Využití svalového laloku v rekonstrukci recidivy ischiadického dekubitu

Cíl: Našim cílem bylo zjistit, zda využití dobře prokrvené svalové tkáně zavzaté do lalokové plastiky snižuje výskyt recidivy ischiadických dekubitů a popsat možnost opětovného použití svalového turnover laloku biceps femoris.

Soubor a metodika: Do studie bylo zahrnuto 16 pacientů s ischiadickým dekubitem (z toho 15 bylo mužů, průměrný věk 47 let), u kterých byla v období 1. 1. 2016 až 31. 5. 2018 při rekonstrukci použita kombinovaná laloková plastika –⁠ svalový (turnover hamstring flap) a fasciokutánní lalok (posterior thigh flap). Pacienti byli po dobu 1 roku sledování pro eventuální recidivu.

Výsledky: V průběhu ročního sledování byla zaznamenána recidiva u jednoho pacienta (6,25 %) a komplikace u pěti pacientů (31,25 %). Komplikace byly zhojeny konzervativně.

Závěr: Výskyt recidivy ischiadických laloků je závislý nejen na typu zvolené metody rekonstrukce, ale také na compliance pacienta, jeho komorbiditách, nutričním stavu a dalších faktorech. Využití námi prezentovaného laloku se jeví jako vhodná chirurgická technika v rekonstrukci recidivujících ischiadických dekubitů.

Klíčová slova:

dekubity – ischiadický decubitus – rekonstrukce – svalový lalok

Autoři: F. Černoch; Z. Jelínková; Pavel Rotschein
Působiště autorů: Clinic of burns and reconstructive surgery, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno, Czech Republic
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(Supplementum 1): 15-18
Kategorie: Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amcsnn2019S15

Souhrn

Výsledky: V průběhu ročního sledování byla zaznamenána recidiva u jednoho pacienta (6,25 %) a komplikace u pěti pacientů (31,25 %). Komplikace byly zhojeny konzervativně.

Klíčová slova:

dekubity – ischiadický decubitus – rekonstrukce – svalový lalok

Zdroje

1. Bluestein D, Javaheri A. Pressure ulcers: prevention, evaluation, and management. Am Fam Physician 2008; 78(10): 1186–1194.

2. Edsberg LE, Black JM, Goldberg M et al. Revised national pressure ulcer advisory panel pressure injury staging system. J Wound Ostomy Continence Nurs 2016; 43(6): 585–597. doi: 10.1097/ WON.0000000000000281.

3. Lewandowicz E, Witmanowski H, Sobieszek D. Selection of surgical technique in treatment of pressure sores. Post Dermatol Alergol 2011; 28(1): 23–29.

4. Hokynková A, Šín P, Černoch F et al. Employment of flap surgery in pressure ulcers surgical treatment. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/ 113 (Suppl 1): S41–S44. doi: 10.14735/ amcsnn2017s41.

5. Keys KA, Daniali LN, Warner KJ et al. Multivariate predictors of failure after flap coverage of pressure ulcers. Plast Reconstr Surg 2010; 125(6): 1725–1734. doi: 10.1097/ PRS.0b013e3181d51227.

6. Marchi M, Battaglia S, Marchese S et al. Surgical reconstructive procedures for treatment of ischial, sacral and trochanteric pressure ulcers. G Chir 2015; 36(3): 112–116.

7. Demirseren ME, Ceran C, Aksam B et al. Clinical experience with the combination of a biceps femoris muscle turnover flap and a posterior thigh fasciocutaneous hatchet flap for the reconstruction of ischial pressure ulcers. Ann Plast Surg 2016; 77(1): 93–96. doi: 10.1097/ SAP.0000000000000290.

8. Kuo PJ, Chew KY, Kuo YR et al. Comparison of outcomes of pressure sore reconstructions among perforator flaps, perforator-based rotation fasciocutaneous flaps, and musculocutaneous flaps. Microsurgery 2014; 34(7): 547–553. doi: 10.1002/ micr.22257.

9. Kempny T, Holoubek J, Abdelkarim A et al. Postamputation femur reconstruction with an autologous vascularized tibia bone graft. Microsurgery 2019; 39(5): 476–477. doi: 10.1002/ micr.30441.

10. Borgognone A, Anniboletti T, De Vita F et al. Ischiatic pressure sores: our experience in coupling a split-muscle flap and a fasciocutaneous flap in a criss-cross way. Spinal Cord 2010; 48(10): 770–773. doi: 10.1038/ sc.2010.25.

11. Albarah AM. De-epithelialized biceps femoris myocutaneous V-Y advancement flap for ischial bed sore reconstruction. J Plast Reconstr Surg 2012; 36(2): 181–186.

12. Sameem M, Au M, Wood T et al. A systematic review of complication and recurrence rates of musculocutaneous, fasciocutaneous, and perforator-based flaps for treatment of pressure sores. Plast Reconstr Surg 2012; 130(1): e67–e77. doi: 10.1097/ PRS.0b013e318254b19f.

13. Antalová N, Pokorná A, Hokynková A et al. Factors influencing recurrence of the pressure ulcers after plastic surgery –⁠ retrospective analysis. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114 (Suppl 1): S23–S28. doi: 10.14735/ amcsnn2018s23.

14. Kuhfuss I, Cordi A. Reduction of “Dead Space” and “Shear” through flap adhesion may reduce short term complication rates in flap-based reconstruction for Stage IV pressure sores: a retrospective comparison cohort series. J Spine 2016; 5(4). doi: 10.4172/ 21657939.1000318.