#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Nemoci z povolání – jejich význam a dopady


Occupational diseases – their importance and impact

Medical and social impact of occupational diseases may be considered as a very important factor influencing the system of medical and pension insurance especially in relation to morbidity and invalidity. Their consequences for individual and the society project onto the medical, social and economic areas. Effective protection of workers represents approximately one tenth of financial loss caused by work accidents and diseases associated with work. A consistent adherence to effective preventive measures at work can significantly decrease medical and social impact. The central task of advisory physicians in the system of retirement pension insurance and the evaluation of decreased working ability and invalidity is to objectively evaluate the working potential of the evaluated individual.

Key words:
occupational disease – occupational medical care – occupational diseases list – work at word – evaluation of medical state


Autori: A. Váňová
Pôsobisko autorov: Společnost posudkového lékařství ČLS JEP
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 13, 2010, č. 3, s. 93-96

Súhrn

Zdravotní a sociální dopady nemocí z povolání lze považovat za velice významný faktor ovlivňující systém nemocenského a důchodového pojištění, a to zejména ve vztahu k nemocnosti a invaliditě. Jejich důsledky pro jednotlivce i společnost se promítají do oblasti zdravotní, sociální i ekonomické. Efektivní ochrana pracovníků představuje přibližně desetinu finančních nákladů na ekonomické ztráty způsobené pracovními úrazy a nemocemi spojenými s prací a důsledným dodržováním efektivních preventivních opatření při práci lze zdravotní i sociální dopady podstatně snížit. Ústředním úkolem posuzujících lékařů v systému důchodového pojištění a posuzování poklesu pracovní schopnosti a invalidity je objektivní zhodnocení pracovního potenciálu posuzovaného jedince.

Klíčová slova:
nemoc z povolání – pracovnělékařská péče – seznam nemocí z povolání – rizika při práci – posuzování zdravotního stavu

Vztah práce a zdraví

Zdraví při práci je charakterizováno jako tělesná, duševní a sociální pohoda při práci. V podmínkách ekonomických snah o zvýšení kvantity a kvality produkce za současné minimalizace nákladů není požadavek na zajištění této hodnoty v realitě podnikové praxe vnímán jako prioritní. Ekonomické rozbory však ukazují, že efektivní ochrana pracovníků představuje přibližně desetinu finančních nákladů na ekonomické ztráty způsobené pracovními úrazy a nemocemi spojenými s prací a důsledným dodržováním efektivních preventivních opatření při práci lze zdravotní i sociální dopady podstatně snížit. Obecně lze konstatovat, že zdravý pracovník je základem efektivního pracovního výkonu pro zaměstnavatele. Poškození zdraví z práce je společensky vysoce nežádoucím jevem, neboť přináší značnou ekonomickou i morální újmu. Zdravotní stav pracovníka je výsledkem nezávislého působení pracovních i mimopracovních vlivů a osobní dispozice, a proto je nutný multidisciplinární přístup a komplexní hodnocení profesionální expozice, faktorů životního stylu a dalších možných vlivů. Mezi formálně uznávané poškození zdraví z práce patří pracovní úrazy, nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání.

Nemoc z povolání je nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických a jiných škodlivých vlivů, pokud vznikla za podmínek stanovených příslušným právním předpisem. Základní podmínkou je, že nemoc vznikla při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi a je uvedena v seznamu nemocí z povolání, vydaném právním předpisem – v současné době je to nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Zda se jedná o nemoc z povolání, posuzuje příslušné středisko nemocí z povolání, které vydá posudek o uznání či neuznání nemoci z povolání. Uvedené nařízení vlády č. 290/1995 Sb. obsahuje 6 kapitol – nemoci z povolání způsobené chemickými látkami, fyzikálními faktory, nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, kožní nemoci z povolání, přenosné a parazitární nemoci z povolání a nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli. Nemoci z povolání mohou vznikat bezprostředně na pracovišti (např. akutní otravy), při opakovaném kontaktu (např. chronické otravy), po několikaleté expozici poměrně brzy (např. silikóza) nebo až o desítky let později (např. nádory vyvolané azbestem). Léčením se upravují jen některé nemoci z povolání, pro mnoho nemocí není účinná léčba známá.

Ohrožením nemocí z povolání jsou podle zákoníku práce míněny takové změny zdravotního stavu, které vznikly za stejných podmínek jako nemoc z povolání, avšak nedosahují stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání. Další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Pro uznání ohrožení nemocí z povolání platí obdobná pravidla jako pro nemoci z povolání, kritéria stanovují odborné lékařské společnosti. Po vyřazení z expozice je možné jak úplné vyléčení, tak i rozvoj nemoci z povolání.

