#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Karcinom tlustého střeva – zhodnocení komplikací a rizik plánovaných resekčních výkonů


Colon cancer – evaluation of complications and risks of planned resections

Introduction:
Resection procedures for colorectal cancer are burdened with a relatively high number of complications. The aim of this study is to define risk factors associated with the development of postoperative complications based on retrospective data analysis.

Material and methods:
From January 1

st 2007 to December 31st 2012, 1093 patients underwent surgery for colorectal cancer. Retrospectively, we selected a group of 406 patients who underwent planned, elective colon resection for colon cancer. Open surgery was performed in 158 patients (38.9%), laparoscopic resection in 248 patients (61.1%). Based on initial staging of the disease, there were 85 patients (20.9%) in stage I, 137 patients (33.8%) in stage II, 110 patients (27.1%) in stage III and 74 patients (18.2%) in stage IV. Postoperative complications were evaluated according to Clavien – Dindo classification.

Results:
Grade I complications were observed in 34 patients (8.4%), grade II in 25 patients (6.2%), grade III in 43 patients (10.6%), grade IV in 7 patients (1.7%) and grade V in 8 patients (2.0%). The highest incidence of complications was observed in left colon resection procedures (41.1%), open resections (39.8%), procedures lasting longer than 301 minutes (50%), patients older than 81 years (41.6%) and in procedures performed by the youngest, less experienced surgeon (40.6%).

Conclusion:
Our results confirmed that the type and approach of surgical procedure, patient’s age and surgeon’s experience are risk factors associated with a higher incidence of postoperative complications. High-risk surgical patients should be operated on by experienced surgeon who regularly performs a high number of resection procedures.

Key words:
colon cancer – complications


Autori: M. Škrovina 1,2;  M. Straka 1;  E. Holášková 1;  J. Bartoš 1;  M. Migrová 1;  P. Anděl 1;  L. Adamčík 1;  M. Duda 1,4;  R. Soumarová 3;  I. Selingerová 5
Pôsobisko autorov: Chirurgické oddělení, Nemocnice Nový Jičín, a. s., Komplexní onkologické centrum Nový Jičín primář: MUDr. M. Škrovina, Ph. D. 1;  I. chirurgická klinika, LF UP a FN Olomouc, přednosta: Prof. MUDr. Č. Neoral, CSc. 2;  Onkologické oddělení, Nemocnice Nový Jičín, a. s., Komplexní onkologické centrum Nový Jičín primář: Doc. MUDr. R. Soumarová, Ph. D., MBA 3;  II. chirurgická klinika, LF UP a FN Olomouc, přednosta: Prof. MUDr. P. Bachleda, CSc. 4;  Ústav matematiky a statistiky, PřF MU Brno, ředitel: Prof. RNDr. J. Rosický, DrSc. 5
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2014, roč. 93, č. 6, s. 311-316.
Kategória: Původní práce

Súhrn

Úvod:
Resekční výkony pro karcinom tlustého střeva jsou zatíženy relativně vysokým počtem komplikací. Cílem práce je na základě retrospektivní analýzy definovat některé z rizikových faktorů.

Materiál a metodika:
Od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2012 bylo na Chirurgickém oddělení Nemocnice Nový Jičín, a. s., operováno 1093 pacientů s kolorektálním karcinomem. Retrospektivně byl selektován soubor 406 elektivně operovaných nemocných s resekčním výkonem pro karcinom tlustého střeva. Otevřená operace byla vykonána u 158 (38,9 %), laparoskopická u 248 (61,1 %) pacientů. Ve stadiu I bylo operovaných 85 (20,9 %), ve stadiu II 137 (33,8 %), ve stadiu III 110 (27,1%) a ve stadiu IV 74 (18,2 %) pacientů. Pooperační komplikace byly vyhodnoceny za pomoci Clavien-Dindo klasifikace.

