#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Analýza výsledků hybridních revaskularizačních výkonů pro multietážové postižení tepenného systému dolních končetin – výsledky jednoho centra


The use of hybrid revascularization procedures for the therapy of multilevel lower extremity arterial disease – analysis of single center experience

Introduction:
The goal of this study was to evaluate our experience and results of single staged hybrid procedures for revascularization of lower extremities affected by multilevel arterial occlusive disease. We analysed the effect of the indication and type of reconstruction on patency.

Method:
Patients were retrospectively reviewed. Data collection was conducted prospectively. Patients were divided into 5 groups based on the type of hybrid reconstruction. Group “1” included patients who underwent transluminal angioplasty (TA) ± stenting of iliac arteries with endarterectomy (EA) and patch arterioplasty of the femoral bifurcation (35 patients; 27.6 %). Group “2” included patients who underwent TA ± stenting of iliac arteries with infrainguinal bypass (15 patients; 11.8 %). Group “3” consisted of patients who underwent TA ± stenting of outflow lower extremity arteries: superficial femoral artery ± popliteal artery ± crural arteries in combination with EA and patch arterioplasty of the femoral bifurcation (52 patients; 40.9 %). Group “4” represented patients who underwent infrainguinal bypass surgery in combination with TA distal to the site of open reconstruction (3 patients; 2.4%). Group “5” represented a heterogenous population of patients who underwent a hybrid reconstruction which did not belong to any of the 4 previously mentioned groups (22 patients; 17.3 %). The patients were divided into 3 groups based on the indication criteria of the intervention: Patients with acute limb ischemia (ALI) were put into group “ALI”. Patients with critical limb ischemia (CLI) were put into group “CLI”. Patients with claudications were put into group “II”. Patency analyses were performed using Kaplan-Meier life tables. Differences in patency rates between the different groups of patients were determined using the log-rank test. Statistical analysis was performed using the software IBM SPSS Statistics 21.0.

Results:
The study included 127 patients who underwent 127 hybrid arterial procedures. Technical and clinical success rates were 96.9% and 98.4%. 30-day perioperative mortality rate was 3.1%. The primary (PP), assisted-primary (APP) and secondary patency (SP) results at 2 years were the best amongst the patients from groups “1” and “3”. These patients underwent patch arterioplasty ± EA of the femoral bifurcation in combination with transluminal angioplasty of inflow or outflow arteries of the lower extremity. The resulting PP, APP and SP rates at 2 years in group “1” were 80.6%, 84.3% and 84.3%. Patency rates in group “3“ in the same order at 2 years were 81.1 %, 82.8% and 86.3%. Significantly lower patency rates were achieved in patients from groups “2“ and “5“. The resulting PP, APP and SP rates in group “2” at 2 years were 39.4%, 59.1% and 59.1%; in group “5“ at 2 years they were 30.4%, 49.2% and 70.7%. Taking into account the effect of the indication on patency rates, we found that patients from group “CLI” had the best APP and SP rates at 2 years: 81.6% and 86.2%. Only the PP rate at 2 years was the best in group “II” (patients with claudications): 71.1%. Patients who underwent their operations because of acute limb ischemia (group “ALI”) achieved the worst results among these 3 groups. Their PP, APP and SP rates at 2 years were 33.7%, 46.2% and 45.5%. Patients from the group „CLI“ had the best amputation-free survival at 2 years: 89.1% amongst the 3 groups subdivided according to the indication for the intervention (“II“ 81.9%; “ALI“ 61.4%). Overall survival and amputation-free survival at 2 years were 93.2% and 82.3%, respectively, for the whole studied population.

Conclusion:
The hybrid procedure is an intervention which combines endovascular and open reconstruction performed at the same time. Hybrid procedures provide effective therapy for patients with multilevel lower extremity arterial disease. They have low complication rates, periprocedural morbidity and mortality. Using these procedures, we are able to achieve good limb salvage rates and patency rates irrespective of the form of chronic limb ischemia (claudications, critical limb ischemia). Results for patients with acute limb ischemia are inferior. The combination of patch arterioplasty ± endarterectomy of the femoral bifurcation with transluminal angioplasty of inflow or outflow limb arteries is our hybrid procedure of choice with the most favourable results.

Key words:
hybrid procedure – transluminal angioplasty – open vascular procedure – lower extremity ischemia


Autori: E. Biroš 1;  R. Staffa 1;  R. Vlachovský 1;  M. Trnová-Chudárková 1;  B. Vojtíšek 2;  I. Suškevič 2;  E. Janoušová 3
Pôsobisko autorov: II. chirurgická klinika, Centrum cévních onemocnění, FN u sv. Anny a LF MU, Brno přednosta kliniky: prof. MUDr. R. Staffa, Ph. D. 1;  Klinika zobrazovacích metod, Centrum cévních onemocnění, FN u sv. Anny a LF MU, Brno přednosta kliniky: MUDr. J. Vaníček, Ph. D. 2;  Institut biostatistiky a analýz, LF MU Brno ředitel: doc. RNDr. L. Dušek, Ph. D. 3
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2015, roč. 94, č. 9, s. 372-378.
Kategória: Původní práce

Súhrn

Úvod:
Cílem práce je zhodnocení našich zkušeností a výsledků s použitím hybridních rekonstrukcí v terapii multietážového postižení tepenného systému dolních končetin a vyhodnocení vlivu indikace a typu hybridní rekonstrukce na jejich průchodnost.

