Poruchy termoregulace a jejich význam ve vyšším věku – editorial

Komentář k Editorial on

Weber P et al. Poruchy termoregulace a jejich význam ve vyšším věku. Vnitř Lék 2018; 64(11): 1101–1107.

V článku jsou popisovány faktory ovlivňující termoregulační mechanizmy. V seniu podobně jako v oblasti jiných regulačních pochodů dochází proti mladším věkovým skupinám ke změnám. Poukazuje se zde na význam preventivních opatření a na důsledky jejich neřešení. Z těchto důvodů je práce významná. Autoři se soustředí na odlišnosti a faktory, které jsou pro tento aspekt významné.

Domnívám se, že by bylo zajímavé probrat i faktory imunologické, metabolické (včetně názoru na např. ACP1 jako určitého rozpojovacího proteinu) ovlivňující vnitřní tvorbu tepla. Jak je to s touto látkou ve stáří? Faktorů, které ovlivňují tento protein, je dost a souvisí nepochybně se změnami tvorby tepla ve stáří –⁠ jako dostatečný přísun stravy, příjem mastných kyselin ve stravě (přímá účast záporně nabité karboxylové skupiny volných mastných kyselin na transportu H⁺ iontů), působení chladu, působení hormonů štítné žlázy či stimulace β-adrenergních receptorů prostřednictvím kate­cholaminů. Všichni víme, že ve stáří dosti často dochází především u ležících pacientů právě k projevům malnutrice. Snížení mobility je jednak výrazem svalové atrofie, ale nepochybně i výrazem právě regulace ve formě sníženého výdeje energie, a tím i tvorby tepla. U Alzheimerovy choroby je popisován sklon k poruchám termoregulace. Souvisí tento aspekt s imunoregulačními mechanizmy v mozku, ke kterým zde nepochybně dochází? Zde je zajímavý význam endoglinu, který je přítomen na povrchu endotelu. Je součástí receptoru pro transformující růstový faktor TGFβ. Při aktivaci endo­telu je zesílena jeho exprese. Podílí se na transformaci a migraci endotelových buněk (zánět, angiogeneze).

V čem je tedy tento článek významný? Rozhodně vede k podnětu výzkumu v tomto směru a možná otevírá další cestu k zamyšlení nad buněčným metabolizmem stárnoucí buňky a možnými vlivy na regulační pochody v seniu za fyziologických podmínek i při patologických stavech, včetně zmíněné změny termoregulace. Dohlédnout tedy na význam termoregulace v seniu bude jistě zajímavým tématem pro další výzkum.
 

MUDr. Božena Jurašková, Ph.D.

Subkatedra geriatrie LF UK a FN Hradec Králové

www.fnhk.cz

Doručeno do redakce 14. 1. 2018