Optické molekulární zobrazování v biotechnologii

Jde o neinvazivní technologii odkrývající onemocnění dříve a rychleji než konvenční metody. Umožňuje přesnou lokalizaci a sledování změn molekulární aktivity specifických buněk nebo celých orgánů ještě dříve, než je možno zjistit morfologické změny. Zjištění změn, vyvolávaných nemocí, umožňuje poznat nemoc na samém počátku vývoje. Například je možno rozhodnout, zda nádorové bujení je benigní či maligní.

Do těla nebo buňky je vpravována speciální re-agencie (imaging agent). Ta se váže na cílové molekuly (např. v nádoru), čímž se orgán v přeneseném slova smyslu „osvětlí“. Citlivý zobrazovací systém pak zachytí tento obrázek a speciální software vyhodnotí buněčnou aktivitu. Tuto technologii lze užít jak in vivo na živých organismech (prozatím jen u zvířat), tak in vitro.

Tato metodika optického zobrazování je neinvazivní a netoxická, proto se předpokládá její brzké využití v klinické praxi, např. v onkologii, dermatologii apod. Molekulární zobrazování se provádí buď pomocí pozitronové tomografie (PET = Positron Emission Tomography), nebo optickými systémy. PET pracuje s radioaktivním materiálem, optické  zobrazování užívá stabilní neaktivní a netoxické barvy, ale lze ji použít jen k zobrazování oblastí do několika centimetrů od povrchu těla; je však finančně značně výhodnější.

Metodika molekulárního zobrazování pracuje s řadou specializovaných metod využívajících předností některých technik k řešení konkrétních úkolů, často v kombinaci s metodami dalšími, jako jsou  např. CT (Computerised Tomography) nebo s SPECT (Single Photon Emission Computed Tomography). Zajímavé výsledky poskytuje kombinace s užitím RTG. Nejvíce využívají této technologie farmaceutické laboratoře při vývoji nových léčiv a akademické ústavy při zkoumání reakce buněk na rozmanité podněty. Výzkum nových postupů v optickém molekulárním zobrazování zahrnuje: 

1. zkoumání nových zobrazovacích látek,
2. ověřování možností dalšího využití u sledování počátků nemocí,
3. techniku provádění jednotlivých metod.

Prof. MUDr. Antonín Nauš, DrSc.