Metoda:
Retrospektivní analýza souboru pacientů s prospektivním sběrem dat. Na základě typu hybridní rekonstrukce rozdělení pacientů do 5 skupin. Skupina pacientů „1“ podstoupila transluminální angioplastiku (TA) ± implantaci stentu do pánevního řečiště v kombinaci s plastikou tepen v třísle (35 pacientů; 27,6 %). Skupina pacientů „2“ podstoupila TA ± implantaci stentu do pánevního řečiště v kombinaci s infrainguinálním bypassem (15 pacientů; 11,8 %). Skupina pacientů „3“ podstoupila plastiku tepen v třísle v kombinaci s TA výtokového traktu končetiny: AFS ± AP ± bércové tepny (52 pacientů; 40,9 %). Skupina pacientů „4“ podstoupila provedení infrainguinálního bypassu v kombinaci s TA distálně od místa distální anastomózy rekonstrukce (3 pacienti; 2,4 %). Skupina pacientů „5“ představuje heterogenní skupinu hybridních rekonstrukcí, které nespadaly do některé ze 4 výše uvedených skupin (22 pacientů; 17,3 %). Na základě indikace k výkonu rozdělení souboru do 3 skupin: skupina „ALI“ pacienti s akutní končetinovou ischemií, skupina „CLI“ pacienti s kritickou končetinovou ischemií, skupina „II“ pacienti s klaudikačními obtížemi. Analýza průchodností provedena s použitím Kaplan-Meier life tables. Porovnání průchodnosti mezi skupinami provedeno pomocí log-rank testu. Statistická analýza provedena s použitím softwaru IBM SPSS Statistics 21.0 .

Výsledky:
Soubor prezentuje 127 pacientů, kteří podstoupili 127 hybridních intervencí. Technický a klinický úspěch hybridní rekonstrukce byl 96,9 % a 98,4 %. 30denní perioperační mortalita byla 3,1 %. Výsledky primární (PP), primární asistované (PAP) a sekundární (SP) průchodnosti ve 2 letech byly nejlepší u pacientů s hybridním výkonem typu „1“ a „3“, tedy kombinací plastiky tepen v třísle a transluminální angioplastiky vtokového nebo výtokového traktu končetiny. Výsledky skupiny „1“ v pořadí PP, PAP a SP ve 2 letech: 80,6 %, 84,3 % a 84,3 %. Výsledky skupiny „3“ ve 2 letech ve stejném pořadí: 81,1 %, 82,8 % a 86,3 %. O poznání horších výsledků bylo dosaženo u pacientů ze skupiny „2“ a „5“. Výsledky PP, PAP a SP ve 2 letech u pacientů ze skupiny „2“ byly: 39,4 %, 59,1 % a 59,1 %. Výsledky průchodnosti pacientů z heterogenní skupiny „5“ byly ve 2 letech: 30,4 %, 49,2 % a 70,7 %. Při zohlednění vlivu indikace na průchodnost rekonstrukce ve 2 letech byly nejlepší výsledky primární asistované a sekundární průchodnosti dosaženy u pacientů ze skupiny „CLI“: 81,6 % a 86,2 %. Jenom primární průchodnost ve 2 letech byla nejlepší u pacientů s klaudikacemi (skupina „II“), a to 71,1 %. Pacienti indikováni k hybridnímu výkonu pro akutní končetinovou ischemií (ALI) dosahovali nejhorších výsledků z uvedených 3 skupin, a to PP, PAP a SP ve 2 letech: 33,7 %, 46,2 % a 45,5 %. Amputation-free survival ve 2 letech měl nejlepší hodnotu pro pacienty ze skupiny „CLI“, a to 89,1 % („II“ 81,9 %; „ALI“ 61,4 %). Overall-survival a amputation-free survival ve 2 letech za celý soubor dosahovaly hodnot 93,2 % a 82,3 %.

Závěr:
Hybridní revaskularizace je kombinovaný výkon, který umožňuje řešení multietážového postižení tepenného systému dolních končetin v rámci jednoho sezení. Je zatížen nízkým rizikem periprocedurální mortality a morbidity pro pacienta. Lze jím dosáhnout dobrých výsledků průchodnosti tepenného systému a záchrany končetiny bez ohledu na typ chronické ischemie (klaudikace, kritická končetinová ischemie). Výsledky u pacientů s akutní končetinovou ischemií jsou inferiorní. Jako výkon s nejlepšími výsledky nám vychází kombinace plastiky tepen v třísle spojená s transluminální angioplastikou vtokového nebo výtokového traktu končetiny.