Výsledky:
Komplikace stupně I byly zaznamenány u 34 pacientů (8,4 %), stupně II u 25 (6,2 %), stupně III u 43 (10,6 %), stupně IV u 7 (1,7 %) a stupně V u 8 operovaných (2,0 %). Nejvyšší incidence komplikací byla zaznamenána u resekčních výkonů na levém colon (41,1 %), u otevřených resekcí (39,8 %), u operací trvajících více než 301 min. (50,0 %), u pacientů starších 81 let (41,6 %) a u nejmladšího chirurga s menšími praktickými zkušenostmi (40,6 %).

Závěr:
Byly potvrzeny rizikové faktory zvýšené incidence pooperačních komplikací, jako jsou typ operačního výkonu a přístup a zkušenost chirurga. Pacienti se zvýšeným rizikem by měli být standardně operováni zkušeným chirurgem s pravidelně vykonávaným vysokým počtem resekčních výkonů.

Klíčová slova:
karcinom tlustého střeva – komplikace

Úvod

Radikální odstranění nádorem postiženého segmentu střeva spolu se spádovou lymfatickou drenáží je v současnosti stále zásadním předpokladem úspěšné léčby karcinomu tlustého střeva. Chirurgická intervence však s sebou přináší riziko širokého spektra intraoperačních, časných a pozdních pooperačních komplikací [1,2,3].

Na hodnocení závažnosti pooperačních chirurgických komplikací je možno využít Clavien-Dindo klasifikaci (Tab. 1) [4].

Tab. 1. Klasifikace chirurgických komplikací dle Clavien-Dindo [4] Tab. 1: Classification of surgical complications according to the Clavien-Dindo [4]
Klasifikace chirurgických komplikací dle Clavien-Dindo [4]
Tab. 1: Classification of surgical complications according to the Clavien-Dindo [4]

Materiál a metodika

V období let 2007 až 2012 bylo na chirurgickém oddělení Nemocnice Nový Jičín, a. s., operováno 1093 pacientů s karcinomem tlustého střeva a konečníku. Retrospektivní analýzou byl získán vybraný soubor 406 pacientů, u kterých byla v uvedeném období realizována plánovaná resekce tlustého střeva pro primární karcinom (C18.0 – C18.7). Jednalo se o 255 mužů a 151 žen, jejichž medián věku byl 66 let (35–90). Až 37,9 % pacientů bylo operovaných v sedmém a 26,4 % v osmém desetiletí jejich života. Do souboru nebyli zařazeni pacienti s urgentní operací a pacienti s jiným než resekčním operačním výkonem (derivační operace, bypass, explorace). Otevřená operace byla realizována ve 158 případech (38,9 %). Laparoskopickou resekci podstoupilo 248 pacientů (61,1 %). Konverze laparoskopické resekce v otevřenou operaci byla zaznamenána ve 28,6 % případů. Pacienti byli k otevřené nebo laparoskopické resekci indikování na základě rozhodnutí chirurga s přihlédnutím na jeho preferenci, zkušenost, habitus a celkový stav pacienta ale také na rozsah tumorózní léze. Ve stadiu I bylo operovaných 85 (20,9 %), ve stadiu II 137 (33,7 %), ve stadiu III 109 (26,9 %) a stadiu IV 75 (18,5 %) pacientů. Lokalizaci nádoru v jednotlivých částech tlustého střeva, stadium onemocnění podle UICC, typ a charakter realizovaných operačních výkonů vyjadřují následující Tab. 2 a 3, Graf 1 [5].

Tab. 2. Distribuce karcinomu tlustého střeva dle anatomické lokalizace Tab. 2: Distribution of colon cancer by anatomical localization
Distribuce karcinomu tlustého střeva dle anatomické lokalizace
Tab. 2: Distribution of colon cancer by anatomical localization

Tab. 3. Rozdělení souboru podle typu a charakteru operačního výkonu Tab. 3: Split file according to the type and nature of surgery
Rozdělení souboru podle typu a charakteru operačního výkonu
Tab. 3: Split file according to the type and nature of surgery
Vysvětlivky: OS – otevřená resekce (% ze všech resekčních výkonů daného typu); LS – laparoskopická resekce (% ze všech resekčních výkonů daného typu); CLS – konverze laparoskopické resekce (% konverze z laparoskopických resekčních výkonů daného typu)

