Vyšetření méně běžných tělesných tekutin: část 1 – pleurální tekutina

Examination of less common body fluids: part 1 -⁠ pleural fluid.

This communication provides an overview of the pathophysiology and clinical biochemistry of diseases accompanied by pleural effusions.\\r\\nPathophysiology: Pleural fluid allows a mechanical connection between the lung and the chest wall and facilitates their movement. Its equilibrium is maintained by production and reabsorption, mainly by the lymphatic capillaries. Disturbance of this balance leads to pleural effusion, which can have various causes and forms.
Types of effusions: Pleural effusions are divided into transudates and exudates. Transudates are caused by a disturbance of hydrostatic or oncotic pressure. Exudates are related to increased mesothelial permeability, inflammation or malignancy. Light's criteria facilitate differentiation.
Clinical conditions with pleural effusions: Heart failure is the main cause of transudates, while pneumonia, pericarditis and malignancy lead to exudates. Effusions in tuberculosis, cirrhosis and nephrotic syndrome have specific characteristics according to the etiology.
Laboratory tests: Currently, the abbreviated Light´s criteria are used, i.e. the ratio of protein and LDH in the effusion and serum. In some clinical situations (heart failure with diuretic therapy), an albumin gradient (the difference between serum and pleural fluid albumin concentrations) is preferable. The main components investigated (besides LDH, protein and albumin in the effusion and serum) in pleural fluid include triaglycerides, cholesterol, glucose, natriuretic peptides, pH, some tumor markers. Hematological, cytological, and microbiological tests are also applied.

Conclusion: Examination of pleural effusion is still a necessary part of differential diagnostic evaluation in many clinical situations.

Keywords:

pleural fluid – Light´s criteria – albumin gradient

Autori: A. Jabor; A. Březina
Pôsobisko autorov: Pracoviště laboratorních metod, IKEM Praha
Vyšlo v časopise: Klin. Biochem. Metab., 33, 2025, No. 1, p. 3-15
Kategória:
doi: https://doi.org/10.61568/kbm.2025.008

Súhrn

Sdělení přináší přehled patofyziologie a klinické biochemie u onemocnění provázených vznikem pleurálních výpotků.

Patofyziologie: Pleurální tekutina umožňuje mechanické spojení mezi plící a hrudní stěnou a usnadňuje jejich pohyb. Její rovnováha je udržována produkcí a reabsorpcí, především lymfatickými kapilárami. Porucha této rovnováhy vede k pleurálnímu výpotku, který může mít různé příčiny a formy.

Typy výpotků: Pleurální výpotky se dělí na transudáty a exsudáty. Transudáty vznikají poruchou hydrostatického či onkotického tlaku, nejčastěji při srdečním selhání. Exsudáty souvisejí se zvýšenou permeabilitou mezotelu, zánětem či malignitou. Odlišení usnadňují Lightova kritéria.

Klinické stavy s pleurálními výpotky: Srdeční selhání je hlavní příčinou transudátů, zatímco pneumonie, perikarditida a malignity vedou k exsudátům. Výpotky u tuberkulózy, cirhózy a nefrotického syndromu mají specifické charakteristiky dle etiologie.

Laboratorní vyšetření: V současné době se využívají zkrácená Lightova kritéria, tj. poměr proteinu a LDH ve výpotku a séru. V některých klinických situacích (srdeční selhání s terapií diuretiky) je vhodnější albuminový gradient (ropzdíl mezi koncentrací albuminu v séru a výpotku). Mezi hlavní vyšetřované komponenty (kromě LDH, proteinů a albuminu ve výpotku a séru) patří v pleurální tekutině triacylglyceroly, cholesterol, glukóza, natriuretické peptidy, pH, některé nádorové markery. Dále se uplatňují hematologická, cytologická a mikrobiologická vyšetření.

Závěr: Vyšetření pleurálního výpotku je stále potřebnou součástí diferenciálně diagnostické rozvahy u řady klinických situací.

