-
Články
- Časopisy
- Kurzy
- Témy
- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Intrakraniálna stenóza – najlepšiu konzervatívnu liečbu je vhodné kombinovať so stentom
Autoři: MUDr. Michal Kováčik
Působiště autorů: Neurologické oddelenie Liptovská nemocnica s poliklinikou Liptovský Mikuláš
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(4): 369
Kategorie: Komentář ke kontroverzím
Intrakraniálna aterosklerotická stenóza (ICAS) má pomerne vysokú prevalenciu u pacientov s CMP, tak ako udáva doc. Zeleňák. Avšak za skutočnú príčinu CMP (symptomatickú ICAS) sa dá pokladať len v približne v 5–10 % prípadov [1]. Dvojročné riziko recidívy CMP u ICAS je vysoké 25–30 % pričom najvyššie riziko recidívy je v prvých týždňoch po prekonanej CMP [2].
Za príčinu vzniku CMP pri ICAS sa pokladajú nasledujúce mechanizmy: 1. distálna hypoperfúzia spojená s nárastom plaku, 2. arterio-arteriálna embolizácia, 3. prekrytie odstupov penetrujúcich arteriol narastajúcou ICAS [2].
Relatívne problematické sa zdá byť hodnotenie stupňa stenózy, a to najmä v oblasti karotického syfónu. Opakované vzájomné porovnávanie jednotlivých metodík (TCD, CTA, MRA vs. DSA) neprinieslo jednoznačného víťaza [3], a tak definitívnym potvrdením suponovanej stenózy býva až DSA [4]. Ako uvádza doc. Zeleňák, zo štúdie WASID vyplynulo, že za závažnú ICAS je potrebné pokladať minimálne 70% stenózu [5].
Po predčasnom ukončení štúdie SAMMPRIS z dôvodu periprocedurálnych komplikácií pri liečbe symptomatickej ICAS pomocou stentu (14,7 %) [6] nastalo konzervatívne obdobie antitrombotickej liečby ako udáva prof. Herzig. I iné obdobne designované štúdie udávali obdobné % komplikácií stentingu [7]. Samotní autori štúdie SAMMPRIS odporúčali u pacientov s ICAS kombináciu ASA + klopidogrel, čo bolo v súlade s výsledkami štúdie CLAIR (ASA + klopidogrel vs. ASA) [8] a ako uvádza profesor Herzig aj s aktuálne platnými odporúčaniami [9].
Zo subanalýz neúspešných štúdií vyplynulo, že rizikom periprocedurálnych komplikácií v štúdii SAMMPRIS bola najmä skorá randomizácia (< 7 dní), nedostatok skúseností (ako zdôraznuje i doc. Zeleňák), zadná cirkulácia či stroke mimics [10]. Zdá sa, že symptomatická ICAS je v období prvý dní po CMP mimoriadnej instabilná a samotný stenting môže v tomto období ICAS skôr destabilizovať.
Do recentnej štúdie WEAVE [11] boli prísne zaraďovaní pacienti so symptomatickou ICAS (> 70 %), najskôr však 7. deň po CMP, a po zlyhaní predchádzajúcej antitrombotickej liečby. Štúdia bola zameraná na periprocedurálne komplikácie a bola predčasne ukončená, nakoľko sa podarilo naplniť cieľ skôr, než sa očakávalo. Výsledky boli prekvapivo pozitívne. Striktné dodržiavanie vyššie uvedených inklúznych kritérií zabezpečovalo periprocedurálne komplikácie na úrovni 2,3 % a deviácia od protokolu viedla ku komplikáciám až na úrovni 23,9 %. Pripomínam, že v štúdii SAMMPRIS boli komplikácie na úrovni 14,7% [7]. Najnižšie percento komplikácii sa v štúdii WEAVE dosahovalo, pokiaľ bol stenting realizovaný 21. deň po CMP [11].
Nakoľko štúdia WEAVE nemala komparátora vo forme antitrombotickej liečby, nemožno na základe jej výsledkov záverovať, či je stenting superiorný voči antitrombotickej liečbe. Môže však slúžiť ako odrazový mostík na ďalšiu randomizovanú štúdiu s už “vycibrenými” inklúznymi kritériami, čo sa stenting týka.
Naďalej zostávajú v platnosti odporúčania pre duálnu antiagregáciu po dobu 3 mesiacov (jako uviedol prof. Herzig). Pokiaľ však pred nami leží pacient spĺňajúci inklúzne kritéria štúdie WEAVE, realizovať u neho stenting ICAS 21. deň po CMP s použitím adekvátneho inštrumentária sa zdá byť vo svetle aktuálnych poznatkov správnym postupom.
Zdroje
1. Gorelick PB, Wong KS, Bae HJ et al. Large artery intracranial occlusive disease: a large worldwide burden but a relatively neglected frontier. Stroke 2008; 39(8): 2396–2399. doi: 10.1161/STROKEAHA.107.505776.
2. Caplan LR. Intracranial branch atheromatous disease: a neglected, understudied, and underused concept. Neurology 1989; 39(9): 1246–1250. doi: 10.1212/wnl.39.9.1246.
3. Feldmann E, Wilterdink JL, Kosinski A et al. The Stroke Outcomes and Neuroimaging of Intracranial Atherosclerosis (SONIA) trial. Neurology 2007; 68(24): 2099–2106. doi: 10.1212/01.wnl.0000261488.05906.c1.
4. Samuels OB, Joseph GJ, Lynn MJ et al. A standardized method for measuring intracranial arterial stenosis. AJNR Am J Neuroradiol 2000; 21(4): 643–646.
5. Kasner SE, Chimowitz MI, Lynn MJ et al. Predictors of ischemic stroke in the territory of a symptomatic intracranial arterial stenosis. Circulation 2006; 113(4): 555–563. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.105.578229.
6. Chimowitz MI, Lynn MJ, Derdeyn CP et al. Stenting versus aggressive medical therapy for intracranial arterial stenosis. New Engl J Med 2011; 365(11): 993–1003. doi: 10.1056/NEJMoa1105335.
7. Stryker Neurovascular; Wingspan Stent System, FDA Neurological Devices Advisory Committee Meeting 2012.
8. Wong KS, Chen C, Fu J et al. Clopidogrel plus aspirin versus aspirin alone for reducing embolisation in patients with acute symptomatic cerebral or carotid artery stenosis (CLAIR study): a randomised, open-label, blinded-endpoint trial. Lancet Neurol 2010; 9(5): 489–497. doi: 10.1016/S1474-4422(10)70060-0.
9. Kernan WN, Ovbiagele B, Black HR et al. Guidelines for the prevention of stroke in patients with stroke and transient ischemic attack: a guideline for healthcare professionals from the American Heart Association/American Stroke Association. Stroke 2014; 45(7): 2160–2236. doi: 10.1161/STR.0000000000000024
10. Fiorella D, Derdeyn CP, Lynn MJ et al. Detailed analysis of periprocedural strokes in patients undergoing intracranial stenting in Stenting and Aggressive Medical Management for Preventing Recurrent stroke in Intracranial Stenosis (SAMMPRIS). Stroke 2012; 43(10): 2682–2688. doi: 10.1161/STROKEAHA.112.661173.
11. Alexander MJ, Zauner A, Chaloupka JC et al. WEAVE trial: final results in 152 on-label patients. Stroke 2019; 50(4): 889–894. doi: 10.1161/STROKEAHA.118.023996.
Štítky
Detská neurológia Neurochirurgia Neurológia
Článok vyšiel v časopiseČeská a slovenská neurologie a neurochirurgie
Najčítanejšie tento týždeň
2019 Číslo 4- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Naděje budí časná diagnostika Parkinsonovy choroby založená na pachu kůže
- Neuromultivit v terapii neuropatií, neuritid a neuralgií u dospělých pacientů
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
-
Všetky články tohto čísla
- Editorial
- Intrakraniálna stenóza – najlepšiu konzervatívnu liečbu je vhodné kombinovať so stentom - ÁNO
- Intrakraniální stenóza – nejlepší konzervativní léčbu je vhodné kombinovat se stentem - NE
- Intrakraniálna stenóza – najlepšiu konzervatívnu liečbu je vhodné kombinovať so stentom
- Multisystémová atrofie
- Spektrum MR nálezů progresivní multifokální leukoencefalopatie u kohorty pacientů s roztroušenou sklerózou v ČR
- Stanovení míry shody mezi záchranáři a neurology při identifi kaci těžké hemiparézy u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou
- Vyšetření čichu před operací nosní polypózy a po ní
- Retrospektivní autoevaluace výsledků operací intrinsických mozkových nádorů – konsekutivní kohorta 270 operací v rámci jednoho neurochirurgického centra NOS ČOS (Neuroonkologické sekce České onkologické společnosti) z let 2015–2017
- Spina bifida v České republice – incidence a prenatální diagnostika
- Čichová dysfunkce u české skupiny pacientů s idiopatickou poruchou chování v REM spánku
- Dvě původní české zkoušky k vyšetření paměti za tři minuty – Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA)
- Liečba ťažkej spasticity intratekálnym podávaním baklofénu – 15-ročné skúsenosti
- Profil behaviorálních projevů u idiopatické poruchy chování v REM spánku
- Vliv subkutánně podávaného interferonu β-1a na aktivitu onemocnění u pacientů s klinicky izolovaným syndromem – observační studie ATRACT
- Je nutné při operační léčbě chronického subdurálního hematomu trepanací a drenáží provádět i výplach hematomu?
- Hypersomnia pri akútnej bitalamickej ischémii
- Postižení sluchu po spinální anestezii
- Objemná pneumokéla frontálního sinu s rozsáhlým intrakraniálním šířením imitujícím dysfunkci lumboperitoneální drenáže u predisponovaného pacienta s Marfanovým syndromem
- Dehiscence horního polokruhovitého kanálku
- Analýza dat v neurologii LXXVI. Korelační analýza vícerozměrných souborů kvantitativních a kvalitativních dat – představení vybraných ukazatelů
- Komentář k článku autorů Zítek et al Anterior choroidal artery aneurysm Cesk Slov Neurol N 2019; 82/ 115(3): 350–351
- Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
- Archív čísel
- Aktuálne číslo
- Informácie o časopise
Najčítanejšie v tomto čísle- Multisystémová atrofie
- Dehiscence horního polokruhovitého kanálku
- Spina bifida v České republice – incidence a prenatální diagnostika
- Postižení sluchu po spinální anestezii
Prihlásenie#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zabudnuté hesloZadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.
- Časopisy