Distribuce karcinomu tlustého střeva dle anatomické lokalizace a stádia nemoci (UICC)
Grafh 1: Distribution of colon cancer by anatomical localization and stage of disease (UICC)
Graf 1. Distribuce karcinomu tlustého střeva dle anatomické lokalizace a stádia nemoci (UICC) Grafh 1: Distribution of colon cancer by anatomical localization and stage of disease (UICC)

V získaném souboru pacientů byl hodnocen výskyt časných pooperačních komplikací, zaznamenaných do 30. pooperačního dne. Incidence a závažnost komplikací byly následně vyhodnoceny ve vztahu k resekčnímu výkonu, jeho charakteru a rozsahu, stejně jako ve vztahu ke stadiu onemocnění, věku pacienta, operačnímu času a operujícímu chirurgovi.

Metoda statistického zpracování

Pro charakteristiku dat byly použity běžné statistické funkce. Následně byla data převedena do podoby kategoriálních dat. Vztah pooperačních komplikací k jednotlivým sledovaným kategorizovaným proměnným byl zjištěn pomocí testů nezávislosti v kontingenčních tabulkách. Byl použit Pearsonův chí-kvadrát test a Fisherův exaktní test. Za statisticky signifikantní byly považovány hodnoty p <0,05. Zpracování dat bylo provedeno ve statistickém softwaru Statistica, verze 12.

Výsledky

V souboru 406 realizovaných plánovaných resekčních operačních výkonů u pacientů s karcinomem tlustého střeva byly u 28,8 % pacientů zaznamenány časné pooperační komplikace. Komplikace stupně I Clavien-Dindo klasifikace se vyskytly u 34 (8,4 %), stupně II u 25 (6,2 %), stupně III u 43 (10,6 %) a stupně IV u 7 (1,7 %) operovaných. Osm pacientů (2,0%) zemřelo v pooperačním období. Dva z těchto pacientů podstoupili reoperaci pro přetrvávající pooperační ileózní stav, avšak bez nálezu mechanické příčiny poruchy pasáže trávicím traktem a zemřeli v dalším pooperačním období na kardiální selhání. U dalších dvou pacientů byla příčina smrti akutní infarkt myokardu, u dvou renální, jednoho respirační a jednoho kardiální selhání při rozvinutém hepatorenálním syndromu. Šest z osmi zemřelých pacientů bylo starších 70 let. Rozdělení zaznamenaných časných pooperačních komplikací z pohledu realizovaného resekčního výkonu zobrazuje Graf 2. Nejrizikovějším výkonem z pohledu pooperačních komplikací se v prezentovaném souboru ukazují levostranné resekce s 41,1 %. U pravostranných resekcí byly zaznamenány komplikace v 35,0 %. U operovaných s resekcí sigmy byl zaznamenán nejnižší výskyt, 20,5 % případů. Vztah pooperačních komplikací k typu resekčního výkonu se ukázal jako statisticky signifikantní (p = 0,0056).

Komplikace podle Clavien-Dindo klasifikace ve vztahu k charakteru resekčního výkonu (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.)
Graph 2: Complications according to the Clavien-Dindo classification in relation to the type of resection (In brackets the number of individual procedures; percentage of all procedures.)
Graf 2. Komplikace podle Clavien-Dindo klasifikace ve vztahu k charakteru resekčního výkonu (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.) Graph 2: Complications according to the Clavien-Dindo classification in relation to the type of resection (In brackets the number of individual procedures; percentage of all procedures.)

Otevřená operace byla realizována u 158 (38,9 %) pacientů. Laparoskopickou resekci podstoupilo 248 operovaných (61,1 %). Konverze laparoskopické resekce v otevřenou operaci byla zaznamenána v 28,6 % případů. Komplikace ve skupině s otevřenou resekcí byly zaznamenány v 39,8 %, u laparoskopické resekce 18,6 % a u konvertovaných laparoskopických výkonů 29,7 % (Graf 3). Analýzou získaných dat byla zjištěna statisticky významná souvislost mezi způsobem vykonané resekce a incidencí pooperačních komplikací v prospěch miniinvazivního postupu (p = 0,0001). I při srovnáni četností pooperačních komplikací laparoskopických resekcí a resekcí s konverzí k otevřené operaci byl zaznamenán statisticky významný rozdíl ve prospěch laparoskopických a konvertovaných operací (p = 0,0001).