Klíčová slova:

Lightova kritéria – pleurální tekutina – albuminový gradient

Zdroje

Ferreiro, L., Toubes, M. E., Suárez-Antelo, J., Rodríguez-Núñez, N., Valdés, L. Clinical overview of the physiology and pathophysiology of pleural fluid movement: a narrative review. ERJ Open Res., 2024; 10(5), 00050-2024.
Zocchci, L., Physiology and pathology of pleural fluid turnover, Eur. Respir. J., 2002, 20(6), 1545-1558.
Krenke, R., Maskey-Warzechowska, M., Korczynski, P., Zielinska-Krawczyk, M., Klimiuk, J., Chazan, R. et al. Pleural Effusion in Meigs' Syndrome-Transudate or Exudate?: Systematic Review of the Literature. Medicine (Baltimore), 2015, 94(49), e2114.
Mercer, R. M., Corcoran, J. P., Porcel, J. M., Rahman, N. M., Psallidas, I. Interpreting pleural fluid results. Clin. Med. (Lond), 2019, 19(3), 213-217.
Wijayaratne, T., Yousuf, A., Panchal, R. Cardiac related pleural effusions: a narrative review. J Thorac Dis., 2024, 16(2), 1674-1686.
Malik, J., Zaidi, S. M. J., Rana, A. S., Haider, A., Tahir, S. Post-cardiac injury syndrome: An evidencebased approach to diagnosis and treatment. Am. Heart. J Plus, 2021, 12, 100068.
Porcel, J. M., Esquerda, A., Vives, M., Bielsa, S. Etiology of pleural effusions: analysis of more than 3,000 consecutive thoracenteses. Arch. Bronconeumol., 2014, 50(5), 161-165.
Gonnelli, F., Hassan, W., Bonifazi, M., Pinelli, V., Bedawi, E., Porcel, J. M. et al. Malignant pleural effusion: current understanding and therapeutic approach, Respir. Res., 2024, 25(1), 47.
Heffner, J. E., Brown, L. K., Barbieri, C. A. Diagnostic value of tests that discriminate between exudative and transudative pleural effusions. Primary Study Investigators. Chest, 1997, 111(4), 970-980.
Porcel, J. M., Vives, M., Vicente de Vera, M. C., Cao, G., Rubio, M., Rivas, M. C. Useful tests on pleural fluid that distinguish transudates from exudates. Ann. Clin. Biochem., 2001, 38(Pt 6), 671-675.
Zheng, W. Q., Hu, Z. D. Pleural fluid biochemical analysis: the past, present and future. Clin. Chem. Lab. Med., 2022, 61(5), 921-934.
Roth, B. J., O'Meara, T. F., Cragun, W. H. The serumeffusion albumin gradient in the evaluation of pleural effusions. Chest, 1990, 98(3), 546-549.
Light, R. W. The Light criteria: the beginning and why they are useful 40 years later. Clin Chest Med., 2013, 34(1), 21-26.
Arrigo, C., Aloisio, E., Rovegno, L., Dolci, A., Panteghini, M. The laboratory investigation of pleural fluids: An update based on the available evidence. Ann. Clin. Biochem., 2023, 60(4), 228-235.
Gautam, S., Bhattarai, B., Adhikari, G., Gyawali, P., Rijal, K., Sijapati, M. J. Diagnostic value of pleural cholesterol in differentiating exudative and transudative pleural effusion. Ann. Med. Surg. (Lond)., 2022, 82, 104479.
Cincin, A., Abul, Y., Ozben, B., Tanrikulu, A., Topaloglu, N., Ozgul, G. et al. Pleural fluid aminoterminal brain natriuretic peptide in patients with pleural effusions. Respir Care., 2013, 58(2), 313-319.
Janda, S., Swiston, J. Diagnostic accuracy of pleural fluid NT-pro-BNP for pleural effusions of cardiac origin: a systematic review and meta-analysis. BMC Pulm. Med., 2010, 10, 58.
Wang, S., Tian, S., Li, Y., Zhan, N., Guo, Y., Liu, Y. et al. Development and validation of a novel scoring system developed from a nomogram to identify malignant pleural effusion. EBioMedicine, 2020, 58, 102924.
Shimoda M., Tanaka Y., Morimoto K., Okumura M., Shimoda K., Takemura T et al. IgG4-related pleural effusion with high adenosine deaminase levels: A case report and literature review. Medicine (Baltimore), 2021, 100(11), e25162.
Tsolaki, V., Zarogiannis, S., Zygoulis, P., Kalomenidis, I., Jagirdar, R., Makris, D. et al. Malignant mesothelioma cells secrete natriuretic peptides: Data and diagnostic clinical implications. Respirology, 2020, 25(10), 1060-1065.