Extrémní hypoxická laktatémie u pacientů v intenzivní péči – prognóza, možnosti a limity terapeutického řešení
Extrémní hypoxická laktatémie u pacientů v intenzivní péči – prognóza, možnosti a limity terapeutického řešení
Cíl studie:
Stanovení prognostických faktorů a možností terapie u pacientů s tkáňovou (buněčnou) hypoxií prezentovanou vysokými hodnotami laktatémie.
Typ studie:
Retrospektivní studie.
Název a sídlo pracoviště:
Resuscitační oddělení fakultní nemocnice, Praha.
Materiál a metodika:
Kritériem zařazení byla hodnota laktatémie ≥8 mmol/l v prvních 24 hodinách od přijetí, přítomnost hypoxémie ( PaO₂
Výsledky:
Soubor tvořilo 11 pacientů, 3 přežili, 2 bez deficitu. Nepříznivými prognostickými faktory absolutně spojenými s úmrtností byly: MODS s postižením více než 4 orgánových systémů, jaterní selhání a hladina laktátu ≥ 8,0 mmol/l v séru přetrvávající 24 hodin od přijetí s dalšími markery tkáňové hypoxie (PvO₂ ≤ 4,7 kPa, pH ≤ 7,1). Razantní terapeutické postupy (zejména terapie krevního oběhu), obnovující fyziologické parametry buněčného kyslíkového metabolismu a vedoucí k úpravě hladiny laktátu a odstranění tkáňové hypoxie do 24 hodin, jsou v případech septického šoku významně a u ostatních stavů zásadně spojeny s možností přežití bez následného postižení. Limitem terapeutického úsilí jsou neléčitelná selhání pro život nezbytných orgánových systémů.
Klíčová slova:
laktát – hypoxie – kriticky nemocný
Extreme hypoxic lactaemia in patients on critical care – prognosis, therapeutic options and their limitations
Objective:
The determination of prognostic factors and evaluation of therapeutic options in patients with tissue (cellular) hypoxia presented as high lactate levels.
Type of study:
Retrospective study.
Setting:
Department of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, teaching hospital.
Material and Methods:
Inclusion criteria were serum lactate > 8 mmol/L at any point during the first 24 hours after admission and the presence of tissue hypoxia (PaO₂
Results:
The group included 11 patients. Three of them survived, two without a disability. The unfavorable prognostic factors related to the highest absolute mortality rate included: MOF syndrome affecting more than 4 organ systems, liver failure with persistent elevated lactate above 8.0 mmol/L during the first 24 hours after admission, and the presence of other symptoms of tissue hypoxia (PaO₂
Key words:
lactate – hypoxemia – critically ill patient
Autoři:
M. Kolář
; A. Součková; Z. Stach; J. Valenta
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 17, 2006, č. 5, s. 266-270
Kategorie:
Intenzivní medicína - Původní práce
Souhrn
Cíl studie:
Stanovení prognostických faktorů a možností terapie u pacientů s tkáňovou (buněčnou) hypoxií prezentovanou vysokými hodnotami laktatémie.
Typ studie:
Retrospektivní studie.
Název a sídlo pracoviště:
Resuscitační oddělení fakultní nemocnice, Praha.
Materiál a metodika:
Kritériem zařazení byla hodnota laktatémie ≥8 mmol/l v prvních 24 hodinách od přijetí, přítomnost hypoxémie ( PaO₂
Výsledky:
Soubor tvořilo 11 pacientů, 3 přežili, 2 bez deficitu. Nepříznivými prognostickými faktory absolutně spojenými s úmrtností byly: MODS s postižením více než 4 orgánových systémů, jaterní selhání a hladina laktátu ≥ 8,0 mmol/l v séru přetrvávající 24 hodin od přijetí s dalšími markery tkáňové hypoxie (PvO₂ ≤ 4,7 kPa, pH ≤ 7,1). Razantní terapeutické postupy (zejména terapie krevního oběhu), obnovující fyziologické parametry buněčného kyslíkového metabolismu a vedoucí k úpravě hladiny laktátu a odstranění tkáňové hypoxie do 24 hodin, jsou v případech septického šoku významně a u ostatních stavů zásadně spojeny s možností přežití bez následného postižení. Limitem terapeutického úsilí jsou neléčitelná selhání pro život nezbytných orgánových systémů.
Klíčová slova:
laktát – hypoxie – kriticky nemocný
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2006 Číslo 5
- Realita liečby bolesti v paliatívnej starostlivosti v Nemecku
- MUDr. Lenka Klimešová: Multiodborová vizita je kľúč k efektívnejšej perioperačnej liečbe chronickej bolesti
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u opioid-tolerantnej pacientky – kazuistika
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
-
Všetky články tohto čísla
- Podávání inhibitoru cyklooxygenázy typu 2 modifikuje průběh pooperačního deliria u kardiochirurgických pacientů
- Předpověď délky klinického účinku rokuronia pomocí dávky a rychlosti nástupu účinku – prospektivní studie
- Fuzzy logika v anesteziologii jako způsob uvažování i nástroj pro praktické použití
- Postoj lékařů ARO/JIP k otázkám omezení rozsahu poskytované léčby u nemocných v intenzivní péči – národní studie
- Omezení léčby u nemocných na pracovištích typu ARO/JIP – jednodenní národní studie
- Extrémní hypoxická laktatémie u pacientů v intenzivní péči – prognóza, možnosti a limity terapeutického řešení
- Anesteziologie a intenzivní medicína
- Archív čísel
- Aktuálne číslo
- Informácie o časopise
Najčítanejšie v tomto čísle
- Extrémní hypoxická laktatémie u pacientů v intenzivní péči – prognóza, možnosti a limity terapeutického řešení
- Omezení léčby u nemocných na pracovištích typu ARO/JIP – jednodenní národní studie
- Fuzzy logika v anesteziologii jako způsob uvažování i nástroj pro praktické použití
- Podávání inhibitoru cyklooxygenázy typu 2 modifikuje průběh pooperačního deliria u kardiochirurgických pacientů