Americká dermatologická společnost vytvořila guidelines pro léčbu psoriázy a psoriatické artritidy
Terapeutická doporučení pro léčbu mírné, středně těžké a těžké psoriázy u pacientů se psoriatickou artritidou i bez ní vytvořená Americkou dermatologickou společností byla nyní publikována v časopise Journal of the American Academy of Dermatology.
Terapeutická doporučení pro léčbu mírné, středně těžké a těžké psoriázy u pacientů se psoriatickou artritidou i bez ní vytvořená Americkou dermatologickou společností byla nyní publikována v časopise Journal of the American Academy of Dermatology. Pracovní skupina Americké dermatologické společnosti (AAD) získala data průzkumem databáze PubMed/MEDLINE za léta 1960 až 2010.
V prvních 5 částech guidelines autoři prezentují data podporující užívání topických preparátů, fototerapie, konvenčních systémových léků a biologické léčby u pacientů s psoriázou a psoriatickou artritidou. V šesté a poslední části jsou publikovány kazuistiky pacientů, které ilustrují využití guidelines v klinické praxi.
Podle autorů musí být léčba psoriázy upravená individuálně podle potřeb jednotlivých pacientů, přičemž lékaři musí vzít v potaz účinnost, vedlejší nežádoucí účinky, dostupnost, jednoduchost užívání, komorbidity i rodinnou anamnézu.
Léčba mírných forem psoriázy
Léky první linie jsou při mírné formě psoriázy (< 5 % tělesného povrchu) topické kortikoidy různé síly, v určitých indikacích mohou být využity také analogy vitamínu D jako kalcipotrien, kalcipotriol a kalcitriol. Další topické přístupy zahrnují retinoidy, takrolimus nebo excimerový laser.
Data jsou však omezená ohledně využití emoliencií a mastí, přesto jsou autory guidelines doporučována k obnově normální hydratace a bariérové funkce kůže. Pro většinu pacientů s mírnou formou psoriázy jsou topické preparáty bezpečnou, účinnou a pohodlnou léčebnou variantou.
Péče o pacienty se středně těžkou a těžkou formou psoriázy
U těchto pacientů bez psoriatické artritidy zůstává důležitou variantou UV terapie a využity mohou být také systémové léky jako metotrexát, cyklosporin a acitretin. V případě, že konvenční léky selžou nebo nejsou tolerovány, je využívána biologická léčba, a to jak v terapii psoriázy, tak i psoriatické artritidy. Mluvíme o lécích, jako je etanercept, infliximab, adalimumab, alefacept, golimumab a ustekinumab.
Léky ve fázi 2/3 klinických studií v léčbě středně těžké a těžké psoriázy pak zahrnují protilátky proti IL 12/23, proti IL-17, briakinumab, blokátory receptoru IL-17, inhibitory p-selektinu.
Psoriatická artritida
Psoriatická artritida se rozvíjí u 25–30 % pacientů s psoriázou, typicky mezi 5 a 12 lety poté, co se objevuje postižení kůže. Podle guidelines je vhodné zahájit léčbu metotrexátem, pokud není u konkrétního pacienta kontraindikován. Po 12 až 16 týdnech bez zlepšení může dojít ke změně na inhibitor TNF-alfa nebo může být inhibitor TNF-alfa přidán k metotrexátu do dvojkombinace.
(pes)
Zdroj: Menter A., Gottlieb A., Feldman S. R. et al.: Guidelines of care for the management of psoriasis and psoriatic arthritis: Section 1. Overview of psoriasis and guidelines of care for the treatment of psoriasis with biologics. J Am Acad Dermatol. 2008 May; 58 (5): 826–50.
Páčil sa Vám článok? Radi by ste sa k nemu vyjadrili? Napíšte nám − Vaše názory a postrehy nás zaujímajú. Zverejňovať ich nebudeme, ale radi Vám na ne odpovieme.
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem