Hypertenze v klinické praxi

Vážení čtenáři,

dovolte mi, abych Vás oslovil s výběrem článků na téma hypertenze. Vím, že si řeknete, zase hypertenze, ale stále 70 % léčených hypertoniků nedosáhne cílových hodnot krevního tlaku, tj. pod 140/ 90 mm Hg. Proč tomu, tak je? Jednak je možná chyba na straně lékaře při výběru léků, jednak na straně pacienta, který nedodržuje léčebný režim. Rezistentní hypertenze se vyskytuje pouze v 7 –⁠ 9 %.

Naše doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze z roku 2012 zdůraznila nutnost dosažení cílových hodnot krevního tlaku, a to většinou s využitím kombinace antihypertenziv. Ve velkých klinických studiích bylo monoterapií dosaženo kontroly hypertenze u 20 –⁠ 30 % nemocných. Nedosáhneme-li normalizace krevního tlaku monoterapií, je vhodnější kombinovat lék s antihypertenzivem jiné třídy, než zvyšovat dávku jednoho léku. Kombinace antihypertenziv ze tříd s rozdílným, vzájemně se doplňujícím mechanizmem účinku, může lépe snížit krevní tlak a současně vyřadit fyziologické regulační mechanizmy působící proti účinku terapie. Do klinické praxe přišla první fixní kombinace tří antihypertenziv ve složení inhibitor ACE perindopril –⁠ betablokátor amlodipin –⁠ diuretikum indapamid. Hlavním přínosem této fixní kombinace tří antihypertenziv je podstatné zjednodušení léčebného schématu u pa­cientů, lepší compliance a také snížení výskytu nežádoucích účinku díky synergii jednotlivých složek. Následně také lepší kontrola krevního tlaku. To vše se dočtete v článcích předních českých hypertenziologů.

Hypertenze bohužel postihuje cílové orgány, mezi něž patří především srdce a mozek. Proto se věnuje vztahu hypertenze k ischemické chorobě srdeční a hypertenze k srdečnímu selhání. Hypertenze také úzce souvisí s cévními mozkovými příhodami, a proto primární a sekundární prevence má zde své místo. A protože nám populace stárne a v pozdním věku narůstá výskyt především systolické hypertenze, tak se věnujeme i léčbě hypertenze ve stáří.

Celkový obraz o vysokém krevním tlaku doplňuje článek o sekundární hypertenzi. Přeji Vám za celý autorský tým, příjemné chvilky při čtení tohoto čísla časopisu Kardiologická revue –⁠ Interní medicína.

prof. MU Dr. Miroslav Souček, CSc.

www.fnusa.cz

miroslav.soucek@fnusa.cz