Klíčová slova:
hybridní výkon – transluminální angioplastika – cévně-chirurgická operace – ischemické postižení dolních končetin

ÚVOD

Aterosklerotické postižení tepen dolních končetin mívá velice často charakter multietážového postižení. Uvedený rozsah postižení je velice typický pro pacienty s kritickou končetinovou ischemií. Řešení multietážového postižení formou extenzivní cévně-chirurgické intervence vede k výraznému nárůstu perioperační morbidity a mortality pacientů. Snaha o snížení míry komplikací extenzivních cévně-chirurgických výkonů se současnou záchranou končetiny stála za rozvojem hybridních výkonů. Jako hybridní výkon je označována intervence, která kombinuje endovaskulární a cévně-chirurgickou intervenci v rámci jednoho nebo více na sebe navazujících výkonů. Podle toho rozdělujeme hybridní výkony na jednodobé (single-staged) nebo vícedobé (multi-staged).

Za autora prvního hybridního výkonu bývá označován Porter, který již v roce 1973 kombinoval dilataci pánevní tepny s femoro-femorálním bypassem za účelem záchrany dolní končetiny [1]. Včasná fáze rozvoje hybridních výkonů měla podobu vícekrokových (multi-staged) intervencí. Narůstající familiarita cévních chirurgů s endovaskulárními intervencemi vedla na přelomu tisíciletí k rozvoji jednokrokových (single-staged, simultáních) hybridních výkonů [2,3]. Jejich výhodou je odstranění kumulace komplikací 2 izolovaných intervencí, která jinak při vícekrokovém provedení vzniká.

Na našem pracovišti provádíme hybridní výkony od roku 2006. Úvodní fáze jejich aplikace byla spojena s multikrokovým provedením. Od roku 2009 jsou hybridní výkony prováděny v jednom sezení jako single-staged intervence. Tématem tohoto sdělení je prezentovat naši zkušenost s hybridními výkony, vyhodnocení vlivu indikace a povahy hybridní rekonstrukce na jejich výsledky.

METODA

Jedná se o retrospektivní, nerandomizovanou studii všech pacientů, kteří v období leden 2009 až prosinec 2013 podstoupili hybridní výkon na tepenném systému dolní končetiny z důvodu aterosklerotického postižení. U všech pacientů byla získána jejich předoperační anamnestická data, výsledky fyzikálního vyšetření a provedených předoperačních zobrazovacích metod. Byly získány informace o povaze hybridní rekonstrukce, perioperačního a pooperačního stonání pacientů a také jejich povýkonového sledování. Shromažďování dat probíhalo prospektivně, vyhodnocování posléze retrospektivně. Indikace pacientů k výkonům probíhala na základě přítomnosti symptomatického tepenného postižení dolních končetin (DKK), jak definováno Rutherfordem [4]. Pacienti s obrazem akutní končetinové ischemie (ALI) na podkladě periferní aterosklerózy byli také zahrnuti do studie. U pacientů byly získány demografické údaje a rovněž informace o rizikových faktorech aterosklerózy. Na základě typu indikace k hybridní intervenci byli pacienti rozděleni do 3 skupin. Skupina „II“ prezentuje pacienty s klaudikačními obtížemi předoperačně (Rutherfordova kategorie 2 a 3). Skupina „CLI“ prezentuje pacienty s obrazem kritické končetinové ischemie předoperačně (Rutherfordova kategorie 4, 5 a 6). Skupina „ALI“ představuje pacienty, kteří měli předoperačně akutní končetinovou ischemii. U všech pacientů ze skupiny ALI se jednalo o akutní ischemii stupně IIb.

Jednotlivé hybridní výkony byly rozděleny do 5 podskupin. Skupina pacientů „1“ podstoupila transluminální angioplastiku (TA) ± implantaci stentu do pánevního řečiště v kombinaci s plastikou tepen v třísle (35 pacientů; 27,6 %), která byla u 25 pacientů spojena s provedením tepenné endarterektomie (EA). Skupina pacientů „2“ podstoupila TA ± implantaci stentu do pánevního řečiště v kombinaci s infrainguinálním bypassem (15 pacientů; 11,8 %). Skupina pacientů „3“ podstoupila plastiku tepen v třísle doplněnou o tepennou endarterektomii u 45 pacientů, v kombinaci s TA výtokového traktu končetiny: AFS ± AP ± bércové tepny (52 pacientů; 40,9 %). Skupina pacientů „4“ podstoupila provedení infrainguinálního bypassu v kombinaci v TA distálně od místa distální anastomózy rekonstrukce (3 pacienti; 2,4 %). Skupina pacientů „5“ představuje heterogenní skupinu hybridních rekonstrukcí, které nespadaly do některé ze 4 výše uvedených skupin (22 pacientů; 17,3 %). Jednalo se jednak o revizní výkony v terénu již předtím provedené cévně-chirurgické intervence nebo o akutní intervence spojené s trombektomií u pacientů s akutní končetinovou ischemií.