Rozdělení pooperačních komplikací podle Clavien-Dindo klasifikace z pohledu charakteru resekčních výkonů (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.)
Graph 3: Distribution of postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification based on thecharacter of resection (In brackets the number of individual procedures; percentage of all procedures.)
Graf 3. Rozdělení pooperačních komplikací podle Clavien-Dindo klasifikace z pohledu charakteru resekčních výkonů (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.) Graph 3: Distribution of postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification based on thecharacter of resection (In brackets the number of individual procedures; percentage of all procedures.)

Nejčastěji byly vykonány operace u pacientů ve věku 61 až 70 let, kteří tvořili 37,9 % operovaných. Komplikace byly zaznamenány především ve skupině pacientů nad 81 let, a to až v 41,6 %. Ve věku 71 až 80 let to bylo v 31,8 %. Naproti tomu u pacientů mladších 50 let v 27,2 %. Zaznamenané komplikace ve vztahu k věku operovaných ukazuje Graf 4. Statistickou analýzou však nebyla zaznamenaná statisticky významná souvislost mezi věkem operovaných pacientů a četností pooperačních komplikací (p = 0,5418). I při rozdělení pacientů do dvou věkových skupin, do 70 let a nad 70 let, nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl z pohledu pooperačních komplikací (p = 0,1599).

Rozdělení pooperačních komplikací podle Clavien-Dindo klasifikace z pohledu věku operovaných pacientů (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.)
Figure 4: Distribution of postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification based on the age of the operated patients (In brackets the number of individual procedures; percentage of all procedures.)
Graf 4. Rozdělení pooperačních komplikací podle Clavien-Dindo klasifikace z pohledu věku operovaných pacientů (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.) Figure 4: Distribution of postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification based on the age of the operated patients (In brackets the number of individual procedures; percentage of all procedures.)

Při rozboru souboru z pohledu souvislosti komplikací operačního výkonu a stadia onemocnění nebyly zaznamenány výraznější rozdíly v jednotlivých skupinách pacientů. Navzdory tomu však mírně převyšovaly komplikace u pacientů ve stadiu II. V této podskupině byly zaznamenány pooperační komplikace až v 31,4 %. Rovněž se zde vyskytl největší počet úmrtí. Zemřelo až 7 pacientů, což představovalo 5,1 % operovaných ve staádiu II (graf 5). Analýzou získaných dat nebyla zaznamenána statisticky významná souvislost mezi stadiem nemoci a incidencí pooperačních komplikací (p = 0,8701).

Rozdělení pooperačních komplikací podle Clavien-Dindo klasifikace z pohledu stádia onemocnění (IUCC) (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.)
Graph 5: Distribution of postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification based on disease stage (IUCC) (In brackets the number of individual procedures; percentage of all procedures.)
Graf 5. Rozdělení pooperačních komplikací podle Clavien-Dindo klasifikace z pohledu stádia onemocnění (IUCC) (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.) Graph 5: Distribution of postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification based on disease stage (IUCC) (In brackets the number of individual procedures; percentage of all procedures.)

Pro hodnocení vztahu délky operačního výkonu a komplikací byl sledovaný soubor rozdělen do čtyř podskupin. Až u 35,5 % pacientů s operačním výkonem kratším než 120 minut byly zaznamenány pooperační komplikace. Nejméně komplikací bylo zaznamenáno u operací trvajících od 121 do 180 minut, a to 25,6 %. S prodlužující se délkou operačního výkonu postupně narůstalo i množství komplikací. U výkonů trvajících více než 301 minut až v 50,0 % (Graf 6). Při použití statistické analýzy však nebyla shledána statisticky významná souvislost mezi operačním časem a zaznamenanými pooperačními komplikacemi (p = 0,3986).

Rozdělení pooperačních komplikací podle Clavien-Dindo klasifikace z pohledu operačního času (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.)
Graph 6: Distribution of postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification based on operating time (In brackets the number of individual procedures; percentage of all procedures.)
Graf 6. Rozdělení pooperačních komplikací podle Clavien-Dindo klasifikace z pohledu operačního času (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.) Graph 6: Distribution of postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification based on operating time (In brackets the number of individual procedures; percentage of all procedures.)

Analýza souboru z pohledu vyjádření souvislosti incidence zaznamenaných komplikací ve vztahu k výkon provádějícímu chirurgovi potvrdila statisticky významnou souvislost mezi zkušeností a počtem vykonávaných operací a rizikem pooperačních komplikací (p = 0,0197). Až 355 (87,4 %) operací bylo vykonáno chirurgy specializujícími se v koloproktologii. Zbývajících 51 (12,6 %) výkonů operovalo 12 chirurgů. Jednalo se buď o starší lékaře, kteří operace vykonali v období počátků formování se jednotlivých úzce specializovaných pracovních skupin, anebo o mladé chirurgy, kteří tyto výkony realizovali v rámci své specializační přípravy. Operatér s dostatečně dlouhými zkušenostmi v kolorektální chirurgii (S1) a s největším počtem výkonů zaznamenal v operované podskupině pacientů 19,5 % komplikací. Naproti tomu nejmladší chirurg s plnou chirurgickou kvalifikací (S4), navzdory tomu, že většina jím vykonaných operací probíhala za asistence zkušenějšího lékaře, zaznamenal ve své podskupině komplikace až u 40,6 % operovaných. Chirurg specializující se v kolorektální chirurgii, který však za hodnocené období vykonal nejméně resekcí karcinomu tlustého střeva (S3), zaznamenal pooperační komplikace u 34,1 % pacientů (Graf 7).

Rozdělení pooperačních komplikací podle Clavien-Dindo klasifikace z pohledu výkon realizujícího chirurga (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.)
Graph 7: Distribution of postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification based on the surgeon performing the procedure (In brackets the number of individual procedures; percent of all procedures.)
Graf 7. Rozdělení pooperačních komplikací podle Clavien-Dindo klasifikace z pohledu výkon realizujícího chirurga (V závorce počet jednotlivých výkonů; procento ze všech operací.) Graph 7: Distribution of postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification based on the surgeon performing the procedure (In brackets the number of individual procedures; percent of all procedures.)

Diskuze

Nejčastějšími pooperačními chirurgickými komplikacemi resekčních výkonů na tlustém střevě jsou ranné infekce, dehiscence anastomózy, pooperační ileus a krvácení. Z nechirurgických komplikací jsou to hlavně komplikace kardiovaskulární, respirační, selhávání jednotlivých orgánových systémů a infekce močového traktu. Tyto komplikace mají různě závažný dopad na celkové výsledky léčby a zásadní je jejich správná diagnostika a následná terapie. Za účelem standardizace kvality je nutné vyhodnotit jednotlivé pooperační komplikace z pohledu jejich závažnosti [4,6].

Laparoskopie má v současnosti své jednoznačné místo v chirurgické léčbě kolorektálního karcinomu. Metaanalýza Ohtaniho a kol. analyzuje 12 randomizovaných kontrolovaných studií z let 1990 až 2011 porovnávajících výsledky laparoskopické a otevřené resekce. Ve skupině 4458 pacientů (2375 s laparoskopickou resekcí, 2083 s otevřenou resekcí) nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly při hodnocení perioperačních komplikací, leaku anastomózy a perioperační mortality [7]. Studie probíhající v Austrálii a na Novém Zélandě porovnává výsledky laparoskopické a otevřené resekce karcinomu tlustého střeva a dokumentuje méně pooperačních komplikací (p <0,001) u laparoskopických resekcí ve srovnání s otevřenými. Taktéž u pacientů starších 70 let, kteří podstoupili laparoskopickou resekci, byl zaznamenán signifikantně nižší počet komplikací (p <0,001) než ve skupině s otevřenou resekcí [8]. V analýze souboru našich pacientů bylo zjištěno 39,8 % komplikací v podskupině otevřených resekcí ve srovnání s 18,6 % komplikací u dokončených laparoskopických resekcí (p = 0,0001).

