Comparable survival after HLA-well-matched unrelated or matched sibling donor transplantation for acute myeloid leukemia in first remission with unfavorable cytogenetics at diagnosis

Comparable survival after HLA-well-matched unrelated or matched sibling donor transplantation for acute myeloid leukemia in first remission with unfavorable cytogenetics at diagnosis

Vikas Gupta, Martin S. Tallman, Wensheng He, Brent R. Logan, et al.

Princess Margaret Hospital, University of Toronto, Toronto, ON; Memorial Sloan-Kettering Cancer Center, Weill Cornell Medical College , New York, NY; Center for International Blood and Marrow Transplant Research, Medical College of Wisconsin, Milwaukee; et al.

Blood, 16 September 2010, Vol. 116, No. 11, pp. 1839-1848

Autoři srovnávali výsledky transplantací kmenových krvetvorných buněk od nepříbuzenských dárců (URD, n = 358) s transplantacemi od HLA-shodných sourozeneckých dárců (MSD, n = 226) u nemocných s AML v první kompletní remisi, kteří měli při diagnóze nepříznivou cytogenetiku blastů. Nemocní byli všech věkových skupin. Jako nepříznivé cytogenetické nálezy považovali: komplexní abnormality (≥ 3 abnormality, 32 %), nekomplexní abnormality postihující chromozom 7 (25 %), chromozom 5 (9 %), 11q nebo MLL přestavby (18 %), t(6;9) 5 % a jiné nekomplexní abnormality (10 %). U nepříbuzenských dárců bylo HLA-dobře shodných 254 (71 %) a 104 (29 %). Tříleté přežití bez leukemie (LFS) pro MSD bylo u 43 % (95% konfidenční interval CI 35–48 %) ve srovnání se 3 –⁠ 4% (95 % CI 28 %–41 %) pro HLA-dobře shodné URD a 29 % (95% CI 20 %–39 % pro částečně shodné URD. V multivariační analýze měli pacienti podobné LFS a celkové přežití OS při HLA-dobře shodném nepříbuzenském dárci a při shodném sourozeneckém dárci. Signifikantně nižší LFS a OS bylo u příjemců s částečně shodným URD, u pacientů s prior MDS a pacientů starších 50 let. Všechny cytogenetické skupiny měly podobné výsledky. Pacienti s chronickou GVHD měli signifikantně nižší riziko relapsů.

Práce vychází z dat Centra pro mezinárodní výzkum krve a transplantace dřeně (CIBMTR) a data poskytlo více než 500 transplantačních center na celém světě. Závěr autorů: Není-li k dispozici vhodný HLA-shodný sourozenecký dárce, je na místě transplantace s kmenovými buňkami od dobře shodného nepříbuzenského dárce u nemocných s vysoce rizikovou AML během první kompletní remise. Výsledky s transplantacemi od částečně shodných nepříbuzenských dárců byly horší. Opatrnostně třeba při interpretaci těchto výsledků, protože práce nebyla zaměřena na srovnání intenzity přípravných předtransplačních režimů. Práce podporuje zahrnutí nepříbuzenských dárcovských transplantací do plánu prospektivních studí s vyhodnocením různé strategie léčby po remisi u pacientů s vysoce rizikovou AML.

Prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc.