-
Články
- Časopisy
- Kurzy
- Témy
- Kongresy
- Videa
- Podcasty
EKG lekce 5
Autoři: O. Šmíd; J. Šimek
Působiště autorů: II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 30, 2019, č. 3-4, s. 187-188
Kategorie: EKG v klinické praxi
KAZUISTIKA
64letý, doposud zdravý muž v průběhu divadelního představení přestal náhle pohybovat pravostrannými končetinami a mluvit. Po transportu na neurologickou kliniku byla potvrzena ischemická cévní mozková příhoda(iCMP) a při splnění indikačních kritérií zahájena systémová trombolýza. Během léčby došlo ke zlepšení stavu včetně řeči a nemocný si začal stěžovat na bolesti na prsou. Bylo provedeno kontrolní EKG a konzultován kardiolog. Ten doporučil dokončit podávání trombolýzy a poté zopakovat konzilium s kontrolním EKG a laboratorními odběry. Křivky EKG při příjmu a po trombolýze ukazuje obr. 1 a 2.
Obr. 1. EKG křivka 1 při přijetí pacienta do nemocnice
Obr. 2. EKG křivka 2 během trombolýzy při konzultaci kardiologa
KVÍZ
Bylo rozhodnutí kardiologa správné?
- a) Ne, změny EKG jsou podmíněny cévní mozkovou příhodou, další kardiologická péče je zbytečná.
- b) Ne, jedná se o akutní infarkt myokardu a je indikována neodkladná koronarografie a revaskularizace myokardu.
- c) Ano, jedná se o souběh ischemické cévní mozkové příhody a akutního infarktu myokardu (AMI), nejlepším řešením je dokončení systémové trombolýzy s koronarografií načasovanou podle její úspěšnosti.
POPIS EKG
Na křivce 1 je přítomen sinusový rytmus s jednou komorovou extrasystolou. Prodloužený PQ interval nad 200 ms, tj. AV blokáda I. stupně, dominantním jevem jsou ST elevace charakteru Pardeho vlny až 5 mm ve svodech II, III aVF a dále ST deprese ve svodech I, aVL, V1–2. Závěr: Akutní STE IM spodní stěny s ischemií přesahující na zadní stěnu levé komory a lehká převodní porucha. Křivka 2 se liší tepovou frekvencí, 45/min znamená sinusovou bradykardii. Nadále nejsou patrné vlny Q, tj. známky transmurální nekrózy myokardu.
SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ
c) Ano, jedná se o souběh ischemické cévní mozkové příhody a akutního infarktu myokardu (AMI), nejlepším řešením je dokončení systémové trombolýzy s koronarografií načasovanou podle její úspěšnosti.
KLINICKÝ KOMENTÁŘ 1
Skutečně se jednalo o kombinaci akutní koronární a mozkové příhody s dosti typickými klinickými projevy. Cévní mozkové příhody sice mohou způsobit změny EKG, dokonce i ST elevace, ale nikdy tak výrazné jako zde a nebývají provázeny stenokardií. Rozhodnutí o pokračování trombolytické léčby vyplývá z obdobné patofyziologie iCMP a AMI v podobě akutního trombotického uzávěru. Dnes již trochu zapomínáme, že systémová trombolýza byla ještě nedávno základem léčby STEMI a je jím i nadále v mnoha zemích světa, kde katetrizační léčba není tak dostupná jako u nás. Superiorita perkutánní koronární angioplastiky (PCI) vyplývá z vyšší úspěšnosti (nad 90 %) a nižšího rizika krvácení. Pokud je však zahájení PCI oproti trombolýze významně opožděno (nad 90 minut), benefit se díky většímu rozsahu nekrózy ztrácí. Úspěšnost systémové trombolýzy se pohybuje mezi 65–70 % a posuzujeme ji podle ústupu obtíží a poklesu ST elevací o více než 50 % (tzv. resoluce ST).