Grosso a kol. ve své retrospektivní analýze porovnávají výsledky resekčních výkonů kolorektálního karcinomu na skupině 211 pacientů mladších 65 let se skupinou 235 starších pacientů. U starších pacientů zaznamenali statisticky signifikantně častější pooperační ileus (p = 0,024), peritonitidu anebo septický šok (p = 0,017), ranou infekci (p = 0,031) v porovnání se skupinou mladších pacientů. Taktéž u starších operovaných byly častěji zaznamenány pooperační kardiovaskulární (p = 0,049), renální (p = 0,028) a respirační (p = 0,036) komplikace. Starší pacienti by měli být považováni za „fragilní“ z pohledu rizika pooperačních komplikací [9]. V naší analýze byly pooperační komplikace zaznamenány nejčastěji ve skupině pacientů nad 81 let, a to až v 41,6 %. Naproti tomu u pacientů mladších 50 let v 27,2 %. Věk se však neukázal statisticky významným rizikovým faktorem (p = 0,5418).

Délka operačního výkonu je závislá na množství faktorů. Je to hlavně stav po předcházejících operačních výkonech v dutině břišní, rozsah onemocnění, technika operování, intraoperační komplikace, zkušenost chirurga a celého operačního týmu. Mnoho studií uvádí souvislost mezi délkou operačního výkonu a zvýšeným rizikem pooperačních komplikací. Lipská a kol. ve své studii zjistili jednoznačnou souvislost mezi prolongovaným operačním časem a vyšším rizikem rozvoje dehiscence anastomózy [10]. Navzdory tomu skoro všechny prospektivní randomizované studie porovnávající laparoskopické a otevřené resekce uvádějí delší operační čas u laparoskopických výkonů, avšak bez zvýšení počtu pooperačních komplikací ve srovnání s otevřenými operacemi. V současnosti je nedostatek studií věnujících se délce chirurgického výkonu ve vztahu k riziku intraoperačních a pooperačních komplikací [11,12]. V naší studii bylo nejméně komplikací zaznamenaných u operací trvajících od 121 do 180 minut, a to 25,6 %. S prodlužujícím se trváním operačního výkonu postupně narůstalo i množství pooperačních komplikací. U výkonů trvajících více než 301 minut to bylo až v 40,0 %. Paradoxně však u výkonů nejkratších, trvajících méně než 120 minut, byly pooperační komplikace zaznamenány až u 35,5 % pacientů. Nebyla však zaznamenána statisticky významná souvislost mezi operačním časem a pooperačními komplikacemi (p = 0,3986). Harmon a kol. na souboru více než 9000 pacientů uvádějí zlepšení výsledků kolorektálních resekcí v souvislosti s větším objemem léčených pacientů chirurgem a celým centrem [13]. Prakticky identické výsledky publikuje ve své práci i Deborah Schrag s kol. Na souboru 2815 pacientů uvádí souvislost mezi zkušeností chirurga a pooperačními komplikacemi a mortalitou. Jednalo se však o resekční výkony pro karcinom rekta [14]. V námi hodnoceném souboru chirurg s dostatečně dlouhými zkušenostmi v kolorektální chirurgii a s největším počtem výkonů zaznamenal v jím operované podskupině pacientů 19,5 % komplikací. Naproti tomu u nejmladšího chirurga s nejmenšími zkušenostmi to bylo až u 40,6 % operovaných. Zkušenosti chirurga se ukázaly jako zásadní rizikový faktor incidence pooperačních komplikací u pacientů s plánovanou resekcí karcinomu tlustého střeva (p = 0,0198).