Stěžejní součástí ochrany zdraví při práci je pracovnělékařská péče, podle platné legislativy tzv. závodní preventivní péče. Jedná se o multidisciplinární obor, jehož podstatu tvoří současná znalost faktorů působících na zaměstnance v pracovním procesu, tedy náplně práce, pracovního prostředí a zdravotního stavu. Nezbytnými součástmi pracovnělékařské péče je odborné poradenství, dohled nad pracovními podmínkami a dohled nad zdravím. Úkolem pracovnělékařské péče je zabezpečit ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce. Povinnost zajistit pro své zaměstnance pracovnělékařskou péči je uložena zaměstnavateli ustanovením § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění. 

Přehled základní legislativy v oblasti

Legislativa Evropské unie

Závazná rámcová direktiva č. 89/391/ES, která zahrnuje celou oblast bezpečnosti a zdraví při práci, uvádí tři hlavní problémy k soustavnému řešení – hodnocení rizika, ochranné a preventivní služby a konzultace a účast pracovníků. Směrnice obsahuje zmocnění k vydání dalších právních úprav na úseku ochrany zdraví při prácí v zemích Evropské unie, zejména četných směrnic upravujících jednotlivé oblasti.

Národní legislativa vztahující se k nemocem z povolání

  • Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění
  • Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, v platném znění
  • Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
  • Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví kategorizace prací
  • Vyhláška č. 487/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
  • Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění

Z hlediska vztahu nemocí z povolání k sociální oblasti hraje klíčovou roli Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. V § 1 uvedeného nařízení vlády se stanoví, že nemocemi z povolání jsou choroby vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za stanovených podmínek. Nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu, který je přílohou tohoto nařízení vlády a člení se na nemoci z povolání způsobené chemickými látkami, fyzikálními faktory, nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, nemoci z povolání kožní, nemoci z povolání přenosné a parazitární a nemoci z povolání způsobené ostatními faktory. Těchto šest kapitol seznamu se pak člení na jednotlivé položky, u kterých je uvedeno označení nemoci z povolání a podmínky jejího vzniku. Současný český seznam nemocí z povolání je platný od 1. ledna 1996. Od té doby došlo k významnému technickému pokroku, který přinesl nové materiály a technologie spojené s novými pracovními riziky a tím s možností výskytu nových typů poškození zdraví. Zároveň v oblasti pracovního lékařství značně pokročilo vědecké poznání kauzálních souvislostí mezi různými riziky práce a některými chorobami. Tyto skutečnosti odůvodňují potřebu novelizace českého seznamu nemocí z povolání, aby lépe odpovídal současnému stavu technologického pokroku i vědeckého poznání v oblasti pracovního lékařství a aby byl více harmonizován s příslušnou direktivou Evropského společenství. 

Rizika při práci – analýza a hodnocení zdravotních rizik, kategorizace prací

Analýza rizik při práci vychází ze systematického sledování všech faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska zátěže lidského zdraví a možného škodlivého vlivu na zdraví při práci. Součástí je i posouzení návrhů na opatření k omezení nebo vyloučení rizik.

Hodnocení rizik je legislativně upraveno v zákoníku práce a v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Jedná se o stěžejní oblast pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci. Hodnocení rizik je proces kvalitativního a kvantitativního určení rizika při práci pro zdraví a bezpečnost pracovníka, cílem je odhadnout možnost poškození zdraví člověka. Klíčem pro hodnocení rizik je hodnocení expozic a zátěží faktory pracovního prostředí s přihlédnutím k pracovním podmínkám. Zhodnocení míry rizika a pracovní zátěže se týká všech pracovníků, kteří pracují v prostředí, kde je možné riziko ohrožení zdraví předpokládat.

Kategorizace prací, která je zavedena vyhláškou k zákonu o ochraně veřejného zdraví, umožňuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců takovými faktory, které ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek a které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti. Účelem kategorizace je získat objektivní a srovnatelné podklady, zejména pro určení rizikových prací, optimalizaci pracovních podmínek a pro racionální opatření k odstranění nedostatků a zabezpečení ochrany zdraví při práci. V rámci čtyřstupňové kategorizace je hodnocena rizikovost chemických, fyzikálních a biologických faktorů.

Vznik profesionálního onemocnění

Podezření na možnou souvislost mezi onemocněním pracovníka a jeho profesí a pracovními podmínkami může vyslovit kterýkoliv ošetřující lékař na základě odborných poznatků a klinických projevů nemoci vyšetřovaného. Posouzení profesionality onemocnění, ohlášení nemoci z povolání (nebo ohrožení nemocí z povolání), dispenzarizaci postiženého pracovníka a návrh na bodové hodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění provádí odborné spádové pracoviště oddělení nebo kliniky nemocí z povolání nebo pracovního lékařství. Seznam středisek nemocí z povolání, která uznávají nemoci z povolání s jejich rajonizací je uveden ve vyhlášce č. 342/1997 Sb. v platném znění, kterou se také stanoví postup při uznávání nemocí z povolání. Podmínky vzniku onemocnění ověřuje orgán ochrany veřejného zdraví, v jehož spádovém území je pracoviště postiženého pracovníka nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost (u onemocnění, která mají souvislost s prací s ionizujícím zářením nebo radioaktivními látkami) nebo zdravotnické zařízení posuzující zdravotní způsobilost osob, které vykonávaly práci v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech. Za vznik profesionálního poškození odpovídá poslední zaměstnavatel, u kterého pracovník vykonával práci za podmínek, které splňují kritéria uvedená v seznamu nemocí z povolání. Každá organizace zaměstnávající alespoň jednoho pracovníka je pro případ své odpovědnosti za škodu při nemoci z povolání povinna být pojištěna u stanovené pojišťovny. Odpovědnost zaměstnavatele za vznik nemoci z povolání je zakotvena v zákoníku práce. Organizace je povinna nahradit pracovníkovi škodu, i když dodržela povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Legislativa pamatuje i na možné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na zdraví, rozhodnutí však může učinit pouze soud. Rozsah odpovědnosti a zproštění se odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání upravují §§ 366–368 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění. Ohlášení nemoci z povolání umožňuje postiženému pracovníkovi, aby u předmětného zaměstnavatele uplatňoval odpovídající finanční náhrady, které mu z nemoci z povolání vyplývají. Příslušná organizace je povinna poskytnout v rozsahu své odpovědnosti náhradu, která se týká újmy z tohoto onemocnění vyplývající. Náhrada se poskytuje za ztrátu na výdělku, za bolest a ztížení společenského uplatnění, za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a za věcnou škodu, kterou pracovník utrpěl při plnění pracovních úkolů (§§ 369–374 zákoníku práce). Při úmrtí pracovníka následkem nemoci z povolání zaměstnavatel poskytne náhradu za účelně vynaložené náklady v rozsahu své odpovědnosti (§§ 375–379 zákoníku práce).

Statistické údaje k nemocem z povolání (zdroj SZÚ Praha) – tabulka 1, graf 1.

Tab. 1. Vývoj počtu případů nemocí z povolání v letech 2000–2010
Vývoj počtu případů nemocí z povolání v letech 2000–2010

Graf 1. Podíl nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání na celkovém počtu profesionálních onemocnění v letech 2000–2009
Podíl nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání na celkovém počtu profesionálních onemocnění v letech 2000–2009

Zdravotní a sociální dopady do sociálního zabezpečení

Zdravotní a sociální dopady nemocí z povolání lze považovat za velice významný faktor ovlivňující systém nemocenského a důchodového pojištění, a to zejména ve vztahu k nemocnosti a invaliditě. Jejich důsledky pro jednotlivce i společnost se promítají do oblasti zdravotní, sociální i ekonomické. Při hodnocení nákladů a ztrát vyvolaných nemocemi z povolání je třeba uvažovat nejen výdaje a ztráty vzniklé bezprostředně po vzniku události, ale současně je nutné zabývat se i výdaji a ztrátami, které jsou spojené s důsledky události v dalších letech – tj. výplaty invalidních důchodů, různých příspěvků, ztráty na výdělku apod. Zhruba je možno tyto náklady rozdělit na pojištěné a nepojištěné. V pojištěných nákladech představují největší položku úhrady zdravotní péče, na druhém místě jsou náhrady škod při nemocech z povolání, třetí místo zaujímají náklady na invalidní důchody a na čtvrtém místě jsou náklady na nemocenské. V nepojištěných nákladech tvoří největší položku ztráta na hrubém domácím produktu v důsledku pracovní neschopnosti pro nemoc z povolání, na druhém místě jsou ostatní přímé náklady, které zahrnují např. náklady na mzdy ostatních pracovníků zúčastněných na události, náklady na soudní řízení, peněžité podpory poškozeným aj.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Alena Váňová

Společnost posudkového lékařství

Ruská 85

100 05  Praha 10

e-mail: posudkove@ipvz.cz


Zdroje

1. Webové stránky SZÚ.

2. Webové stránky VÚBP.

3. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb.

Štítky
Posudkové lekárstvo Pracovné lekárstvo
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#