Dětská gastroenterologie a hepatologie

Česká verzia

Autoři: K. Mitrová
Působiště autorů: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE I. V. F. a. s., Praha ; Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2017; 71(6): 466
Kategorie: Editorial

Vážení a milí čtenáři,

blížící se konec roku vybízí obvykle k bilancování a kladení si nových předsevzetí. Na poli dětské gastroenterologie došlo za poslední léta k značnému posunu. K posunu tím správným směrem, směrem k pacientovi. Stále více možností neinvazivního testování usnadňuje stanovení časné diagnózy i těsný monitoring chronického onemocnění. Snižuje zátěž pacienta, zlepšuje jeho compliance i vyhlídky do budoucna.

K největším pokrokům dochází nepochybně na poli idiopatických střevních zánětů (IBD –⁠ inflammatory bowel disease). Nové možnosti léčby i diagnostiky však otevírají řadu otázek, na které dosud nedokážeme poskytnout uspokojivé odpovědi. Kdy léčbu ukončit? Kdy už rizika terapie převažují nad jejími benefity? Co považovat za hlavní terapeutický cíl? Jak dlouho vyčkávat se změnou terapie? Tyto i řada dalších otázek byly předmětem živé diskuze na letošním 4. mezinárodním sympoziu věnovanému IBD u dětí. Na všechny odpovědi si ale asi ještě nějakou dobu budeme muset počkat.

Bylo by chybou se domnívat, že snaha optimalizovat diagnostiku i následnou péči o dětské pacienty je soustředěná pouze na pacienty s IBD. Již minulý rok jsme upozornili na možnosti neinvazivní diagnostiky celiakie u vybrané skupiny dětí. Pohled na diagnostiku celiakie ve světle nových ESPGHAN doporučení přináší článek dr. Kabátové et al [1].

Neméně zajímavé čtení nám předkládají slovenští kolegové pod vedením dr. Kosnáčové, kteří popisují své dosavadní zkušenosti s diagnostikou Wilsonovy nemoci u dětí [2].

Na skutečnost, že stanovení správné diagnózy navzdory veškerému snažení i všem dostupným diagnostickým metodám nemusí být pokaždé jednoduché, poukazuje článek dr. Ziega et al [3]. Předkládá nám totiž případ zdlouhavého pátrání po správné diagnóze u mladé dívky s náhle vzniklými gastrointestinálními symptomy. Spletitá cesta vedla nakonec od původně zvažovaného atypického IBD až k potvrzení diagnózy systémového lupus erythematodes.

A co říct závěrem? Snad jen, že pevně doufám a přeji všem kolegům, aby jim jejich nadšení v práci vydrželo a pacient zůstal navzdory jakékoli nepřízni vždy „až“ na prvním místě. To totiž dělá medicínu lidskou…

S přáním příjemného čtení a pokojného prožití Vánočních svátků

MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D.

koeditorka sekce dětská gastroenterologie a hepatologie

katarina.mitrova@gmail.com

Zdroje

1. Kabátová J, Husťak R, Blažíčková S et al. Možnosť vynechania enterobioptických vyšetrení detí a adolescentov s podozrením na celiakiu v zmysle odporúčaní ESPGHAN. Gastroent Hepatol 2017; 71 (6): 469–475. doi: 10.14735/amgh2017csgh.info07.

2. Kosnáčová J, Podracká Ľ. Wilsonova choroba v súbore detských pacientov na Slovensku. Gastroent Hepatol 2017; 71 (6): 476–482. doi: 10.14735/amgh2017476.

3. Zieg J, Hradsky O, Nevoral J et al. Severe gastric ulcer as a first manifestation of systemic lupus erythematosus in a child. Gastroent Hepatol 2017; 71 (6): 483–486. doi: 10.14735/amgh2017483.