti s jídlem. Braní prášků před spaním si spojte s čištěním zubů nebo s převlékáním do pyžama.
Nechávejte platíčko s léky někde, kde na ně dobře vidíte a často o ně při běžných denních činnostech „zakopnete“. Vhodnými místy jsou obývací pokoj nebo kuchyně. Pokud máte například pilulku polknout před snídaní a jíte obvykle toast, připravte léky k toustovači.
Když tato metoda nezabírá nebo je pro vás nepraktická, lze si třeba nalepit papírek s upomínkou na ledničku.
Jste-li milovníci technologií a zdatně surfujete na internetu, jistě objevíte nějakou aplikaci nebo program, které vám každý den připomenou, že je čas vzít si prášek.
Užíváte-li více léků, užitečnou a levnou pomůckou je i lékovka. Jde o krabičku s přihrádkami označujícími ráno, poledne a večer. Tam si prášky každý týden připravíte.
Často pomůže i rodina, přátelé nebo spolubydlící. Když je poprosíte, dají pozor na to, abyste užili svůj preparát včas. Přece jen víc hlav víc ví a mnohdy si i více pamatuje.
Aktuálne možnosti terapie chronickej zápalovej demyelinizačnej polyradikuloneuropatie (CIDP)
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.
CIDP: epidemiológia, klinický obraz a diagnostika v kocke
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatia (CIDP) je imunopatologicky sprostredkované ochorenie postihujúce myelín periférnych nervov. Nasledujúci stručný prehľad okrem iného vychádza z odporúčaní EAN/PNS 2021 pre diagnostiku a liečbu CIDP.
Facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia u seniorov s imunodeficienciami v reálnej praxi
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
fSCIG v reálnej klinickej praxi u pacientov s hematologickými malignitami
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Subkutánne vs. intravenózne imunoglobulíny u pacientov s CLL
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Mukopolysacharidózy (MPS) patří mezi lysosomová střádavá onemocnění s typicky multisystémovým postižením – od kraniofaciální dysmorfie a skeletálních změn přes kardiální komplikace až po neurologické symptomy. Přestože jde převážně o dětské pacienty s často závažnou prognózou, možnosti léčby se v posledních letech výrazně rozšířily: od transplantace hematopoetických kmenových buněk přes enzymovou substituční terapii až po rozvíjející se genové přístupy. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, kde je soustředěna péče o pacienty s MPS z celého Česka, vysvětluje, na které varovné klinické znaky bychom měli myslet, jak prakticky postupovat v diagnostice a proč je časné stanovení diagnózy klíčové pro skutečný přínos léčby i kvalitu života dítěte a jeho rodiny.
Neuronální ceroidní lipofuscinóza typu 2 (NCL2) je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které se typicky manifestuje v raném dětství farmakorezistentní epilepsií, ataxií a progresivní ztrátou nabytých dovedností. Díky dostupnosti kauzální enzymové substituční terapie se však nyní prognóza pacientů výrazně zlepšila – za předpokladu včasné diagnostiky. MUDr. Robert Šáhó z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze – jediného pracoviště v Česku specializovaného na léčbu NCL2 – v následujícím rozhovoru shrnuje, na které klinické příznaky myslet, jak urychlit diagnostiku a proč je role praktického lékaře pro děti a dorost v časném záchytu onemocnění naprosto klíčová.
Sekundárna protilátková imunodeficiencia patrí medzi bežné komplikácie pacientov s chronickou lymfocytovou leukémiou (CLL) a infekcie sú najčastejšie príčinou smrti týchto pacientov spolu so sekundárnymi malignitami. Hypogamaglobulinémiu možno riešiť podávaním substitučnej imunoglobulínovej terapie (IGRT). Okrem klasickej intravenóznej formy (IVIG) je dostupná aj forma subkutánna (SCIG). Porovnaniu ich účinnosti pri sekundárnej imunodeficiencii pacientov s CLL sa venovala retrospektívna talianska štúdia zverejnená v časopise Current Oncology.
Poznatky z reálnej praxe prezentovanej v nižšie citovanej práci gréckych autorov ukazujú, že podanie facilitovaných subkutánnych imunoglobulínov (fSCIG) je u pacientov so sekundárnou imunodeficienciou sprevádzajúcou hematologickú malignitu účinné a znižuje potrebu podpornej starostlivosti v nemocnici.
Rekombinantnou hyaluronidázou facilitovaná subkutánna imunoglobulínová terapia (fSCIG) umožňuje podávať väčšie objemy v dlhších intervaloch a v domácom prostredí, bez nutnosti prítomnosti zdravotníka. Nižšie citovaná štúdia prináša bližší pohľad na to, ako sa fSCIG reálne používa u seniorov s imunodeficienciami − primárnymi (PID) aj sekundárnymi (SID) − a aké sú praktické parametre, bezpečnosť a vykonateľnosť jej domácej aplikácie.
Chronická zápalová demyelinizačná polyradikuloneuropatie (CIDP) je označenie pre skupinu získaných dysimunitných periférnych neuropatií. Nasledujúci prehľad stručne uvádza základné možnosti v rámci iniciálnej aj udržiavacej terapie a jej hodnotenie.