Závěr

Rozvoj ve strategii léčby a technické inovace v posledním období je obrovský. To je patrné hlavně díky rozvoji miniinvazivního přístupu, který je v současnosti plně akceptovaný v chirurgické léčbě karcinomu tlustého střeva. Trénink chirurgů, celkový objem léčených pacientů v jednotlivých centrech a osobní zkušenost se stávají zásadním faktorem v zájmu maximalizace bezpečnosti pacienta, zajištění vysoké kvality poskytované zdravotní péče a dosáhnutí ekonomické efektivity léčby. Standardizace pooperační péče je nutná k dosažení minimalizace pooperačních komplikací.

MUDr. Matej Škrovina, Ph.D.

Komplexní onkologické centrum Nový Jičín

Chirurgické oddělení Nemocnice Nový Jičín a.s.

Purkyňova 2138/16

74101 Nový Jičín

e-mail: matej.skrovina@nnj.agel.cz


Zdroje

1. Škrovina M, Czudek S, Adamčík L, Vaňko R. Chirurgické komplikácie laparoskopickej kolektómie u pacientov s kolorektálnym karcinómom. Rozhl Chir 2005;84:533–38.

2. Dostalík J. Laparoskopická kolorektální chirurgie. Presstempus, 2004:43–46.

3. Beck DE, Roberts PL, Rombeau JL, Stamos MJ, Wexner DS. The ASCRS Manual of Colon and Rectal Surgery. Springer Science + Business Media 2009:199–223.

4. Dindo D, Demartines N, Clavien PA. Classification of surgical complications: a new proposal with evaluation in a cohort of 6336 patients and results of a survey. Ann Surg 2004;240:205–13.

5. Sobin LH, Gospodarowicz MK, Wittekind Ch. TNM klasifikace zhoubných novotvarů. 7. vydání 2009, česká verze 2011. Wiley-Blackwell 2011:88–92.

6. Kirchhoff P, Clavien PA, Hahnloser D. Complications in colorectal surgery: risk factors and preventive strategies. Patient Saf Surg 2010;4:5.

7. Ohtani H, Tamamori Y, Arimoto Y, Nishiguchi Y, Maeda K, et al. A meta-analysis of the short- and long-term results of randomized controlled trials that compared laparoscopy-assisted and conventional open surgery for colorectal cancer. J Cancer 2011;2:425–34.

8. Allardyce RA, Bagshaw PF, Frampton CM, Frizelle FA, Hewett PJ, et al. Australasian Laparoscopic Colon Cancer Study Group. Australasian laparoscopic colon cancer study shows that elderly patients may benefit from lower postoperative complication rates following laparoscopic versus open resection. Br J Surg 2010;97:86–91.

9. Grosso G, Biondi A, Marventano S, Mistretta A, Calabrese G, et al. Major postoperative complications and survival for colon cancer elderly patients. BMC Surg 2012;12 Suppl 1:S20.

10. Lipska MA, Bissett IP, Parry BR, Merrie AE. Anastomotic leakage after lower gastrointestinal anastomosis: men are at a higher risk. ANZ J Surg 2006;76:579–85.

11. Colon Cancer Laparoscopic or Open Resection Study Group, Buunen M, Veldkamp R, Hop WC, Kuhry E, Jeekel J, et al. Survival after laparoscopic surgery versus open surgery for colon cancer: long-term outcome of a randomised clinical trial. Lancet Oncol 2009;10:44–52.

12. Fleshman J, Sargent DJ, Green E, Anvari M, Stryker SJ, et al. Clinical Outcomes of Surgical Therapy Study Group. Laparoscopic colectomy for cancer is not inferior to open surgery based on 5-year data from the COST Study Group trial. Ann Surg 2007;246:655–62.

13. Harmon JW, Tang DG, Gordon TA, et al. Hospital volume can serve as a surrogate for surgeon volume for achieving excellent outcomes in colorectal resection. Ann Surg 1999;230:404–11.

14. Schrag D, Panageas KS, Riedel E, Cramer LD, Guillem JG, et al. Hospital and surgeon procedure volume as predictors of outcome following rectal cancer resection. Ann Surg 2002;236:583–92.

Štítky
Chirurgia všeobecná Ortopédia Urgentná medicína

Článok vyšiel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 6

2014 Číslo 6
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika
nový kurz

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#