Implantace stentů v rámci endovaskulární části výkonu byla v případě infrainguinálního cévního řečiště indikována jenom v případě komplikací ve smyslu disekce, nebo v případě femoro-popliteálního segmentu při výrazné tendenci tepenného segmentu k opětovnému zúžení (re-coilu) po prosté balonkové plastice. Ani v oblasti pánevního řečiště nebyla implantace stentu indikována obligatorně. Byla vyhrazena pro situace přetrvávající více jako 40% stenózy pánevních tepen po prosté transluminální angioplastice, přítomnosti disekce po výkonu, výrazného re-coilu po TA nebo na základě individuální indikace provádějícího radiologa/cévního chirurga.

Operační výkony probíhaly v podmínkách chirurgického operačního sálu s použitím radiolucentního operačního stolu a pojízdného C-ramena (GE Healthcare OEC 9800 Plus Mobile C-arm). Většina operačních intervencí byla pováděna v regionální (epidurální) anestezii. Celková anestezie byla vyhrazena pro situace, které kontraindikovaly použití regionální anestezie (např. těžká kardiální kompromitace pacienta) nebo v případě akutních intervencí. Za účelem peroperační antikoagulace byl použit nefrakcionovaný heparin v dávce 100 UI/kg. Chirurgická část výkonu byla prováděna před endovaskulární intervencí, kromě hybridních výkonů typu „2“ a části výkonů typu „1“, kdy endovaskulární intervence byla omezena na společnou pánevní tepnu. U většiny výkonů byl sheath pro potřeby endovaskulární intervence zaveden direktní punkcí protetické nebo autologní záplaty. U endovaskulárních výkonů, které předcházely otevřené cévní intervenci, bylo místo zavedení sheathu zvoleno s ohledem na lokalizaci následující chirurgické arteriotomie.

Pooperační sledování pacientů bylo prováděno pomocí klinického vyšetření a ultrasonografického duplexního sledování v intervalu 2, 6, 12, 24 měsíců po hybridní intervenci a dále v ročních intervalech. V případě zhoršování klinické symptomatologie, klinického nálezu nebo patologie duplexní ultrasonografie byla indikována CT angiografie za účelem diagnostiky a posouzení možnosti reintervence, nebo digitální subtrakční angiografie obyčejně spojená s perkutánní reintervencí. Technický úspěch výkonu byl definován jako menší než 30% reziduální stenóza hybridně intervenovaného arteriálního segementu/segmentů dle peroperační angiografie. Klinický úspěch výkonu byl definovách u pacientů z kategorie „II“ jako zlepšení Rutherfordovy kategorie alespoň o jeden stupeň, u pacientů ze skupiny „CLI“ jako vymizení klidových bolestí (pacienti z Rutherford kategorie 4), vyhojení defektů (pacienti z Rutherford kategorie 5) a záchrana funkčního chodidla (pacienti z Rutherford kategorie 6) i přes potřebu „malého“ amputačního výkonu na chodidle. U pacientů ze skupiny „ALI“ byl klinický úspěch definován jako záchrana integrity dolní končetiny. Perioperační morbidita a mortalita zahrňuje komplikace a smrt, ke kterým došlo v průběhu 30 dnů od primární hybridní intervence.

Statistická analýza byla provedena pomocí počítačového statistického softwaru IBM SPSS Statistics 21.0. Analýza průchodnosti rekonstrukcí a limb-salvage analýzy byly provedeny s použitím Kaplan-Meier life tables. Rozdíly v průchodnosti mezi jednotlivými skupinami pacientů byly vyhodnoceny pomocí log-rank testu. Za statisticky signifikantní byly považovány hodnoty p < 0,05. Průchodnosti hybridních rekonstrukcí byly hodnoceny za výkon jako celek, tedy současně za jeho endovaskulární i cévně-chirurgickou komponentu.

VÝSLEDKY

Analýza byla provedena u 127 pacientů, kteří podstoupili 127 hybridních revaskularizačních výkonů. Průměrný věk pacientů ve studii byl 67 let (rozpětí: 49–87 let) s převažujícím zastoupením mužů (97; 76,4 %). Incidence kardiovaskulárních komorbidit byla: diabetes 44,1 % pacientů, hypertenze 85,8 % pacientů, ischemická choroba srdeční 48,0 % pacientů, infarkt myokardu v anamnéze 19,7 % pacientů, cévní mozková příhoda v anamnéze 16,5 % pacientů, hyperlipidémie 55,9 % pacientů, chronická renální insuficience 11,8 % pacientů, aktivní kuřáci 27,6 % a stop-kuřáci 40,2 % pacientů. Podle indikačních kritérií k výkonu největší skupinu pacientů tvořili pacienti s klaudikacemi – skupina „II“ (Rutherford kategorie 2 a 3) – 62 pacientů (48,8 %), následováni pacienty s kritickou končetinovou ischemií – skupina „CLI“ (klidové bolesti, přítomnost defektu nebo gangrény; Rutherford kategorie 4, 5, 6) – 54 pacientů (42,5 %). Nejméně početnou byla skupina pacientů s akutní končetinovou ischemií v terénu chronických aterosklerotických změn – skupina „ALI“ – 11 pacientů (8,7 %). Zastoupení komorbidit v uvedených podskupinách pacientů zobrazuje Tab. 1.

