Antimykotická profylaxe u pacientů s akutní myeloidní leukémií léčených venetoklaxem s azacytidinem

Antifungal prophylaxis in patients with acute myeloid leukaemia treated with venetoclax and azacitidine

Invasive fungal diseases (IFDs) represent a serious cause of morbidity and mortality in patients with acute myeloid leukaemia (AML) treated with intensive therapy, particularly following induction chemotherapy and allogeneic haematopoietic stem cell transplantation. The combination of the BCL-2 inhibitor venetoclax with the hypomethylating agent azacitidine (VEN+AZA) has become standard therapy for patients unfit for intensive chemotherapy, leading to a significant improvement in outcomes, especially when followed by allogeneic transplantation. However, this regimen may be associated with prolonged neutropenia and other factors that substantially increase the risk of IFDs. Published retrospective studies report highly variable incidences of IFDs (0.5–26%) and inconsistent effects of antifungal prophylaxis, largely due to marked heterogeneity of the evaluated cohorts, differences in the use and type of antifungal prophylaxis, definitions of IFDs, and other variables. Nevertheless, most studies have not demonstrated a significant impact of prophylaxis on the incidence of IFDs, although their purely retrospective design must be taken into account. In addition, drug–drug interactions between venetoclax and azole antifungals may pose a potential risk by increasing venetoclax toxicity. Based on currently available data, routine antifungal prophylaxis is not universally indicated, but should be considered only in defined high-risk patient groups (relapsed/refractory AML, a history of IFD, or prolonged severe neutropenia). The aim of this article was to summarise the available evidence on the efficacy and safety of antifungal prophylaxis in patients with AML treated with the VEN+AZA regimen. This review highlights the need for prospective studies and risk stratification to allow a more detailed assessment of the role of antifungal prophylaxis in this patient cohort.

Keywords:

acute myeloid leukaemia – venetoclax – azacitidine – antifungal prophylaxis

Autori: B. Weinbergerová
Pôsobisko autorov: Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FN Brno
Vyšlo v časopise: Transfuze Hematol. dnes,32, 2026, No. Ahead of Print, p. 1-7.
Kategória: Souhrnné/edukační práce
doi: https://doi.org/10.48095/cctahd202602

Súhrn

Invazivní mykotické infekce (invasive fungal diseases –⁠ IFD) představují závažnou příčinu morbidity a mortality u pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML) léčených intenzivně, zejména po indukční chemoterapii a alogenní transplantaci krvetvorných buněk. Kombinace bcl-2 inhibitoru venetoklaxu s hypometylační látkou azacytidinem (VEN+AZA) se stala standardní léčbou u pacientů nevhodných pro intenzivní chemoterapii významně zlepšující jejich výsledky, a to především s následným provedením alogenní transplantace. Terapie však může být spojena s protrahovanou neutropenií a dalšími faktory významně zvyšujícími riziko IFD. Publikované retrospektivní práce udávají velmi různorodou četnost IFD (0,5–26 %) a efekt antimykotické profylaxe dané velkou heterogenitou hodnocených kohort, mírou použití antimykotické profylaxe a jejího typu, definicí IFD a dalšími proměnnými. Většina prací nicméně neprokázala vliv profylaxe na frekvenci IFD, i když musí být zohledněno jejich čistě retrospektivní hodnocení. Navíc v rámci lékových interakcí může představovat kombinace VEN a azolové antimykotikum určité nebezpečí ve smyslu navýšení toxicity VEN. Na základě dostupných dat není nutné profylaxi všeobecně indikovat, avšak pouze u definovaných rizikových skupin pacientů (relabovaná/refrakterní AML, IFD v anamnéze, protrahovaná hluboká neutropenie). Cílem tohoto článku bylo shrnout dostupná data o významu a bezpečnosti antimykotické profylaxe u pacientů s AML léčených režimem VEN+AZA. Souhrnná práce zdůrazňuje potřebu prospektivních studií a rizikové stratifikace k detailnímu posouzení role AFP v této kohortě pacientů.