Prevence v psychiatrii


Prevention in psychiatry

Mental disorders affect annually about one-fifth of the population and represent one of the biggest health burdens of the mankind in the 21st century. Despite great achievements of drug therapy, biological therapy and psychotherapeutic methods psychological problems in the present society are rather increasing. Therefore, attention also focuses on primary prevention of mental disorders, which is possible and effective.

Keywords:
mental disorders, the prevalence in the population, health burdens, primary prevention


Autoři: Jiří Raboch
Působiště autorů: Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2017; 156: 56-57
Kategorie: Editorial

Souhrn

Duševní poruchy postihují každoročně asi pětinu populace a představují jednu z největších zdravotních zátěží lidstva v 21. století. Přes velké pokroky farmakoterapie, biologické léčby i psychoterapeutických metod psychických problémů spíše přibývá. Proto se zvýšená pozornost zaměřuje též na primární prevenci duševních poruch, která je možná a efektivní.

Klíčová slova:
duševní poruchy, výskyt v populaci, zdravotní zátěž, primární prevence

Úvod

Duševní poruchy postihují v současném světě v celoživotní perspektivě asi třetinu populace, stejně žen i mužů. Jejich jednoroční prevalence dosahuje asi 20 %. Nejčastěji se jedná o neurotické (úzkostné) a afektivní poruchy, které jsou asi 2× častější u žen než u mužů. Naopak problematika spojená s nadužíváním návykových látek je několikanásobně vyšší u mužů. V populaci tedy máme asi 7 % žen trpících depresí, 9 % žen trpících zvýšenou úzkostností a 8 % mužů závislých na návykových látkách (1). Lidé s vážnou duševní poruchou umírají o 15–20 let dříve než ti, kteří jsou duševně zdrávi (2). Mezi mladými lidmi je jednou z nejčastějších příčin smrti sebevražda (3). Jedna třetina pacientů se somatickou chorobou trpí též významnými duševními problémy (4). To se týká především nemocných po cévní mozkové příhodě, s Parkinsonovou chorobou či nádorovými onemocněními. Tento vztah platí i obráceně. Asi polovina nemocných s duševními chorobami trpí též některou z tělesných chorob, např. kardiovaskulárními či metabolickými (5, 6). Tyto komorbidní stavy vykazují vyšší počet komplikací, horší prognózu i špatnou adherenci k léčebnému režimu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) publikovala v roce 1996 výsledky velké globální studie financované Světovou bankou a zorganizované Harvardovou univerzitou pod názvem Global Burden of Disease (7). V tomto projektu byla zmapována zdravotní zátěž lidstva měřená indexem DALY (Disability-Adjusted Life Years). V transatlantické části světa byla největší zátěž způsobena chorobami kardiovaskulárními, cerebrovaskulárními a neuropsychiatrickými. V roce 2006 byl zveřejněn navazující projekt Global Mortality and Burden of Disease from 2002 to 2030, který vychází z nových dat roku 2002 a představuje pravděpodobný scénář vývoje do roku 2030 (8). Podle těchto dat se v žebříčku nejvíce zatěžujících chorob (podle DALY) umístily unipolární deprese na čtvrtém místě za perinatálními afekcemi, respiračními infekcemi a AIDS. Cerebrovaskulární choroby byly sedmé, úmyslné sebepoškození pak na sedmnáctém místě. Ve výhledu do roku 2030 se má negativní jedničkou stát AIDS, deprese mají poskočit na druhé místo, cerebrovaskulární choroby na místo šesté a sebepoškození na čtrnácté. Podle současných údajů ze Spojených států amerických vytvářejí duševní poruchy největší finanční zátěž, větší než choroby srdce a cév a zranění (9), s celkovými ročními náklady 201 miliard dolarů.

V oblasti včasné diagnostiky a léčby duševních poruch byly v posledních desetiletích zaznamenány obrovské pokroky (10). Např. sofistikované zobrazovací metody nám umožňují přímo vidět fungování jednotlivých částí mozku ve zdraví i v nemoci. Jedna z Nobelových cen za medicínu byla v roce 2000 udělena Arvidu Carlssonovi, Paulu Greengardovi a Eriku Kandelovi za pokroky v chápání přenosu informací v nervové soustavě. Máme k dispozici širokou paletu psychofarmak s mocnými účinky na činnost mozku a lidskou psychiku. Řada psychoterapeutických metod prokázala svoji účinnost i při použití principů medicíny založené na důkazech (EBM). Opět se vracíme k ovlivňování činnosti mozku stimulačními metodami jak neinvazivními, tak invazivními, jako jsou rTMS či přímá mozková stimulace.