Tab. 1. Zastoupení komorbidit v podskupinách pacientů podle typu indikace k hybridní intervenci Tab. 1: Distribution of comorbidities in subgroups of patients according to the type of indication for surgical intervention (“ALI”,“CLI”, “II”)
Zastoupení komorbidit v podskupinách pacientů podle typu indikace k hybridní intervenci
Tab. 1: Distribution of comorbidities in subgroups of patients according to the type of indication for surgical intervention (“ALI”,“CLI”, “II”)
Vysvětlivky: DM ‒ diabetes melitus, ICHS ‒ ischemická choroba srdeční, IM – infarkt myokardu, CMP – cévní mozková příhoda, CHRI ‒ chronická renální insuficience

Zastoupení a typ jednotlivých typů hybridních výkonů ukazuje Tab. 2. Hybridní výkon typu „3“ byl nejčastěji provedenou hybridní intervencí: 52 pacientů (40,9 %). Hybridní výkon typu „4“ byl proveden jenom u 3 pacientů (2,4 %). Z toho důvodu nebyla uvedená skupina pacientů samostatně statisticky zpracována. Výkon typu „1“ byl proveden u 35 pacientů (27,6 %). Výkon typu „2“ byl proveden u 15 pacientů (11,8 %). 14 hybridních výkonů (11,0 %) mělo povahu reintervencí v terénu předchozí cévně-chirurgické operace. Všechny uvedené výkony byly zařazeny do skupiny „5“ (celkově 22 pacientů; 17,3 %).

Tab. 2. Popis jednotlivých typů hybridních intervencí a jejich početního zastoupení v souboru Tab. 2: Description of individual types of hybrid interventions and their distribution frequency within the studied group
Popis jednotlivých typů hybridních intervencí a jejich početního zastoupení v souboru
Tab. 2: Description of individual types of hybrid interventions and their distribution frequency within the studied group

Technický úspěch hybridní intervence byl zaznamenám u 123 pacientů (96,9 %). U 4 pacientů hybridní intervence technicky selhala (3,1 %). U 2 pacientů došlo k selhání peroperační transluminální angioplastiky segmentu AFS-AP s nutností implantace fomoropopliteálního bypassu (FPB). U jednoho pacienta byla neúspěšná TA bércového řečiště pod distální anastomózou distálního FPB. Uvedený pacient musel posléze absolvovat amputaci ve stehně 1. pooperační den (POD). Poslední technické selhání bylo u pacienta s plánovanou TA pánevní tepny, která se technicky nezdařila. Pacient podstoupil implantaci femoro-femorálního cross bypassu.

Perioperační 30denní mortalita pacientů byla 3,1 % (4 ze 127 pacientů). Jenom jeden pacient zemřel v přímé souvislosti s hybridním výkonem v důsledku multiorgánovaného selhání při MRSA infekci operační rány v třísle po výkonu typu „1“. U zbylých pacientů byla příčina úmrtí intraabdominální akutní viscerální ischemie ve 2 případech a těžká mozková ischemie jako důsledek bilaterálního akutního uzávěru arteria carotis interna u jednoho pacienta. Velký amputační výkon ve včasném pooperačním období (do 30 dnů od intervence) byl proveden u 2 pacientů (1,6 %, 2x ve stehně). Jednalo se o jednoho pacienta ze skupiny „ALI“ a jednoho pacienta ze skupiny „CLI“. U pacienta ze skupiny „ALI“ selhal emergentní pokus o revaskularizaci akutně ischemické končetiny. U pacienta ze skupiny „CLI“ byla amputace indikována z důvodu postupující gangrény končetiny a sepse v důsledku klinického neúspěchu hybridní revaskularizace. 13 pacientů ze skupiny „CLI“ podstoupilo malý amputační výkon v úrovni chodidla se zachováním jeho nášlapové části v různém časovém odstupu od indexové hybridní intervence. U 4 pacientů ze skupiny „ALI“ (36,4 % pacientů z dané skupiny) byla provedena dekompresní operace v oblasti bérce z důvodu vyjádřeného kompertment syndromu pooperačně. U všech zmiňovaných pacientů bylo hojení fasciotomií nekomplikované. Žádný z pacientů nevyvinul obraz časné ani pozdní infekce protetického materiálu v dané periodě sledování.

Průměrná doba sledování pacientů byla 1,3 roku (rozpětí 0,01–5,4 roku). 25 pacientů (19,7 %) mělo interval sledování kratší než 1 měsíc. Klinického zlepšení bylo dosaženo u všech pacientů kromě 2 (98,4 %). Tito 2 pacienti podstoupili velký amputační výkon – viz informace výše. Celkový počet reintervencí v rámci sledování byl 20 u 15 pacientů. 7x se jednalo o cévně-chirurgickou reintervenci. U 13 pacientů byly provedeny endovaskulární perkutánní reintervenční angioplastiky. Primární (PP), primární asistovaná (PAP) a sekundární průchodnost (SP) rekonstrukcí za celý soubor dosáhla v prvním roce 75,4 %, 80,8 %, 87,4 % a ve 2 letech 65,2 %, 72,2% a 76,4 %. Celkové přežití pacientů ve 2 letech činilo 93,2 %. Amputation-free survival ve 2 letech byl 82,3 %. Při porovnání výsledku průchodností rekonstrukcí na základě typu indikace k výkonu (skupiny „II“, „CLI“, „ALI“) bylo nejlepších hodnost PAP a SP dosaženo u pacientů ze skupiny „CLI“. Jejich PP, PAP a SP ve 2 letech činila 67,4 %, 81,6 % a 86,2 %. Jenom PP byla ve 2 letech nejlepší u pacientů ze skupiny „II“, a to 71,1 %, kdy hodnoty PAP a SP pro uvedenou skupinu pacientů („II“) byly ve 2 letech 71,9 % a 76,8 %. Výsledky pacientů ze skupiny „ALI“ byly v porovnání s předchozími 2 skupinami inferiorní. Jejich PP, PAP a SP ve 2 letech dosahovaly hodnot 33,7 %, 46,2 % a 45,5 %. Amputation-free survival ve 2 letech měl nejlepší hodnotu pro pacienty ze skupiny „CLI“, a to 89,1 % („II“ 81,9 %; „ALI“ 61,4 %). Je nutno dodat, že při porovnání těchto 3 skupin žádný z výsledků nedosáhl statistické významnosti (p<0,05).

Dále jsme vyhodnotili vliv typu hybridního výkonu (typ „1“, „2“, „3“ a „5“) na průchodnost rekonstrukcí. Jednoletá PP, PAP i SP měla nejlepších hodnot u pacientů s typem hybridní rekonstrukce „1“: 88,7 %, 92,7 % a 92,7 %. Za nimi skončili pacienti s hybridním výkonem typu „3“: 81,1 %, 86,8 % a 90,4 %. Pacienti s výkonem typu „5“ měli v roce PP, PAP a SP 59,9 %, 71,7 % a 92,9 %. Nejhorší výsledky PP, PAP a SP po 1. roce sledování dosahovali pacienti s výkonem typu „2“: 59,1 %, 59,1 % a 59,1 %. Výsledky PP, PAP a SP ve 2 letech byly mezi skupinami „1“ a „3“ velice podobné. Skupina „1“: 80,6 %, 84,3 % a 84,3 %. Skupina „3“: 81,1 %, 82,8 % a 86,3 %. U skupin „2“ a „5“ byly výsledky horší. Skupina „2“ ve 2 letech: 39,4 %, 59,1 % a 59,1 %. Skupina „5“ ve 2 letech: 30,4 %, 49,2 % a 70,7 %. Amputation-free survival ve 2 letech podle typu výkonu: „1“ 93,1 %, „3“ 91,5 %, „5“ 64,3 %, „2“ 62,2 %. Výsledky mezi skupinami podle typu hybridní rekonstrukce dosahovaly statistické signifikance (p<0,05) u hodnot PP, PAP i amputation-free survival v jednoletém i dvouletém intervalu statistického vyhodnocení. Rozdíly v sekundární průchodnosti jednotlivých typů hybridních rekonstrukcí vyšly těsně nad hranicí statistické signifikance (p = 0,065) v průběhu celé periody sledování. Pacienti s výkonem typu „4“ nebyli statisticky samostatně vyhodnoceni, vzhledem k jejich malému počtu (3 pacienti). Zastoupení jednotlivých typů hybridních rekonstrukcí ve skupinách pacientů „II“, „CLI“ a „ALI“ ukazuje Tab. 3.

Tab. 3. Zastoupení jednotlivých typů hybridních rekonstrukcí ve skupinách pacientů podle typu indikace: skupiny „II“, „CLI“ a „ALI“ Tab. 3: Distribution of individual types of hybrid reconstructions in “ALI”, “CLI” a “II” groups of patients
Zastoupení jednotlivých typů hybridních rekonstrukcí ve skupinách pacientů podle typu indikace: skupiny „II“, „CLI“ a „ALI“
Tab. 3: Distribution of individual types of hybrid reconstructions in “ALI”, “CLI” a “II” groups of patients

Při sledování vlivu komorbidit na průchodnost rekonstrukcí jsme dospěli k několika paradoxním zjištěním, i když pod hranicí statistické signifikance. Pacienti s diabetem, hyperlipidemií a aktivní kuřáci vykazovali lepší průchodnosti rekonstrukcí při porovnání s pacienty, kteří neměli uvedenou komorbiditu.

Ke konci sledování pacientů 7 z nich podstoupilo velký amputační výkon (nad nebo pod kolenem).

6 pacientů zemřelo, přičemž jenom jeden v souvislosti s provedenou hybridní rekonstrukcí.

DISKUZE

Hybridní revaskularizační výkony představují již nedílnou součást terapeutického armentária cévních pracovišť nejen ve světě, ale i v České republice [5,6]. Umožňují multietážovou revaskularizaci končetiny postižené ischémií, a to velice šetrným způsobem pro pacienta, s minimalizací rozsahu cévně-chirurgické intervence. Pacienti s multietážovým postižením tepenného systému dolních končetin představují komorbiditami velice postiženou populaci pacientů. Jejich schopnost podstoupit extenzivní chirurgickou revaskularizaci jako alternativu hybridního výkonu je limitována a vede v praxi k neúměrnému navyšování perioperační morbidity a mortality. Z těchto důvodů je hybridní výkon atraktivní, méně invazivní formou revaskularizace [7].

