Clostridium difficile – nebezpečný patogén pro starší pacienty

Clostridium difficile –⁠ nebezpečný patogén pro starší pacienty

Infekce způsobená Clostridium difficile (CDI) se stává závažným problémem zejména u geriatrických pacientů, kteří jsou významnou rizikovou skupinou. Cílem této práce je zhodnotit výskyt rizikových faktorů u seniorů, které vedou k onemocnění CDI.

Zkoumaný soubor tvořilo 235 seniorů ve věkové kategorie nad 65 let s potvrzenou diagnózou CDI. Pro diagnózu CDI byl rozhodující nález toxinu A a B ve stolici pacientů, či autopticky potvrzená CDI. Soubor geriatrických pacientů s klostridiovou infekcí tvořilo 148 žen (62,98 %) a 87 mužů (37,02 %). Rizikovým faktorem bylo cévní onemocnění mozku, demence, přítomnost dekubitů a imobilita. V práci se potvrdil jako statisticky významný faktor při MMSE test, ADL test, MNA-SF test a Charlsonův index komorbidity.

Klíčová slova:
Clostridium difficile –⁠ geriatrický pacient –⁠ antibiotická terapie –⁠ pseudomembranózni kolitida

Autoři: K. Bielaková; H. Matějovská-Kubešová; P. Weber; D. Weberová
Působiště autorů: Masaryk University ; Clinic of Geriatric Medicine and General Medicine, The University hospital Brno
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2014, 3, č. 4: 171-174
Kategorie: Původní práce/studie

Souhrn

Klíčová slova:
Clostridium difficile –⁠ geriatrický pacient –⁠ antibiotická terapie –⁠ pseudomembranózni kolitida

Zdroje

1. Jones MA, Kuijper EJ, Wilcox M.H. Clostridium difficile: a European perspective. J Infect. 2013; 66(2):115–28.

2. Depestel DD, Aronoff DM. Epidemiology of Clostridium difficile Infection. J Pharm Pract. 2013;26(5): 464–475.

3. Dupont HL, Garey KW. Clostridium difficile infection: an emerging epidemic with more questions than answers. Future Microbiol. 2010; 5(8):1153–6.

4. Khana S, Pardi DS. The growing incidence and severity of Clostridium difficile infection in inpatient and outpatient settings. Expert Rev Gastroenterol Hepatol. 2010; 4(4):409–16

5. Zilberberg MD, Shorr AF, Kollef MH. Increase in adult Clostridium difficile–related hospitalizations and case-fatality rate, United States, 2000–2005. Emerg Infect Dis. 2008; 14(6): 929–931.

6. Miller M, Gravel D, Mulvey M et al. Health care-associated Clostridium difficile infection in Canada: patient age and infecting strain type are highly predictive of severe outcome and mortality. Clin Infect Dis. 2010; 50(2):194–201.

7. Cober ED, Malani PN. Clostridium difficile infection in the „oldest“ old: clinical outcomes in patients aged 80 and older. J Am Geriatr Soc. 2009; 57(4):659–62.

8. Raveh D, Rabinowitz B, Breuer GS, Rudensky B, Yinnon AM. Risk factors for Clostridium difficile toxin-positive nosocomial diarrhoea. Int J Antimicrob Agents. 2006; 28(3):231–7.

9. Pépin J, Valiquette L, Alary ME et al. Clostridium difficile-associated diarrhoea in a region Quebec from 1991 to 2003: a changing pattern of disease severity. CMAJ. 2004; 171(5):466–472.

10. Vaishnavi C. Clinical spectrum & pathogenesis of Clostridium difficile associated diseases. Indian J Med Res. 2010; 31 : 487–99.

11. Zilberberg MD, Shorr AF, Micek ST, Doherty JA, Kollef MH. Clostridium difficile-associated disease and mortality among the elderly critically ill. Crit Care Med. 2009; 37(9):2583–9.