PATOLOGIE MAMMY

... prognóza mladých pacientek s karcinomem prsu závisí na stejných histopatologických a molekulárních parametrech jako u pacientek starších

Karcinomy prsu u žen mladších 40 let jsou onkology tradičně pokládány za prognosticky nepříznivé. To odráží i většina standardních diagnosticko-terapeutických protokolů, které věk do 35 let považují za indikaci k adjuvantní chemoterapii bez ohledu na ostatní charakteristiky nádoru. Dnes je dobře známo, že karcinomy prsu u mladých žen vykazují statisticky významně vyšší podíl prognosticky nepříznivých biologických znaků (negativita steroidních receptorů, mutace genů BRCA, Her-2 amplifikace atd.). Otázku, jaké parametry jsou prognosticky významné u mladších pacientek se pokusil podrobněji prozkoumat holandský tým. Pro analýzu využil soubory z randomizovaných klinických studií EORTC fáze III, prováděných v letech 1989–1999. Zahrnovaly celkem 9938 pacientek v časných klinických stadiích, z toho 1192 (12 %) bylo diagnostikováno ve věku pod 40 let a u 549 případů byl dostupný archivní parafinový materiál. Molekulární subtypizace nádorů byla přitom aproximována zajímavým způsobem kombinujícím imunohistologii a grade: za nádory luminální A byly považovány nádory ER+ nebo PR+, Her-2 -⁠ a grade 1–2; luminální B byly ER+ nebo PR+, Her-2+, případně ER+ nebo PR+ , Her-2 -⁠ a grade 3. Typ Her-2 měl charakteristiku ER-, PR -⁠ a Her-2+; bazální typ ER-, PR -⁠ a Her-2-.

V jednorozměrných analýzách se potvrdily vesměs všechny obecně známé prognostické parametry, v multiparametrické analýze se pak ukázaly jako významné velikost nádoru, uzlinové metastázy a jako třetí v pořadí dle významnosti aproximovaný molekulární subtyp. Pokud se však hodnocení omezilo jen na pacientky bez uzlinových metastáz (341 případů), zůstal aproximovaný molekulární subtyp jediným významným prognostickým parametrem pro celkové přežití i přežití bez vzdálené diseminace v multiparametrické analýze (desetileté přežití 94 % pacientek s nádory luminální A, následované 93 % u typu Her-2, 78 % s nádory luminální B a 72 % u bazálního typu). Je zde nutno podotknout, že tyto pacientky prakticky (vzhledem k době studie) nedostaly v adjuvanci Tamoxifen ani Herceptin. Desetileté přežití pacientek s nádory grade 1 bylo 92 %, pro grade 3 pak 72 %.

Studie je poučná zejména pro onkology: paušální indikace adjuvantní chemoterapie u pacientek bez uzlinových metastáz s nádory ER pozitivními, Her-2 negativními a grade 1–2 by asi zasloužila přehodnocení. Něco si z ní však mohou odnést i patologové: poměrně primitivní kombinace základních imunohistologicky stanovených parametrů s gradem dává silný prognostický ukazatel. A staré bločky se nemají vyhazovat ...

Zdroj:

Van der Hage JA et al. Impact of established prognostic factors and molecular subtype in very young breast cancer patients: pooled analysis of four EORTC randomized controlled trials. Breast Cancer Res 2011; 13: R68. Volně dostupná plná verze: http://breast-cancer-research.com/content/13/3/R68.

–⁠ R. Nenutil –