Naše skupina hybridních výkonů představuje 127 pacientů. 51 % pacientů (65) bylo indikováno k výkonu pro záchranu končetiny v situaci ohrožení její viability kritickou nebo akutní končetinovou ischemií. Míra technického úspěchu hybridní intervence byla 96,9 %. Všechna selhání v našem souboru (4 pacienti) byla na vrub endovaskulární komponenty výkonu. Jednokrokové, simultánní provádění hybridních výkonů nám umožnilo okamžité řešení selhání u 3 ze 4 pacientů. Ve všech případech se jednalo o rozšíření rozsahu cévně-chirurgické komponenty výkonu. Za výhodu simultánního provedení intervence považujeme eliminaci rizika hematomů, pseudovýdutí a jiných komplikací po perkutánních transluminálních angioplastikách. Uvedený postup také odstraňuje riziko neúspěšné perkutánní kanylace tepenného řečiště.

Výsledky průchodnosti hybridních rekonstrukcí v našem souboru spadají do rozptylu výsledků publikovaných prací [7,8,9,10]. Poměrně vysoké procento (19,7 %) pacientů s krátkým intervalem sledování považujeme za faktor, který negativně ovlivnil výsledky statistiky. Při porovnání výsledků podle typu hybridní intervence nám jako výkon s nejlepší průchodností vyšla kombinace endarterektomie a plastiky tepen v třísle spojená s endovaskulární intervencí vtokového (výkon typu „1“) nebo výtokového traktu končetiny (výkon typu „3“). Rovnocennost výsledků výkonů typu „3“ s výkony ze skupiny „1“ je v kontradikci s některými soudobými pracemi [7,10]. Za vysvětlení považujeme příznivější skladbu pacientů ve skupině „3“, kde nebyl žádný pacient s akutní končetinovou ischemií a rovněž větší zastoupení pacientů s CLI, jejichž 2leté výsledky průchodnosti jsou lepší než u pacientů s klaudikacemi (skupina „II“). Hybridní výkony, které kombinovaly endovaskulární intervenci s infrainguinálním bypassem (typ „2“), nebo výkony v terénu předchozí chirurgické intervence (typ „5“), měly horší výsledky průchodnosti. Tyto výsledky nabyly statistické signifikance u hodnot PP a PAP. Uvedené závěry opakovaně cituje i soudobá literatura [10]. Za jejich příčinu považujeme narůstající komplexitu výkonu při kombinaci bypassové operace a endovaskulární intervence a z toho vyplývající nárůst možných míst selhání výkonu v průběhu sledování [8].

Efektivitu hybridní intervence řešit multietážové postižení tepenného systému dokazují i výsledky průchodností ve skupině „CLI“, která představuje typickou populaci pacientů s víceetážovým postižením. Výsledky jejich PAP a SP ve 2 letech předčily i výsledky pacientů ze skupiny „II“ (s klaudikacemi): 81,6 % proti 71,9 % a 86,2 % proti 76,8 %, i když statisticky nesignifikantně (p = 0,567). Zastoupení jednotlivých typů hybridních intervencí („1“ až „5“) bylo mezi oběma skupinami velice podobné, a proto daný výsledek nelze přičíst nepoměru příznivých (typ „1“ a „3“) a nepříznivých intervencí (typ „2“ a „5“) mezi oběma skupinami. Nepříznivé výsledky průchodnosti rekonstrukcí pacientů ze skupiny „ALI“ lze naopak přičíst vysokému zastoupení výkonů s nepříznivou průchodností (typ „5“ tvořil až 64 % výkonů v dané podskupině). Zastoupení typu výkonů v podskupinách pacientů dle indikace uvádí Tab. 3.

Paradox příznivého efektu přítomnosti diabetu, hyperlipidemie a statusu aktivního kouření na průchodnost rekonstrukcí není jednoznačně vysvětlitelný. Uvedené údaje sice nedosahují statistické signifikance, současně ale nejsou vysvětlitelné zastoupením příznivých, resp. nepříznivých typů výkonů, protože skladba typů výkonu je mezi probanty s a bez dané komorbidity velice podobná. Zastoupení komorbidit v jednotlivých skupinách pacientů podle typu hybridní rekonstrukce ukazuje Tab. 4.

