Autoimunitní onemocnění štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin u pacientů s chronickou hepatitidou C

U pacientů s chronickou hepatitidou C (HCV) se setkáváme se zvýšenou imunitní odpovědí, což může vést ke vzniku mnoha autoimunitních onemocnění. Nejčastější endokrinopatií vyskytující se v souvislosti s touto chronickou infekcí je tyreopatie. K ostatním, již ne tolik častým, patří také diabetes a onemocnění hypofýzy či nadledvin.

Převážná většina dosud prezentovaných prací klasifikovala onemocnění štítné žlázy podle biochemických, sérologických a zobrazovacích kritérií. Doposud však byla publikována pouze jediná práce zabývající se histologickými nálezy. Australští vědci se proto ve své studii pokusili zhodnotit histologickou prevalenci imunitně zprostředkovaných onemocnění štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin u zemřelých pacientů s hepatitidou C.

Celkem bylo hodnoceno sto osm případů zemřelých pitvaných HCV pozitivních pacientů. Všechny mikroskopické a histologické nálezy štítné žlázy, hypofýzy a nadledvin byly podrobně vyšetřeny a posouzeny za účelem odhalení autoimunitních onemocnění. Výsledky byly následně srovnávány s nálezy u sta jedinců bez hepatitidy C.

U HCV pozitivních jedinců byla ve 14 případech (13 %) prokázána přítomnost tyreoiditidy. Naproti tomu nebyly prokázány žádné známky onemocnění hypofýzy či nadledvin. Průměrný věk jedinců byl 52 let (rozmezí 22 až 67). V kontrolní skupině byla tyreoiditida prokázána v sedmi případech (7 %).

Onemocnění štítné žlázy bylo tedy hlavní a jedinou endokrinopatií vyskytující se u pacientů s hepatitidou C. Posmrtná prevalence činila 13 %, což bylo srovnatelné s ostatními sérologickými a nehistologickými nálezy přítomnými ante mortem. Přítomnost autoimunitního onemocnění hypofýzy nebo nadledvin nebyla potvrzena.

(mik)

Zdroj: Endocr Pract 2010(Feb);11:1–12.