Management léčby těžké hyponatremie

Akutně vzniklá těžká symptomatická hyponatremie (doba vzniku < 48 hodin, natremie < 110 – 115 mmol/l, vznik mozkového edému se všemi důsledky)nemocného přímo ohrožuje na životě a její korekce prakticky k normálním hodnotám je spojena s minimálním rizikem komplikací. U chronickésymptomatické hyponatremie (doba vzniku > 48 hodin) postupujeme razantně pouze v samém počátku léčby do vymizení příznaků. Příliš rychlá korekcechronické hyponatremie je spojena s rozvojem těžkých chronických neurologických komplikací – se vznikem osmotického demyelinizačního syndromu.Frekvence postižení CNS v důsledku rychlých změn osmolarity je u nemocných v intenzivní péči pravděpodobně častější, než jsme ochotni připustit.Při častém negativním CT nálezu je MRI metodou volby v průkazu demyelinizačních změn spojených s tímto onemocněním.

Klíčová slova:
hyponatremie – demyelinizace – infuzní léčba – kriticky nemocný – intenzivní péče

The management of the therapy of the severe hyponatremia

Severe symptomatic hyponatremia (serum Na < 110–115 mmol/l) which develops within less than 48 hours is a life–threatening complication becauseof seizures and other symptoms of brain oedema. Its rapid correction to normal values is mandatory and is connected with minimal risk of neurologicsequalae. On the contrary, in case of symptomatic hyponatremia which developed chronically, rapid correction is indicated only to amelioratesymptoms. Too rapid correction may cause severe neurologic deragements – osmotic demyelinisation syndrome (ODS). Incidence of brain injury dueto rapid changes in osmolarity is in intensive care patients very likely more frequent than currently anticipated. As CT scan of the brain is frequentlynegative, NMR seems to be a method of choice in imaging of areas of demyelinisation in typical brain stem and basal ganglia localisations.

Key words:
hyponatremia – demyelinisation – infusion therapy – critically ill – intensive care

Autoři: P. Hora; V. Šrámek; J. Kastner ¹; I. Novák; R. Rokyta; M. Matějovič
Působiště autorů: Metabolická jednotka intenzivní péče, I. interní klinika FN Plzeň, přednosta doc. MUDr. Karel Opatrný, CSc. 1 Radiodiagnostická klinika, Fakultní nemocnice Plzeň, přednosta doc. MUDr. Boris Kreuzberg
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., , 1999, č. 3, s. 135-139
Kategorie: Články