Tab. 4. Zastoupení komorbidit v jednotlivých skupinách pacientů rozdělených podle typu provedeného hybridního výkonu Tab. 4: Distribution of comorbidities in individual groups of patients divided according to the type of hybrid reconstruction
Zastoupení komorbidit v jednotlivých skupinách pacientů rozdělených podle typu provedeného hybridního výkonu
Tab. 4: Distribution of comorbidities in individual groups of patients divided according to the type of hybrid reconstruction
Vysvětlivky: DM - diabetes melitus, ICHS - ischemická choroba srdeční, IM – infarkt myokardu, CMP – cévní mozková příhoda, CHRI - chronická renální insuficience

Interpretace našich výsledků je limitována v několika směrech. Retrospektivní povaha analýzy znemožnila dohledání TASC klasifikace areteriálních nálezů u všech pacientů, a proto nebyla použita. Jsme si vědomi, že TASC grading tepenného postižení se bude rozhodující měrou podílet na dlouhodobé průchodnosti hlavně endovaskulárně ošetřených tepenných patologií. Limitujícím faktorem je také nedostatečné zastoupení pacientů v některých podskupinách: skupina „ALI“ dle indikace, skupiny „2“ a „4“ dle typu provedeného hybridního výkonu. Výsledky skupiny „5“ dle typu hybridní intervence jsou negativně ovlivněny největší heterogenitou uvedené podskupiny. Ani u hlavních podskupin pacientů není jejich počet dostatečně veliký na to, aby námi zjištěné závěry měly jasnou statistickou sílu. Průměrný interval sledování pacientů je krátký a dále negativně ovlivněn poměrně vysokým počtem pacientů s krátkou periodou sledování.

ZÁVĚR

Hybridní revaskularizace je kombinovaný cévně-chirurgický a endovaskulární výkon, který umožňuje řešení multietážového postižení tepenného systému dolních končetin v rámci jednoho sezení. Je zatížen nízkým rizikem periprocedurální mortality a morbidity pro pacienta. Lze jím dosáhnout dobrých výsledků průchodnosti tepenného systému a záchrany končetiny bez ohledu na typ chronické ischemie (klaudikace, kritická končetinová ischemie). Výsledky u pacientů s akutní končetinovou ischemií jsou inferiorní. Jako výkon s nejlepšími výsledky nám vychází kombinace plastiky tepen v třísle spojená s transluminální angioplastikou vtokového nebo výtokového traktu končetiny. Hybridní výkon nám umožňuje snížit invazivitu cévně-chirurgické intervence s následným pozitivním dopadem na perioperační komplikace pacientů.

Seznam zkratek:

FNUSA Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně

TA transluminální angioplastika

POD pooperační den

CLI kritická končetinová ischemie

ALI akutní končetinová ischemie

PP primární průchodnost

PAP primární asistovaná průchodnost

SP sekundární průchodnost

multi-staged vícekroková

single-staged jednokroková

AFS arteria femoralis superficialis

AP arteria poplitea

AIC/AIE arteria iliaca comunis / arteria iliaca externa

EA endarterektomie

Konflikt zájmů

Autoři článku prohlašují, že nejsou v souvislosti se vznikem tohoto článku ve střetu zájmů a že tento článek nebyl publikován v žádném jiném časopise.

MUDr. Ernest Biroš

Újezdy 11

614 00 Brno, Obřany

e-mail: ernest.biros@fnusa.cz


Zdroje

1. Porter JM, Eidemiller LR, Dotter CT, et al. Combined arterial dilatation and femorofemoral bypass for limb salvage. Surg Gynecol Obstet 1973;137:409–12.

2. Nelson PR, Powell RJ, Schermerhorn ML, et al. Cronenwett JL. Early results of external iliac artery stenting combined with common femoral artery endarterectomy. J Vasc Surg 2002;35:1107–13.

3. Schneidder PA, Caps MT, Ogawa DY, et al. Intraoperative superficial femoral artery balloon angioplasty and popliteal to distal bypass graft: an option for combined open and endovascular treatment of diabetic gangrene. J Vasc Surg 2001;33:955–62.

4. Rutherford RB, Baker JD, Ernest C, et al. Recommended standards for reports dealing with lower extremity ischemia: revised version. J Vasc Surg 1997;26:517–38.

5. Balaz P, Rokosny S, Koznar B, et al. Combined infrainguinal reconstruction and infrapopliteal intraluminal angioplasty for limb salvage in critical limb ischemia. Interact Cardiovasc Thorac Surg 2009;9:191–4.

6. Marin ML, Veith FJ, Sanchez LA, et al. Endovascular aortoiliac grafts in combination with standard infrainguinal arterial bypasses in the management of limb-threatening ischemia: preliminary report. J Vasc Surg 1995;22:361–25.

7. Antonious GA, Sfyroeras GS, Karathanos C, et al. Hybrid endovascular and open treatment of severe multilevel lower extremity arterial disease. Eur J Vasc Endovasc Surg 2009;38:616–22.

8. Dosluoglu HH, Purandath L, Cherr GS, et al. Role of simple and complex hybrid revascularization procedures for symptomatic lower extremity occlusive disease. J Vasc Surg 2010;51:1425–35.

9. Chang RW, Goodney PP, Baek JH, et al. Long-term results of combined common femoral endarterctomy and iliac stenting/stent grafting for occlusive disease. J Vasc Surg 2008;48:362–7.

10. Baláž P, Rokošný S, Wohlfahrt P, et al. Early and late outcomes of hybrid endovasclar and open repair procedures in patients with peripheral arterial disease. Vasa 2013;42:292–300.

Štítky
Chirurgia všeobecná Ortopédia Urgentná medicína
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#