Stanovisko výboru ČSIM k použití vasopresinu v intenzivní péči

Česká verzia

Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 28, 2017, č. 4, s. 270-271
Kategorie: Dokumenty ČSIM ČLS JEP-STANOVISKO VÝBORU ČSIM ČLS JEP

ÚVOD

Výbor České společnosti intenzivní medicíny (ČSIM) v roce 2015 podpořil úsilí o registraci vasopresinu, v roce 2015 vydalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky souhlas se specifickým léčebným programem (SLP) využití vasopresinu v indikaci katecholamin-rezistentní hypotenze v rámci septického šoku u pacientů starších 18 let −⁠ přípravek Empressin 40 I.E./2 ml injekční roztok, odkaz na http://www.sukl.cz/farmaceuticky-prumysl/specificke-lecebne-programy-1. Současný stav odborného poznání přináší údaje o příznivém efektu vasopresinu i v jiných indikacích −⁠ při hypotenzi během anestezie, vasodilatačním šoku během či po mimotělním oběhu a u hemodynamicky nestabilních dárců orgánů s diagnózou mozkové smrti (1). Výbor ČSIM na svém jednání dne 23. 3. 2016 (www.csim.cz, zápis 2/2016, bod 12) přijal rozhodnutí formulovat stanovisko k účelnému použití vasopresinu v klinické praxi.

K použití vasopresinu na pracovištích intenzivní péče formuluje výbor ČSIM následující stanoviska:

1. Vasopresin by měl být dostupný na pracovištích oboru AIM nebo pracovištích typu JIP poskytujících intenzivní a resuscitační péči.

Poznámka: Vasopresin je nevhodné nahrazovat terlipresinem, který má odlišný farmakodynamický a farmakokinetický profil.

2. Použití vasopresinu lze zvážit u pacientů se septickým šokem, kde nelze dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku i přes použití vysokých dávek noradrenalinu. V těchto případech doporučujeme přidání vasopresinu do maximální dávky 4 IU/h, což odpovídá přibližně 0,04 IU/kg.h, s cílem dosažení cílové hodnoty krevního tlaku nebo snížení dávky noradrenalinu (2−5), a to při kontrole periferní perfuze (akra, splanchnicus). Vasopresin považujeme na základě současného stavu odborného poznání za látku druhé volby v uvedené indikaci.

Poznámka: Určení „vysoké“ dávky noradrenalinu je klinické rozhodnutí, ve vztahu k plicnicové cirkulaci se jedná obvykle o dávku nad 0,5 ucg/kg.min. Vasopresin na rozdíl od terlipresinu a noradrenalinu nezvyšuje tlak v plicnici, současné snížení dávek noradrenalinu v septickém šoku může mít příznivý dopad na funkci pravé komory srdeční, zvláště u pacientů s primární dysfunkcí pravé komory a/nebo plicní hypertenzí (6, 7). V podmínkách intenzivní péče jde nejčastěji o pacienty se septickým šokem na umělé plicní ventilaci, obvykle na vysoké dávce noradrenalinu, s plicní hypertenzí a dysfunkcí pravé komory srdeční. Snížení dávky noradrenalinu je vhodné i u dynamické obstrukce výtokového traktu levé komory srdeční nebo u septické kardiomyopatie.

3. Použití vasopresinu lze zvážit u dárců orgánů v situacích oběhové nestability při vyloučení odstranitelné příčiny a neúčinnosti obvyklých postupů (noradrenalin, substituce hormonů kůry nadledvin, substituce hormonů štítné žlázy) (7).

Poznámka: Tato indikace není uvedena v odborné informaci k léčivému přípravku Empressin, který je předmětem SLP.

4. Použití vasopresinu lze zvážit při vasodilatačním šoku, ke kterému dochází v souvislosti s použitím mimotělního oběhu nebo při intoxikaci antihypertenzivy (8).

Poznámka: Tato indikace není uvedena v odborné informaci k léčivému přípravku Empressin, který je předmětem SLP.

Stanovisko vypracovali:

doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., EDIC

prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Stanovisko bylo schváleno výborem ČSIM dne 19. 4. 2017.

prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., EDIC

předseda výboru ČSIM

Zdroje

1. Balík M, Černý V, Šrámek V, Matějovič M, Kunstýř J. Vazopresin a jeho role v anesteziologii a intenzivní medicíně. Anest intenziv Med. 2015;26 : 223−7.

2. Landry DW OJ. The Pathogenesis of Vasodilatory Shock. N Engl J Med 2001;345 : 588−95.

3. Leone M MC. Vasopressor use in septic shock: an update. Curr Opin in Anesth. 2008;21 : 141−7.

4. Russell JA. Bench-to-bedside review: Vasopressin in the management of septic shock. Crit Care. 2011;15 : 226.

5. Anger KE SP, Reardon DP, DeGrado JR. Early vasopressin reduces incidence of new onset arrhythmias. J Crit Care. 2014;29 : 482−5.

6. Price LC, Wort SJ, Finney SJ, Marino PS, Brett SJ. Pulmonary vascular and right ventricular dysfunction in adult critical care: current and emerging options for management: a systematic literature review. Crit Care. 2010;14 : 169.

7. Kerbaul F, Rondelet B, Motte S, Fesler P, Hubloue I, Ewalenko P, et al. Effects of norepinephrine and dobutamine on pressure load-induced right ventricular failure. Crit Care Med. 2004; 32 : 1035−1040.

8. Kotloff RM, Blosser S, Fulda GJ, et al. Management of the potential organ donor in the ICU: Society of Critical Care Medicine/American College of Chest Physicians/Association of Organ Procurement Organizations consensus statement. Crit Care Med. 2015;43 : 1291−1325.

9. Jeon Y, Ryu JH, Lim YJ, Kim CS, Bahk JH, Yoon SZ, et al. Comparative hemodynamic effects of vasopressin and norepinephrine after milrinone-induced hypotension in off-pump coronary artery bypass surgical patients. Eur J Cardiothorac Surg.: official journal of the European Association for Cardio-thoracic Surgery. 2006;29 : 952−6.