KLINICKÝ KOMENTÁŘ 2
Naprostá většina AMI vzniká rupturou nestabilního plátu s vytvořením nasedajícího trombu. Podání trombolýzy sice dokáže trombus rozpustit, ale nijak neřeší přítomnost plátu, který nadále hrozí reokluzí a reinfarktem. Koronarografie a ošetření plátu koronárním stentem je tedy nutné i po podání trombolýzy – v případě, že je tato úspěšná, tak do 48 hodin, v případě, že je neúspěšná, co nejdříve. Výjimkou jsou případy, kdy je uzávěr věnčité tepny způsoben embolizací trombu z jiného místa cévního řečiště (nejčastěji z ouška levé síně). Tak tomu bylo i v případě našeho pacienta, u kterého koronarografie ukázala jen nevýznamné postižení. Podezření na kardioembolizační etiologii, která by současně vysvětlila souběh iCMP a AMI popisovaného pacienta, pak bylo potvrzeno další den zachycením následujícího záznamu.
Na křivce EKG (obr. 4) se jedná o paroxysmální supraventrikulární tachykardii, nejspíše atypický flutter síní, s nepravidelným převodem na komory 2–4 : 1, která byla podkladem embolizace do mozkového i koronárního řečiště. Po vyloučení reziduální trombózy v levé síni jícnovou echokardiografií byla provedena úspěšná elektrická kardioverze a pacient byl následně propuštěn se zachovanou funkcí levé komory, mírnou reziduální parézou pravé paže a komplexní léčbou včetně dlouhodobé antikoagulace.
Obr. 4. Záznam EKG z monitoru: Paroxysmus supraventrikulární tachykardie – popis je uveden v článku
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Ondřej Šmíd
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicína
Článek ARDS a obézní pacient
Článok vyšiel v časopiseAnesteziologie a intenzivní medicína
Najčítanejšie tento týždeň
2019 Číslo 3-4- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
- Realita liečby bolesti v paliatívnej starostlivosti v Nemecku
- MUDr. Lenka Klimešová: Multiodborová vizita je kľúč k efektívnejšej perioperačnej liečbe chronickej bolesti
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u opioid-tolerantnej pacientky – kazuistika
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
-
Všetky články tohto čísla
- Obtížné zajištění dýchacích cest u dospělých a u dětí; nový doporučený postup ČSARIM
- POCT – UZ v diagnostice diafragmatické dysfunkce po torakochirurgických výkonech
- Jak pracovat s Doporučeným postupem ČSARIM pro zajištění obtížných dýchacích cest?
- APACHE a qSOFA ve stratifikaci rizika při sepsi
- Léčba hypotenze po úvodu do celkové anestezie – multicentrická dotazníková studie
- Tako-tsubo syndrom v průběhu spondylochirurgického výkonu
- Vliv videolaryngoskopie na hloubku zavedení tracheální rourky a četnost endobronchiální intubace – prospektivní randomizovaná studie
- ARDS a obézní pacient
- Fasciální prostory na krku pro regionální anestezii
- Deeskalace antibiotické terapie jako součást strategie péče o kriticky nemocné
- TTM – řízená tělesná teplota v současném pojetí
- Základní neuromodulační metody v léčbě chronické bolesti
- Ambulantní kolonoskopie – čas propuštění po výkonu
- Pohled mladých anesteziologů a intenzivistů na specializační vzdělávání v oboru anesteziologie a intenzivní medicína v České republice: dotazníková studie
- Tako-tsubo kardiomyopatie jako perioperační komplikace karotické endarterektomie potvrzená MR zobrazením srdce
- Zajištění obtížných dýchacích cest u dospělých a dětí
- EKG lekce 5
- Farmakologie látek ovlivňujících fluidokoagulační rovnováhu
- Kapilární návrat – klinické vyšetření přítomnosti cirkulační koherence?
- Za primářem MUDr. Vladimírem Kynclem (19. 10. 1930 – 27. 5. 2019)
- Anesteziologie a intenzivní medicína
- Archív čísel
- Aktuálne číslo
- Informácie o časopise
Najčítanejšie v tomto čísle- Kapilární návrat – klinické vyšetření přítomnosti cirkulační koherence?
- Základní neuromodulační metody v léčbě chronické bolesti
- Deeskalace antibiotické terapie jako součást strategie péče o kriticky nemocné
- Zajištění obtížných dýchacích cest u dospělých a dětí
Prihlásenie#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zabudnuté hesloZadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.
- Časopisy