Přes tato fakta se zdá, že počet lidí trpících duševními problémy spíše stoupá a jejich nemocnost a invalidita se nezmenšuje. Tato nepříznivá skutečnost souvisí s přetrvávajícím stigmatem duševní poruchy, nedostatečnou nabídkou psychiatrických a psychologických služeb, horší adherencí osob s duševní poruchou k léčebnému režimu, ale také s nedokonalostí současných léčebných prostředků. Někteří autoři odhadují, že 50–60 % zátěže způsobené duševními poruchami není odvratitelná samotnou léčbou (11). Není proto divu, že pozornost odborníků i organizátorů zdravotní péče se opět vrací k problematice primární prevence duševních poruch (12, 13). Zdá se být prokázané, že duševní poruchy jsou alespoň částečně preventabilní (14) a že nákladová efektivita dobrých preventivních programů je vysoká. Podle některých údajů z Velké Británie prostředky vložené do problematiky duševního zdraví přináší z dlouhodobého pohledu až 16násobné úspory (15). Za efektivní z pohledu EBM se považují (12):

  • programy zlepšující duševní zdraví rodičů,
  • intervence v oblasti předškolního a školního vzdělávání,
  • školní programy podporující duševní zdraví a prevenci,
  • prevence násilí, zneužívání a sebevražd,
  • včasná intervence u duševních poruch,
  • prevence nadužívání alkoholu, cigaret a dalších návykových látek,
  • propagace zdravého životního stylu obecně, ale i na pracovištích,
  • podpora duševního zdraví seniorů,
  • podpora sociální koheze a bydlení.

Samozřejmě mnohé komponenty těchto programů přesahují kompetence jak lékařů, tak zdravotníků vůbec, avšak bez jejich podpory a aktivní účasti nemají tyto aktivity odborné zázemí a šanci na úspěch.

Většina duševních poruch vzniká ve věku do 24 let (polovina do 15 let). Z tohoto důvodu musejí být preventivní programy zaměřeny hlavně na mladé jedince, ale i jejich pečovatele. V ČR máme např. sofistikovaný preventivní program pro pacienty s poruchami příjmu potravy (16). Avšak v současné době se utkáváme i s fenoménem sebevražednosti (každý rok v Česku ukončí život suicidiem asi 1500 osob většinou trpících některou z duševních poruch) nebo s pracovní problematikou syndromu z vyhoření u lékařů i dalších náročných profesí (17). Proto je třeba myslet na preventivní programy pro všechna věková období. Moderní metody současné lifestyle medicíny (18) dávají smysl i aktivitám osob ve středním a vyšším věku. Úprava jejich životního stylu přináší prokázané efekty a prodlužuje jejich aktivní, kvalitní život.

Publikace byla podpořena projekty PRVOUK PSYCHOLOGIE 1. LF UK a PROGRES Q06/LF1.

Adresa pro korespondenci:

prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Ke Karlovu 11

120 00  Praha 2

Tel.: 224 965 344

e-mail: jiri.raboch@vfn.cz


Zdroje

1. Steel Z, Marnane C, Iranpour C. The global prevalence of common mental disorders: a systematic review and meta-analysis 1980–2013. Int J Epidemiol 2014; 43(2): 476–493.

2. Department of Health. Annual report of the Chief Medical Officer 2013. Department of Health, London, 2014.

3. World Health Organization. Preventing suicide: a global imperative. WHO, Geneva, 2014.

4. Naylor C, Parsonage M, McDavid M. Long term conditions and mental health: the loss of comorbidity. King’s Fund, London, 2012.

5. Robertson MM, Katona CLE (eds.). Depression and physical illness. John Wiley and Sons Ltd., Chichester, New York, 1996.

6. Virtanen M, Ferrie JE, Akbaraly T et al. Metabolic syndrome and symptoms resolution in Depression. J Clin Psychiatry 2017; 78: e1–e7.

7. Murray CJL, Lopez AD. Global burden of disease study. Harvard University Press, Cambridge, 1996.

8. Mathers C, Loncar D. Projections of global mortality and burden of disease from 2002 to 2030. PLoS Med 2006; 3: 2011–2030.

9. Roehring C. Mental disorders top the list of the most costly conditions in the United States: 201 billion USD. Health Aff (Millwood) 2016; 35: 1–6.

10. Raboch J, Pavlovský P a kol. Psychiatrie. Karolinum, Praha, 2012.

11. Andrews G, Issakidis C, Sanderson K et al. Utilising survey data to inform public policy: comparison of the cost-effectiveness of treatment of ten mental disorders. Br J Psychiatry 2004; 184: 526–533.

12. Bhui K, Dinos S. Preventive psychiatry: a paradigm to improve population mental health and well-being. Br J Psychiatry 2011; 198: 417–419.

13. World Psychiatric Association (WPA). WPA position statement on prevention of mental disorders. WPA, Geneva, 2016.

14. Furber G, Segal L, Leach M et al. Preventing mental illness: closing the evidence-practice gap through workforce and services planning. BMC Health Serv Res 2015; 15: 283.

15. Campion J, Bhui K, Bhugra D. European Psychiatric Association (EPA) guidance on prevention of mental disorders. Eur Psychiatry 2012; 27: 68–80.

16. Papežová H. Nové otázky a jejich řešení u poruch příjmu potravy. Čas Lék Čes 2006; 145: 181–183.

17. Smetáčková I, Francová V, Raboch J, Ptáček R. Lékařské vyhoření: kvalitativní studie. Československá psychologie 2016; 40: 510–524.

18. Dysinger WS. Lifestyle medicine competencies for primary care physicians. Virtual Mentor 2013; 15: 306–310.

Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistka

Článok vyšiel v časopise

Časopis lékařů českých

Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Získaná hemofilie - Povědomí o nemoci a její diagnostika
nový kurz

Eozinofilní granulomatóza s polyangiitidou
Autori: doc. MUDr. Martina Doubková, Ph.D.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa