Vliv tělesného tréninku na velikostischemické dysfunkce levé komoryu nemocných s chronickou ischemickouchorobou srdeční

Dvacet dva nemocných s chronickou ischemickou chorobou srdeční (ICHS) a reverzibilní ischemií myokardu při zátěži, prokázanou fotonovou emisní počítačovou tomografií (SPECT), absolvovalo osmitýdenní rehabilitační program. Před zahájením cvičení byla otestována jejich výkonnostspiroergometrickým vyšetřením a nemocní byli randomizováni do 2 skupin. Skupina A (10 nemocných) cvičila na úrovni anaerobního prahu (trénink vysoké intenzity), skupina B (12 nemocných)trénovala na úrovni 60 % anaerobního prahu (trénink nízké intenzity). Cvičební jednotka včetnězahřívací a relaxační fáze trvala 50 minut a opakovala se 3krát týdně. Před a po rehabilitačnímprogramu byla u všech nemocných provedena spiroergometrie a zátěžová pulzní tkáňová dopplerovská echokardiografie k posouzení regionální systolické a diastolické funkce levé komoryv zóně ischemie, lokalizované předtím zátěžovým SPECT-em. Echokardiograficky byly hodnocenynásledující parametry: vrcholná rychlost pohybu ischemické oblasti v systole (Si), vrcholná rychlost pohybu ischemické oblasti v časné diastole (Ei) a při síňovém stahu (Ai), a byl počítán poměrEi/Ai. S výjimkou poklesu klidové hodnoty Ai z 8,4 ± 1,3 cm/s na 7,3 ± 1,3 cm/s (p < 0,05) u cvičícíchskupiny A se žádný parametr regionální funkce levé komory po osmitýdenním rehabilitačnímprogramu významně nezměnil. Maximální dosažený výkon při spiroergometrii však po rehabilitaci významně narostl jak ve skupině A (z 145 ± 36 W na 162 ± 39 W, p < 0,01), tak i ve skupině B(z 112 ± 36 W na 122 ± 36 W, p < 0,05). Lze uzavřít, že osmitýdenní rehabilitační program vysokéa nízké intenzity sice zlepšil toleranci zátěže při spiroergometrii, nevedl však k významnémuzlepšení regionální systolické a diastolické funkce levé komory v oblasti reverzibilní ischemie.

Klíčová slova:
Tělesný trénink -⁠ Ischemie myokardu -⁠ Tkáňová dopplerovská chokardiografie

Effect of Physical Training on the Magnitude of Left Ventricular Ischaemic Dysfunction inPatients with Chronic Ischaemic Heart Disease

Twenty-two patients with chronic ischaemic heart disease (IHD) and reversible myocardial ischaemia after a load as recorded by single photon emission computed tomography (SPECT) participatedin an eight-week rehabilitation programme. Before exercise their efficiency was tested by spiroergometric examinatin and the patients were randomized into two groups. Group A (10 patients)took exercise at the level of the anaerobic threshold (high intensity training), group B (12 patients) trained at the level of the 60 % anaerobic threshold (low intensity training). The exerciseunit including the warming up and relaxation stage lasted 50 minutes and was repeated threetimes per week. Before and after the rehabilitation programme in all patients spiroergometry wasperformed as well as exercise pulsed tissue Doppler echocardiography to evaluate regional systolic and diastolic left ventricular function in the ischaemic area, localized beforehand by theSPECT. The following parameters were evaluated by echocardiograpphy: the peak velocity ofmotion in the ischaemic area in systole (Si), the peak velocity of motion in the ischaemic area inearly diastole (Ei) ad in atrial contraction (Ai), and the ratio Ei/Ai was calculated. With theexception of the decline of the value at rest Ai from 8,4 ± 1.3 cm/sec to 7.3 ± 1.3 cm/s(p < 005) in theexercising group A none of the parameters of left ventricular regional function changed significantly after an eight-week rehabilitation programme. The maximal performance achieved in spiroergometry increased however after rehabilitation in group A ( from 145 ± 36 W to 162 ± 39 W, p

Key words:
Physical training -⁠ Myocardial ischaemia -⁠ Doppler tisue echocardiography

Autoři: A. Večeřováprocházková
Působiště autorů: I. interní-kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno, přednosta prof. MUDr. J. Toman, CSc. Klinika funkční diagnostiky a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno, přednosta prof. MUDr. J. Siegelová, DrSc. Oddělení nukleární me
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2003; (6): 87-91
Kategorie: Články