#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Test barvením pro snadnou identifikaci požitého povrchového aktivačního činidla


Test barvením pro snadnou identifikaci požitého povrchového aktivačního činidla

Screeningové testy pro identifikaci chemických látek poskytují důležité výsledky pro stanovení forenzní diagnózy. Testy barvením jsou často prvním nástrojem pro kvalitativní identifikaci kauzativní chemikálie. Zde popisujeme uplatnění testu barvením pro toxikologický screening požitého čisticího prostředku používaného pro domácnost. Žena byla nalezena mrtvá na kopci. V blízkosti se nacházela poloprázdná láhev čističe na záchodové mísy, který obsahuje kyselinu chlorovodíkovou a kationové povrchové aktivační činidlo. Při soudní pitvě bylo nalezeno temně hnědavé zbarvení žaludeční stěny a okolní tkáně, žaludeční stěna byla ztenčená, ale bez nálezu perforace. Žaludek obsahoval tmavě hnědou tekutinu. Výsledek zkoušky barvením obsahu žaludku za použití činidla - bromfenolové modři indikovala přítomnost katioaktivního povrchového aktivačního činidla. Na základě pitevního nálezu, úředního vyšetřování a výsledku tohoto testu, jsme dospěli k závěru, že oběť požila WC čistič, obsahující kyselinu chlorovodíkovou a kationaktivní povrchové aktivační agens.Testy barvením se snadno provádějí, nevyžadují rozsáhlé zaškolení a poskytují okamžitý vizuální výsledek, který může pomoci identifikovat chemické látky v soudně lékařských případech. Vzhledem k tomu, že koncentrace chemických látek v žaludku v případě jejich požití může být poměrně vysoká, je žaludeční obsah užitečný pro jejich předběžný screening. Naše zjištění naznačují, že bychom vždy měli zvážit přítomnost přídatné látky používané v komerčních chemických výrobcích, jako je povrchové aktivační činidlo.

Klíčová slova:
test barvením – povrchové aktivační činidlo – screening – žaludeční obsah


Autoři: Hiroshi Kinoshita 1;  Naoko Tanaka 1;  Mostofa Jamal 1;  Ayaka Takakura 1;  Mitsuru Kumihashi 1;  Tadashi Tobiume 1;  Kunihiko Tsutsui 2;  Kiyoshi Ameno 1
Působiště autorů: Department of Forensic Medicine, Faculty of Medicine, Kagawa University, Japan 1;  Department of Health Sciences, School of Nursing, Faculty of Medicine, Kagawa University, Japan 2
Vyšlo v časopise: Soud Lék., 60, 2015, No. 3, p. 40-42
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Screeningové testy pro identifikaci chemických látek poskytují důležité výsledky pro stanovení forenzní diagnózy. Testy barvením jsou často prvním nástrojem pro kvalitativní identifikaci kauzativní chemikálie. Zde popisujeme uplatnění testu barvením pro toxikologický screening požitého čisticího prostředku používaného pro domácnost. Žena byla nalezena mrtvá na kopci. V blízkosti se nacházela poloprázdná láhev čističe na záchodové mísy, který obsahuje kyselinu chlorovodíkovou a kationové povrchové aktivační činidlo. Při soudní pitvě bylo nalezeno temně hnědavé zbarvení žaludeční stěny a okolní tkáně, žaludeční stěna byla ztenčená, ale bez nálezu perforace. Žaludek obsahoval tmavě hnědou tekutinu. Výsledek zkoušky barvením obsahu žaludku za použití činidla - bromfenolové modři indikovala přítomnost katioaktivního povrchového aktivačního činidla. Na základě pitevního nálezu, úředního vyšetřování a výsledku tohoto testu, jsme dospěli k závěru, že oběť požila WC čistič, obsahující kyselinu chlorovodíkovou a kationaktivní povrchové aktivační agens.Testy barvením se snadno provádějí, nevyžadují rozsáhlé zaškolení a poskytují okamžitý vizuální výsledek, který může pomoci identifikovat chemické látky v soudně lékařských případech. Vzhledem k tomu, že koncentrace chemických látek v žaludku v případě jejich požití může být poměrně vysoká, je žaludeční obsah užitečný pro jejich předběžný screening. Naše zjištění naznačují, že bychom vždy měli zvážit přítomnost přídatné látky používané v komerčních chemických výrobcích, jako je povrchové aktivační činidlo.

Klíčová slova:
test barvením – povrchové aktivační činidlo – screening – žaludeční obsah


Zdroje

1. Kinoshita H, Tanaka N, Jamal M, et al. Application of energy dispersive X-ray fluorescence spectrometry (EDX) in a case of methomyl ingestion. Forensic Sci Int 2013; 227: 103-105.

2. Jeffery W, Poole CF. Color tests and thin-layer chromatography. In: Jickells S, Negrusz A, eds. Clarke’s analytical forensic toxicology. London, Pharmaceutical Press; 2008: 335-373.

3. Sanpoll® Products information. http://www.kincho.co.jp/wnew/200803/sanpoll/index.html

4. Kojima Y, Ishida H, Kubota M, Fukuda A, Yokota J. Examination of drugs and poisons in institutions not equipped with an analyzer of them and poisons - Focusing on the simple qualitative test of surfactants. Chudoku Kenkyu 2003; 16: 43-49.

5. Jones GR. Postmortem toxicology. In: Jickells S, Negrusz A, eds. Clarke’s analytical forensic toxicology. London, Pharmaceutical Press; 2008: 191-217.

6. Moriya F, Takahashi N, Hashimoto Y. A case of asphyxial death of a child in which toxicologic analysis of the stomach contents was significant. Res Pract Forens Med 2001; 44: 177-181.

7. Kinoshita H, Tanaka N, Jamal M, Kumihashi M, Tsutsui K, Ameno K. Xyelene; a useful marker for agricultural products ingestion. Soud Lek 2013; 58: 59-60.

8. Kinoshita H, Nishiguchi M, Ouchi H, et al. Methanol; toxicity of the solvent in a commercial product should also be considered. Hum Exp Toxicol 2005; 25: 663-664.

Štítky
Patológia Súdne lekárstvo Toxikológia
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#