Vliv psychoemotivního stresuna pooperační průběh I.Patofyziologické základy

Chirurgický zákrok je doprovázen kaskádou neurohumorálních změn, odrážejících stresovou odpověď organismu na operační trauma. Jedním z důležitých faktorů, který určuje průběh pooperační lokální i systémové reakce pacienta, je psychoemotivní stres. Tento faktor se pravděpodobně uplatňuje podobnými neurohumorálními a imunitními mechanismy jako vlastní operační trauma, narušením rovnováhy Txi/Tx2 lymfocytů, vedoucím k útlumu buněčné imunity. Průběh pooperační imunitní odpovědi a její modulace doprovázejícími faktory, jako je psychoemotivní stres, je v současné době předmětem řady experimentálních studií. Skutečný klinický význam tohoto jevu ale zatím nebyl jednoznačně zhodnocen. Komplexní poznání vlivu psychoemotivních faktorů na pooperační průběh z nich ale vytváří potenciální objekt terapeutického zásahu u vysoce rizikových pacientů.

Klíčová slova:
katecholaminy - kortizol - stres - Tx lymfocyty.

Effect of Psychoemotive Stress on the Postoperative Course I

Surgical operation is associated with a cascade of neurohumoral changes reflecting the stress response of the organism to surgical trauma. One of the important factors which determine the course of the postoperative local and systemic reaction of the patient is psychoemotive stress. This factor probably involves similar neurohumoral and immune mechanismy as the surgical trauma proper by interfering with the balance of Txi/Tx2 lymphocytes leading to inhibition of cellular immunity. The course of the postoperative immune response and its modulation by associated factors such as psychoemotive stress is at present the subject of several experimental studies. The actual clinical impact of this phenomenon was not evaluated unequivocally so far. The comprehensive recognition of psychoemotive factors on the postoperative course makes them however a potential objekt of therapeutic intervention in high risk patients.

Key words:
catecholamines - control - stress - Tx lymphocytes.

Autoři: P. Maruna ¹; R. Gijrlich ²; M. Sekot ³; P. Salaj ⁴
Působiště autorů: Ústav patologické fyziologie 1. LF UK, Praha, přednosta prof. MUDr. E. Nečas, DrSc. I. chirurgická klinika 1. LF UK Praha, přednosta prof. MUDr. M. Pešková, DrSc. 3Psychiatrická klinika 1. LF UK Praha, přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc. 4 Ústav hemato ¹
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2002; (6): 359-361
Kategorie: Články